Sáva

Řeka Sáva má dvě zdrojnice, které pramení v Julských Alpách, na slovinském území. Dvě malé říčky Sava Bohinjka a Sava Dolinka se slévají poblíž města Radovljica v severozápadním Slovinsku, kde pak formují řeku Sávu, jak je známa po celé délce svého toku. Z Radovljice pokračuje řeka směrem k Lublani (kde se stéká s říčkou Lublaňkou). Dále směřuje na východ přes města Zidani Most a Krško, kde formuje poměrně hluboké údolí, významnou dopravní tepnu, spojující slovinskou metropoli s chorvatským hlavním městem, Záhřebem.

Jižně od Krška se krajina otevírá a řeka získává charakter širokého, pomalého toku. V její blízkosti se nacházejí mohutné sypané hráze, které znemožňují řece vylití se z břehů v případě povodní. V Záhřebu představuje řeka Sáva přirozenou hranici mezi starým městem a novým sídlištěm (Novi Zagreb); její koryto je široké cca 90 m. Záhřeb je navíc chráněn před povodní speciálním korytem, vedoucím jižně od chorvatské metropole.[1] Dále od Záhřebu se v blízkosti řeky Sávy nacházejí rozsáhlé lužní lesy.

Řeka představuje jižní hranici Středodunajské roviny; historickou hranici mezi Střední Evropou a Balkánem a od města Bosanska Dubica až po Bijeljinu i státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou.

Poblíž města Bogatić vstupuje Sáva na srbské území. Protéká městy Sremska Mitrovica, Šabac a Obrenovac. V Bělehradu odděluje centrum města od čtvrti Novi Beograd. Nedaleko od svého ústí do Dunaje, v blízkosti pevnosti Kalemegdan, kde je široká 290 m překonává Sávu celá řada mostů. Pod nimi se nacházejí stylové bělehradské restaurace splavovi.

Průměrný průtok vody v ústí činí 1760 m³/s a maximální 5000 m³/s. Největší průtok má na přelomu zimy a jara. Led se nevytváří každý rok.

Nákladní vodní doprava je možná proti proudu do města Sisak (592 km, Chorvatsko) a osobní do města Šabac (103 km, Srbsko). Dolina řeky je hustě osídlená a leží v ní hlavní města tří států Lublaň (Slovinsko), Záhřeb (Chorvatsko) a v ústí Bělehrad (Srbsko). Na řece byla vystavěna řada přehrad s přidruženými průtočnými vodními elektrárnami (např. Moste, Mavčiče, Medvode, Vrhovo ve Slovinsku a Boštanj, Blanca, Krško, Brežice v Chorvatsku). V blízkosti města Krško se její voda využívá k chlazení jaderné elektrárny Krško.

Voda z řeky Sávy je intenzivně využívána na území všech tří států k celé řadě účelů. Dochází proto k jejímu znečištění, které však bývá mnohdy chybně přiřazováno jaderné elektrárně Krško.

Sáva je jednou z klíčových řek jak ve Slovinsku, tak v Srbsku, či Chorvatsku. Je častým námětem v kultuře obecně, ať už v literatuře, hudbě, či filmu. Jedna z písní skupiny jugoslávské skupiny Plavi orkestar například nesla název Sava tiho teče.