Hugo Nys

Hugo Nys (* 16. února 1991 Évian-les-Bains) je monacký profesionální tenista, deblový specialista, který do sezóny 2019 reprezentoval rodnou Francii. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a třicet sedm ve čtyřhře.[3]

Hugo Nys
Hugo Nys ve Wimbledonu 2017
PřezdívkaHugito[1]
StátFrancie Francie (2010–2019)
Monako Monako (od 2019)
Datum narození16. února 1991 (31 let)[2]
Místo narozeníÉvian-les-Bains, Francie[2]
BydlištěMonte Carlo, Monako[2]
Výška185 cm[2]
Hmotnost78 kg[2]
Profesionál od2010
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek626 489 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Tituly0 ATP, 6 ITF
Nejvyšší umístění327. místo (29. července 2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů52–58
Tituly3 ATP, 10 challengerů, 27 ITF
Nejvyšší umístění41. místo (8. listopadu 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2020)
French Openčtvrtfinále (2021)
Wimbledon3. kolo (2017)
US Open2. kolo (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20211130a30. listopadu 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2019 na 327. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2021 na 41. místě. Trénuje ho bývalý monacký tenista Guillaume Couillard.[1][2]

V monackém daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 athénským základním blokem III. evropské skupiny euroafrické zóny proti Lucembursku, v němž vyhrál v páru s Benjaminem Balleretem čtyřhru. Monačané zvítězili 3:0 na zápasy. Do července 2021 v soutěži nastoupil ke třem mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 2–0 ve čtyřhře.[4]

Soukromý život

Narodil se roku 1961 ve francouzském lázeňském městě Évian-les-Bains, ležícím v Horním Savojsku do rodiny Quiblier Pascalové. K tenisu jej ve třech letech přivedl otec, tenisový trenér Jean-Christophe Nys. Děd Francis Nys (1930–2017) hrál v sezónách 1950–1961 Roland Garros. Nejdále se probojoval do třetího kola v letech 1953 a 1955.[1] Praděd Robert Nys působil jako viceprezident francouzského tenisového svazu Fédération Française de tennis.[5]

Z místního evianského klubu přestoupil v žákovské kategorii do Grenoblu.[6] Na začátku profesionální kariéry strávil tři sezóny v tenisové akademii ISP v Sophia Antipolis na francouzské Riviéře. Od roku 2010 se začal připravovat v Monte Carlo Country Clubu.[7]

Tenisová kariéra

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2014, kam mu organizátoři s Fabricem Martinem udělili divokou kartu. V prvním kole však Francouzi nenašli recept na německo-nizozemskou dvojici Andre Begemann a Robin Haase.[8] Mimo grandslam na okruhu ATP Tour debutoval monackou čtyřhrou Monte-Carlo Rolex Masters 2017, do níž obdržel s Romainem Arneodem divokou kartu. Ve druhém kole nezvládli koncovky setů s osmými nasazenými Jeanem-Julienem Rojerem a Horiou Tecăuem.[8]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil ve čtyřhře Open Sud de France 2018 v Montpellier. Po boku Japonce Bena McLachlana z něho odešli poraženi od anglických bratrů Kena a Neala Skupských.[9] Deblovou trofej pak získal na mexickém Los Cabos Open 2019, kde s Arneodem zdolali v boji o titul britsko-americké turnajové jedničky Dominica Inglota a Austina Krajicka. V zápase odvrátili dva mečboly a sami využili až sedmou mečbolovou příležitost.[10] V únoru 2021 triumfoval s Němcem Timem Pützem na challengeru v italské Bielle. První turnaj na túře ATP spolu odehráli o dva měsíce později na dubnovém Andalucia Open 2021. V květnu již vyhráli dva turnaje ve dvou týdnech, když nejdříve ovládli portugalský Estoril Open 2021[11] a poté Lyon Open 2021.[12]

Finále na okruhu ATP Tour
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (3–3 Č)

Čtyřhra: 6 (3–3)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. únor 2018 Montpellier, Francie tvrdý (h) Ben McLachlan Ken Skupski
Neal Skupski		 6–7(2–7), 4–6
Vítěz 1. srpen 2019 Los Cabos, Mexiko tvrdý Romain Arneodo Dominic Inglot
Austin Krajicek		 7–5, 5–7, [16–14]
Vítěz 2. květen 2021 Estoril, Portugalsko antuka Tim Pütz Luke Bambridge
Dominic Inglot		 7–5, 3–6, [10–3]
Vítěz 3. květen 2021 Lyon, Francie antuka Tim Pütz Pierre-Hugues Herbert
Nicolas Mahut		 6–4, 5–7, [10–8]
Finalista 2. září 2021 Mety, Francie tvrdý (h) Arthur Rinderknech Hubert Hurkacz
Jan Zieliński		 5–7, 3–6
Finalista 3. říjen 2021 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Andrej Golubjev Jamie Murray
Bruno Soares		 3–6, 4–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda
Challengery (0 D; 10 Č)
ITF (6 D; 27 Č)

