Tommy Robredo

Tommy Robredo Garcés (* 1. května 1982 Hostalric, Girona) je bývalý španělský profesionální tenista, který se na okruzích pohyboval v letech 1998–2022. V rámci okruhu ATP Tour debutoval na Barcelona Open 1999 a kariéru ukončil na témže turnaji v dubnu 2022.[2][3] Na túře ATP vyhrál dvanáct singlových a pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[4]

Tommy Robredo
Tommy Robredo na French Open 2019
StátŠpanělsko Španělsko
Datum narození1. května 1982 (39 let)[1]
Místo narozeníHostalric, Španělsko[1]
BydlištěBarcelona, Španělsko
Výška180 cm[1]
Hmotnost75 kg[1]
Profesionál od1998
Ukončení kariéryv dubnu 2022
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek3 456 460 USD
Tenisová raketaDunlop
Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů533–357
Tituly12 ATP, 7 challengerů, 1 ITF
Nejvyšší umístění5. místo (28. srpna 2006)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2007)
French Openčtvrtfinále (2003, 2005, 2007, 2009, 2013)
Wimbledon4. kolo (2014)
US Openčtvrtfinále (2013)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2006)
Olympijské hry3. kolo (2004)
Čtyřhra
Poměr zápasů158–177
Tituly5 ATP, 1 challenger, 2 ITF
Nejvyšší umístění16. místo (20. dubna 2009)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2003)
French Openčtvrtfinále (2009)
Wimbledončtvrtfinále (2010)
US Opensemifinále (2004, 2008, 2010)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2008)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2009)
Wimbledon1. kolo (2010)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2004, 2008, 2009)
Hopman Cupvítěz (2002, 2010)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220420a20. dubna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2006 na 5. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2009 na 16. místě. Trénoval ho krajan Jose Luis Aparisi.[1]

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2002 houstonským čtvrtfinálem Světové skupiny proti Spojeným státům americkým, v němž prohrál úvodní dvouhru se světovou třináctkou Andym Roddickem. Američané zvítězili 3:1 na zápasy. V letech 2004, 2008 a 2009 byl členem družstva, které vyhrálo „salátovou mísu“. Do světového finále aktivně zasáhl v ročníku 2004. Mezi lety 2002–2015 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 6–8 ve dvouhře a 3–4 ve čtyřhře.[5]

Španělsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2004 v Athénách, kde ve třetím kole mužské dvouhry nestačil na Tomáše Berdycha až poměrem gamů 6–8 v rozhodující sadě. Do mužské čtyřhry zasáhl s Feliciánem Lópezem. Na úvod je vyřadili Argentinci Gastón Etlis a Martín Rodríguez. Zúčastnil se také Her XXIX. olympiády v Pekingu. V úvodním kole dvouhry podlehl Italovi Andreasi Seppimu. Spolu s vítězem dvouhry Rafaelem Nadalem skončili ve druhé fázi deblu na raketách australského páru Chris Guccione a Lleyton Hewitt.

Jako člen španělského výběru dvakrát ovládl Hopmanův pohár v Perthu. Poprvé v roce 2002 s Arantxou Sánchezovou Vicariovou a podruhé v sezóně 2010 s Maríí José Martínezovou Sánchezovou

V listopadu 2019 se oženil v katalánském Sant Cugat del Vallès s Patricií Bergaovou Alzamorovou.[6] V březnu 2021 se do manželství narodila dcera.[7]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda (před / od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (1–0 D; 1–1 Č)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (1–3 D; 0–3 Č)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (10–8 D; 4–2 Č)

