French Open 2014

Poprvé v historii pařížského grandslamu vypadli úřadující šampióni dvouher z Australian Open již v prvním kole. Současně se jednalo o vůbec první prohru obou vítězů předchozího odehraného Grand Slamu na navazujícím majoru v celé historii tenisu, tedy od roku 1877, kdy se uskutečnil premiérový ročník Wimbledonu. Turnajová trojka Stanislas Wawrinka podlehl v pondělí Španělu Guillermu Garcíovi Lópezovi a Číňanka Li Na skončila v úterním duelu na raketě francouzské hráčky Kristiny Mladenovicové.[3]

Simona Halepová odehrála první grandslamové finále kariéry, v němž nestačila na Šarapovovou

Poprvé v otevřené éře tenisu vypadly dvě nejvýše nasazené hráčky dvouhry grandslamového turnaje v úvodních dvou kolech. Druhá nasazená Li Na vypadla v prvním kole a americká světová jednička Serena Williamsová pak nestačila ve druhé fázi na Španělku Garbiñe Muguruzaovou, když v každém setu dokázala uhrát jen dva gamy.[4] Stejně tak, po vyřazení turnajové trojky Agnieszky Radwańské ve třetím kole s Ajlou Tomljanovićovou, došlo poprvé v open éře k vypadnutí tří nejvýše nasazených v úvodních třech kolech Grand Slamu.[5]

Nejdelší utkání sehráli v prvním kole mužské dvouhry argentinský kvalifikant a 143. hráč žebříčku Facundo Bagnis se zkušeným 33letým Francouzem Julienem Benneteauem, pro něhož to byla třináctá účast na Roland Garros. Argentinec zaznamenal největší výhru své kariéry, když soupeře zdolal po setech 6–1, 6–2, 1–6, 3–6 a 18–16. V hlavní soutěži Grand Slamu zažíval debut a v pátém setu odvrátil několik mečbolů. Celé utkání trvalo 4.27 hodin, z toho rozhodující sada byla delší než součet všech čtyř předešlých, když její doba činila 2.24 hodiny. Odehráno v ní bylo 34 gamů, čímž vyrovnala rekord otevřené éry French Open v nejvyšším počtu her rozhodujícího dějství.[6][7]

Němka Julia Görgesová vstoupila do turnaje s novou technologií tzv. „chytrou raketou“ Babolatu, která obsahovala v držadle čip. Ten v průběhu zápasu zaznamenával data o úderech – sílu, směr, stranu, lokalizaci místa odehrání v hlavě rakety, jež lze následně analyzovat v počítači. Po prvním kole hráčka o raketě uvedla: „Vypadá úplně stejně, jen uvnitř sbírá data, se kterými pak můžeme dělat spoustu úžasných věcí.“[8]

Z francouzských singlistů se nejdále probojoval do čtvrtfinále Gaël Monfils

První nasazený Rafael Nadal osmifinálovou výhrou nad Srbem Dušanem Lajovićem překonal vlastní rekord pařížského grandslamu, když zaznamenal 32. vítězný zápas bez přerušení. Celkově se jednalo o jeho 63. výhru v singlové soutěži na pařížské antuce.[9] Tuto šňůru pak do konce turnaje prodloužil o tři utkání.

Ve finále mužské dvouhry druhý nasazený Novak Djoković vyzval jednoho z největších rivalů na okruhu, úřadujícího prvního hráče světa Rafaela Nadala, s nímž v roce 2012 v posledním zápase turnaje prohrál. Duel byl také kláním, kdo bude po French Open figurovat na čele žebříčku ATP. Přes ztrátu úvodní sady dovedl Španěl zápas k vítěznému konci, když získal zbylé tři dějství. Při první mečbolové příležitosti soupeře zakončil Djoković duel dvojchybou. Poměrem 3–6, 7–5, 6–2 a 6–4 si manacorský rodák připsal rekordní devátý Pohár mušketýrů pro šampióna Roland Garros a celkově 14. grandslamovou trofej, čímž se v historických tabulkách dotáhl na druhou pozici Američana Peta Samprase. Svou kladnou bilanci vzájemných zápasů vůči Srbovi zvýšil na 23:19.[10]

Němka Andrea Petkovicová se probojovala do svého prvního semifinále na Grand Slamu