Dvouhra (6 titulů)
Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 20120901azáří 2012 Uppsala, Švédsko tvrdý (h) Robin Olin 6–0, 5–7, 6–3
2. 20140401adubna 2014 Antalya, Turecko tvrdý Robin Kern 6–0, 6–2
3. 20140701ačervence 2014 Istanbul, Turecko tvrdý Aldin Šetkić 6–4, 6–3
4. 20140701ačervence 2014 Istanbul, Turecko tvrdý Matija Pecotić 7–6(7–5), 3–6, 7–6(7–4)
5. 20150601ačervna 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Javier Pulgar-García 6–3, 6–1
6. 20160101aledna 2016 Veigy-Foncenex, Francie koberec (h) Antal van der Duim 6–4, 6–3

Čtyřhra (37 titulů)
Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 20120801asrpna 2012 Eupen, Belgie antuka Teri Groll Germain Gigounon
James Junior Storme		 6–4, 6–3
2. 20121001aříjna 2012 La Roche-sur-Yon, Francie tvrdý (h) Jean Andersen Moritz Baumann
Tim Pütz		 7–6(8–6), 7–6(7–3)
3. 20130301abřezna 2013 Saint-Raphaël, Francie tvrdý (h) Romain Arneodo Simon Cauvard
Alexandre Penaud		 6–7(6–8), 6–4, [10–5]
4. 20130501akvětna 2013 Antalya, Turecko tvrdý Davy Sum Claudio Fortuna
Matthieu Viérin		 6–2, 6–0
5. 20130601ačervna 2013 Toulon, Francie antuka Benjamin Balleret David Couronne
Vincent Verpeaux		 7–5, 6–4
6. 20130901azáří 2013 Bagnères-de-Bigorre, Francie tvrdý Antoine Benneteau Riccardo Ghedin
Claudio Grassi		 6–3, 4–6, [10–2]
7. 20130901azáří 2013 Göteborg, Švédsko tvrdý (h) Jesper Brunström Pierre Bonfre
Viktor Stjern		 6–3, 7–6(7–5)
8. 20131001aříjna 2013 Saint-Dizier, Francie tvrdý (h) Germain Gigounon David Rice
Sean Thornley		 7–6(7–4), 6–4
1. 20131001aříjna 2013 Mouilleron-le-Captif, Francie tvrdý (h) Fabrice Martin Henri Kontinen
Adrián Menéndez Maceiras		 3–6, 6–3, [10–8]
9. 20140701ačervence 2014 Istanbul, Turecko tvrdý Federico Zeballos Tuna Altuna
Michal Schmid		 7–6(7–3), 3–6, [10–3]
10. 20140701ačervence 2014 Middelkerke, Belgie tvrdý Élie Rousset Éric Fomba
Florian Lakat		 6–3, 6–1
11. 20141001aříjna 2014 Nevers, Francie tvrdý (h) Olivier Charroin Romano Frantzen
Darren Walsh		 6–4, 6–4
12. 20150301abřezna 2015 Marsá al-Qantáwí, Tunisko tvrdý Benjamin Balleret Thomas Fabbiano
Giorgio Portaluri		 7–5, 2–6, [10–4]
13. 20150401adubna 2015 Antalya, Turecko tvrdý Yannick Jankovits Marat Děvjaťarov
Michael Geerts		 7–6(8–6), 6–1
14. 20150601ačervna 2015 Mont-de-Marsan, Francie tvrdý (h) Romain Arneodo Théo Fournerie
Louis Tessa		 6–1, 7–5
15. 20150701ačervence 2015 Istanbul, Turecko tvrdý Yannick Jankovits Sarp Ağabigün
Muhammet Haylaz		 2–6, 7–5, [10–6]
16. 20150801asrpna 2015 Ajaccio, Francie tvrdý Romain Arneodo Sančai Ratiwatana
Sončat Ratiwatana		 2–6, 6–4, [10–5]
17. 20150801asrpna 2015 Sion, Švýcarsko antuka Tak Khunn Wang Federico Coria
Siméon Rossier		 6–2, 6–2
18. 20160501akvětna 2016 Antalya, Turecko tvrdý Miķelis Lībietis Sarp Ağabigün
Altuğ Çelikbilek		 6–2, 6–2
19. 20160501akvětna 2016 Antalya, Turecko tvrdý Miķelis Lībietis Kacuki Nagao
Hiromasa Oku		 4–6, 6–2, [10–3]
20. 20160601ačervna 2016 Harare, Zimbabwe tvrdý Andrea Vavassori Benjamin Lock
Courtney John Lock		 6–3, 6–3
21. 20160701ačervence 2016 Harare, Zimbabwe tvrdý Višnu Vardhan Nicolaas Scholtz
Tucker Vorster		 6–4, 6–2
22. 20160701ačervence 2016 Harare, Zimbabwe tvrdý Višnu Vardhan Benjamin Lock
Courtney John Lock		 6–7(5–7), 6–4, [10–5]
23. 20160701ačervence 2016 Ajaccio, Francie tvrdý Romain Arneodo Romain Jouan
Joan Soler		 7–5, 6–2
24. 20160801asrpna 2016 Béjar, Španělsko tvrdý Yannick Mertens Alexander Centenari
Sami Reinwein		 6–4, 7–6(7–3)
25. 20161001aříjna 2016 Saint-Dizier, Francie tvrdý (h) Mick Lescure Geoffrey Blancaneaux
Evan Furness		 6–2, 6–3
26. 20170101aledna 2017 Bressuire, Francie tvrdý (h) Corentin Denolly Ante Pavić
Ruan Roelofse		 6–4, 6–2
27. 20170301abřezna 2017 Gatineau, Kanada tvrdý (h) Miķelis Lībietis Grégoire Barrère
Laurent Lokoli		 7–6(7–4), 6–3
2. 20170801asrpna 2017 Manerbio, Itálie antuka Romain Arneodo Michail Jelgin
Roman Jebavý		 4–6, 7–6(7–3), [10–5]
3. 20180101aledna 2018 Nouméa, Nová Kaledonie tvrdý Tim Pütz Alejandro González
Jaume Munar		 6–2, 6–2
4. 20180301abřezna 2018 Lille, Francie tvrdý Tim Pütz Džívan Nedunčežijan
Purav Radža		 7–6(7–3), 1–6, [10–7]
5. 20190101aledna 2019 Canberra, Austrálie tvrdý Marcelo Demoliner André Göransson
Sem Verbeek		 3–6, 6–4, [10–3]
6. 20190201aúnora 2019 Quimper, Francie tvrdý (h) Fabrice Martin David Pel
Antonio Šančić		 6–4, 6–2
7. 20190301abřezna 2019 Lille, Francie tvrdý Romain Arneodo Jonatan Erlich
Fabrice Martin		 7–5, 5–7, [10–8]
8. září 2019 Orleans, Francie tvrdý (h) Romain Arneodo Hans Podlipnik Castillo
Tristan-Samuel Weissborn		 6–7(5–7), 6–3, [10–1]
9. 20200901azáří 2020 Aix-en-Provence, Francie antuka Andres Molteni Ariel Behar
Gonzalo Escobar		 6–4, 7–6(7–4)
10. 20210201aúnora 2021 Biella, Itálie tvrdý (h) Tim Pütz Lloyd Glasspool
Harri Heliövaara		 7–6(7–4), 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hugo Nys na anglické Wikipedii.