Dvouhra: 23 (12–11)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. duben 2001 Casablanca, Maroko antuka Guillermo Cañas 5–7, 2–6
Vítěz 1. červenec 2001 Sopoty, Polsko antuka Albert Portas 1–6, 7–5, 7–6(7–2)
Finalista 2. červenec 2003 Stuttgart, Německo antuka Guillermo Coria 2–6, 2–6, 1–6
Vítěz 2. květen 2004 Barcelona, Španělsko antuka Gastón Gaudio 6–3, 4–6, 6–2, 3–6, 6–3
Finalista 3. květen 2005 Estoril, Portugalsko antuka Gastón Gaudio 1–6, 6–2, 1–6
Finalista 4. duben 2006 Barcelona, Španělsko antuka Rafael Nadal 4–6, 4–6, 0–6
Vítěz 3. květen 2006 Hamburk, Německo antuka Radek Štěpánek 6–1, 6–3, 6–3
Vítěz 4. červenec 2006 Båstad, Švédsko antuka Nikolaj Davyděnko 6–2, 6–1
Finalista 5. leden 2007 Auckland, Nový Zéland tvrdý David Ferrer 4–6, 2–6
Vítěz 5. srpen 2007 Sopoty, Polsko (2) antuka José Acasuso 7–5, 6–0
Finalista 6. září 2007 Peking, Čína tvrdý (h) Fernando González 1–6, 6–3, 1–6
Vítěz 6. říjen 2007 Mety, Francie tvrdý (h) Andy Murray 0–6, 6–2, 6–3
Finalista 7. červen 2008 Varšava, Polsko antuka Nikolaj Davyděnko 3–6, 3–6
Vítěz 7. červenec 2008 Båstad, Švédsko (2) antuka Tomáš Berdych 6–4, 6–1
Vítěz 8. únor 2009 Costa do Sauípe, Brazílie antuka Thomaz Bellucci 6–3, 3–6, 6–4
Vítěz 9. únor 2009 Buenos Aires, Argentina antuka Juan Mónaco 7–5, 2–6, 7–6(7–5)
Vítěz 10. únor 2011 Santiago, Chile antuka Santiago Giraldo 6–2, 2–6, 7–6(7–5)
Vítěz 11. duben 2013 Casablanca, Maroko antuka Kevin Anderson 7–6(8–6), 4–6, 6–3
Vítěz 12. červenec 2013 Umag, Chorvatsko antuka Fabio Fognini 6–0, 6–3
Finalista 8. červenec 2014 Umag, Chorvatsko antuka Pablo Cuevas 3–6, 4–6
Finalista 9. září 2014 Šen-čen, Čína tvrdý Andy Murray 7–5, 6–7(9–11), 1–6
Finalista 10. říjen 2014 Valencie, Španělsko tvrdý (h) Andy Murray 6–3, 6–7(7–9), 6–7(8–10)
Finalista 11. červenec 2015 Båstad, Švédsko antuka Benoît Paire 6–7(7–9), 3–6

Čtyřhra: 11 (5–6)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. duben 2001 Barcelona, Španělsko antuka Fernando Vicente Donald Johnson
Jared Palmer
6–7(2–7), 4–6
Vítěz 1. leden 2004 Čennaí, Indie tvrdý Rafael Nadal Jonatan Erlich
Andy Ram
7–6(7–3), 4–6, 6–3
Finalista 2. květen 2005 Estoril, Portugalsko antuka Juan Ignacio Chela František Čermák
Leoš Friedl
3–6, 4–6
Finalista 3. červenec 2005 Stuttgart, Německo antuka Mariano Hood José Acasuso
Sebastián Prieto
6–7(4–7), 3–6
Vítěz 2. duben 2008 Monte-Carlo, Monako antuka Rafael Nadal Maheš Bhúpatí
Mark Knowles
6–3, 6–3
Vítěz 3. únor 2009 Costa do Sauípe, Brazílie antuka Marcel Granollers Lucas Arnold Ker
Juan Mónaco
6–4, 7–5
Finalista 4. listopad 2009 Valencie, Španělsko tvrdý (h) Marcel Granollers František Čermák
Michal Mertiňák
4–6, 3–6
Finalista 5. listopad 2009 Paříž, Francie tvrdý (h) Marcel Granollers Daniel Nestor
Nenad Zimonjić
3–6, 4–6
Vítěz 4. leden 2011 Auckland, Nový Zéland tvrdý Marcel Granollers Johan Brunström
Stephen Huss
6–4, 7–6(8–6)
Vítěz 5. leden 2013 Brisbane, Austrálie tvrdý Marcelo Melo Eric Butorac
Paul Hanley
4–6, 6–1, [10–5]
Finalista 6. květen 2017 Estoril, Portugalsko antuka David Marrero Ryan Harrison
Michael Venus
5–7, 2–6

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 514. 247. 131. 30. 30. 21. 13. 20. 7. 10. 21. 16. 50. 51. 115. 18. 17. 42. 362. 164. 213. 205. 224. 330.

Čtyřhra

Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 606. 346. 223. 151. 156. 63. 34. 79. 244. 33. 20. 34. 89. 184. 568. 253. 501. 196. 667. 1192. 928. 1564.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tommy Robredo na anglické Wikipedii.

  1. Tommy Robredo na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220420a20. dubna 2022
  2. Tommy Robredo: ‘A Fine Young Man’ Who Went Far. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-18 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Tommy Robredo To Retire: Spaniard Announces Farewell Appearance In Barcelona | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-03-25 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  4. Tommy Robredo na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220420a20. dubna 2022
  5. Tommy Robredo na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220420a20. dubna 2022
  6. Tommy Robredo se casa en Sant Cugat con Patricia Berga. El Periódico [online]. 2019-11-21 [cit. 2022-04-20]. Dostupné online. (španělsky)
  7. Tommy Robredo Presenta A Su Hija Alexia | ATP Tour | Tenis. ATP Tour [online]. 2021-03-14 [cit. 2022-04-20]. Dostupné online. (španělsky)

Externí odkazy

Předchůdce Tommy Robredo Nástupce

Horia Tecău
Humanitář roku – Cena Arthura Ashe za lidský čin
2018

Kevin Anderson
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.