Od svého prvního startu na pařížském majoru v roce 2005 Nadal prohrál během deseti ročníků jediný zápas v osmifinále 2009 se Švédem Robinem Söderlingem a všech 66 zbylých klání vyhrál. Stal se prvním mužem historie tenisu, jenž dokázal jediný Grand Slam vyhrát devětkrát. V ženském singlu pak zvítězila vícekrát pouze Margaret Smithová-Courtová, jež jedenáctkrát triumfovala na Australian Open a Martina Navrátilová si připsala stejný počet devíti trofejí z Wimbledonu. Pohár Španělovi předala švédská legenda a šestinásobný šampión z pařížské antuky Björn Borg. Při ceremoniálu Nadal uvedl: „Je to den plný emocí. Tenis mi dnes vrátil, co mi vzal v Austrálii. Novak je velký soupeř. Je mi ho líto, ale věřím, že tenhle turnaj jednou vyhraje.“[11]

Turnajová sedmička Maria Šarapovová se do finále probojovala potřetí v řadě, což se naposledy předtím podařilo v letech 2005–2007 Belgičance Justine Heninové, a v otevřené éře tenisu pak dalším šesti hráčkám. Po semifinálovém vítězství nad 20letou Kanaďankou Eugenií Bouchardovou prodloužila šňůru neporazitelnosti ve třísetových utkáních na 19 zápasů. Premiérové grandslamové finále kariéry odehrála Simona Halepová, která se stala první Rumunkou ve finále pařížského majoru od roku 1980, kdy v boji o titul neuspěla Virginia Ruziciová. Ta byla jedinou rumunskou šampiónkou soutěže ženského singlu na Roland Garros, když si trofej odvezla v roce 1978.[12] Úspěšnou sobotu ruského tenisu dovršili trofejemi z dvouhry juniorů Andrej Rubljov a dvouhry juniorek Darja Kasatkinová.

Šarapovová získala, po roce 2012, druhý titul z Roland Garros a celkově pátou grandslamovou trofej. Sérii neporazitelnosti ve třísetových duelech prodloužila na 20 zápasů. Po triumfu ji pohár Suzanne Lenglenové předala rekordmanka v počtu sedmi titulů z French Open – americká legenda Chris Evertová, a uvedla: „Bylo to nejtěžší grandslamové finále, které jsem kdy hrála. Simona byla neuvěřitelná.“[13]

Semifinalista dvouhry Andy Murray po skončení zápasu při podepisování

Po vyřazení českého páru tvořeného Lucií Šafářovou a Andreou Hlaváčkovou v prvním kole ženské čtyřhry, oznámily hráčky ukončení téměř půlroční spolupráce a rozpad dvojice. Hlaváčková vyjádřila záměr v další části sezóny nastupovat po boku Číňanky Ťie Čengové a dodala: „Domluvily jsme se, že zkusíme hrát každá s někým jiným. Dohromady nám to prostě nepsalo, jak by mělo. I když jsme hrály dobře. Je nám to líto, ale je to rozumné rozhodnutí“.[14]

Ženskou deblovou soutěž ovládla nejlepší dvojice světa složená z čínské světové jedničky Šuaj Pchengové a tchajwanské druhé hráčky žebříčku Su-wej Sieové. Ve finále porazily druhý pár světa Saru Erraniovou s Robertou Vinciovou z Itálie po dvousetovém průběhu 6–4 a 6–1. Poprvé v historii tak tuto soutěž na pařížském majoru vyhrála dvojice Asiatek. Jedinou asijskou vítězkou do té doby byla Japonka Ai Sugijamová, která roku 2003 triumfovala s belgickou hráčkou Kim Clijstersovou.

Poražené Italky vstoupily do zápasu lépe, když se ujaly vedení 3–1 na gamy. Erraniová si však následně prohrála třikrát podání. V druhé sadě šly do vedení italské vítězky z Roland Garros 2012 poměrem her 1–0. Poté však ztratily všech šest dalších gamů a dominantní hra Asiatek znamenala vyhraný duel.[15]

• 
  Rafael Nadal
  mužská dvouhra
• 
  Maria Šarapovová
  ženská dvouhra
• 
  Édouard Roger-Vasselin
  mužská čtyřhra
• 
  Julien Benneteau
  mužská čtyřhra
• 
  Pcheng Šuaj
  ženská čtyřhra
• 
  Sie Su-wej
  ženská čtyřhra
• 
  Anna-Lena Grönefeldová
  smíšená čtyřhra
• 
  Jean-Julien Rojer
  smíšená čtyřhra

• Julie Coinová / Nicolas Mahut
• Alizé Cornetová / Jonathan Eysseric
• Stéphanie Foretzová Gaconová / Édouard Roger-Vasselin
• Amandine Hesseová / Michaël Llodra
• Mathilde Johanssonová / Adrian Mannarino
• Alizé Limová / Jérémy Chardy