  1. Hugo Nys | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Hugo Nys na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20211130a30. listopadu 2021
  3. Hugo Nys na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20211130a30. listopadu 2021
  4. Hugo Nys na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20210605a5. června 2021
  5. 2e série : Hugo Nys veut briller [online]. Fédération Française de tennis, 2015-09-03 [cit. 2021-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-05. (francouzsky)
  6. Julien TRIVERO. TENNIS. Coupe Davis, polémique : Hugo Nys pointe du doigt le sort réservé à Monaco [online]. ledauphine.com, 2019-06-05 [cit. 2021-06-05]. Dostupné online. (francouzsky)
  7. « Un nouveau souffle à ma carrière ». MAG SPORT 06 [online]. Prosinec 2013 [cit. 2021-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-05. (francouzsky)
  8. Hugo Nys | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-06-05]. Dostupné online. (anglicky)
  9. British brothers Ken and Neal Skupski win first ATP World Tour title together [online]. BBC, 2018-02-12 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
  10. Arneodo/Nys Save 2 M.P., Celebrate First Title In Los Cabos [online]. ATP Tour, Inc., 2019-08-04 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
  11. Hugo Nys & Tim Puetz Collect First ATP Tour Team Title In Estoril [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-02 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
  12. Nys/Puetz Win Lyon Crown Over Herbert/Mahut [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-23 [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.