Formule 1 v roce 1950

Britský autoklub RAC uspořádal historicky první Grand Prix v rámci mistrovství světa, která byla označována jako III. RAC British Grand Prix nebo také jako XI. Grand Prix d'Europe. Závod se odehrál na improvizované dráze, která vznikla na ploše silverstonského letiště a mezi početným houfem diváku byl i na čestné tribuně král Jiří IV s celou rodinou. V celém závodním víkendu dominovaly vozy Alfa Romeo a ze čtveřice jezdců milánské automobilky si suverénně počínal Giuseppe Farina, který získal jak pole position, tak nejrychlejší kolo v závodě a nakonec i vítězství čímž získal i první hattrick. Nadvládu Alfy Romeo potvrdil i druhý Luigi Fagioli a třetí Reg Parnell.

Druhý závod mistrovství světa se konal v uličkách města Monte Carlo. Závod se zdramatizoval hned v prvním kole, kdy se za zády Juana Manuela Fangia srazilo deset vozů. Fangio jedoucí na čele ještě situaci zvládl, ale na druhé pozici jedoucí Farina škrtl o Gonzalezovo Maserati, které začalo hořet. Argentinec stihl z vozu vyskočit, v kolizi tak končí dva favorité závodu Farina a Fangio, Luigi Villoresi se dokázal z kolize vymanit a pokračoval tak v závodě až do 64 kola, kdy se ukázalo, že si poškodil osu. V havárii zakončilo své ambice na dobré umístění deset pilotů z 19 startujících.

Juan Manuel Fangio si bez větších problémů dojel pro své první vítězství ve formuli 1 a dokázal získat Hat trick stejně jako jeho týmový kolega Farina v předchozím závodě. A protože v celém závodě nebylo nikoho, kdo by ho vystřídal v čele závodu, získal i Chelem.

Součástí nově vzniklého světového šampionátu byl i závod na 500 mil v Indianapolis, který se ovšem musel obejít bez evropských závodníků. Závod se uskutečnil 30. května v na okruhu ve staré cihelně v Indianapolis. 34 ročník závodu na 500 mil se netradičně konal v úterý, kam byl z důvodu deště v neděli i v pondělí přeložen. Také v den závodu se na trať spustil déšť a tak závod původně vypsaný na 200 kol, byl po 138 kolech ukončen a vítězem byl vyhlášen nováček Johnnie Parsons, který startoval z pátého místa. Pole positions si v kvalifikaci zajistil Walt Faulkner, který v závodě získal sedmé místo.

Také švýcarská grand prix byla ve znamení bitvy, která se omezila pouze na jezdce milanské automobilky Alfa Romeo. V kvalifikaci její piloti obsadili celou první řadu v pořadí Juan Manuel Fangio, Giuseppe Farina a Luigi Fagioli. Zatímco Ferrari na nejpomalejší Alfu ztrácelo necelou minutu, rozdíl dalších konkurentů byl téměř propastný. V samotném závodě se milanským vozům nikdo nevyrovnal a přestože Fangio pro poruchu odstoupil, Farina a Fagioli si dojeli pro další dvoj vítězství.

Stejně jako v ostatních závodech tak i v Belgii opanovaly čelo startovního pole všechny tři Alfetty. Farina na startu zaspal a proklouzl před něj Fangio, pozice si prohodili i Fagioli s Villoresim a na pátou příčku se prodral Ascari. Čelo startovního pole tak ovládla rudá barva italských strojů, za kterou se seřadili modré Talboty.Juan Manuel Fangio si vítězstvím a ziskem 8 bodů si zachoval šanci na zisk titulu. Fagioli po třech druhých místech nastřádal 18 bodů a dostal se tak před Fangia o pouhý bod, Farina v závodě získal důležité tři body a další bod za nejrychlejší kolo a upevnil si tak vedení v šampionátu.

Prakticky jediný, kdo mohl pomýšlet na titul mistra světa, sedlal vůz Alfa Romeo. Tato milánská značka přivezla na Grand Prix Francie trojicí nejvážnějších uchazečů, Giuseppe Farinu, Luigiho Fagioliho a Juana Manuela Fangia. Již kvalifikace zcela jasně ukázala rozložření sil ve startovním poli, první tři místa na startu si podle očekávání vybojovali jezdci Alfy Romeo. Ferrari mělo problémy s novým motorem V12 a tak z kvalifikace odstoupilo a oba jezdci se zúčastnili pouze doprovodného závodu Formule 2 s vozy Ferrari 166. Farinu nakonec vyřadila porucha jeho vozu, přesto byl klasifikován na sedmém místě se ztrátou devíti kol. Vítězem se stal Fangio před Fagiolim, pouze tito piloti dokázali absolvovat plný počet kol, třetí v cíli Whitehead ztrácel již tři kola.

Šanci získat titul mistra světa, mělo pouze hvězdné F trio z týmu Alfa Romeo, Juan Manuel Fangio, který měl na svém kontě 26 bodů a dvou bodový náskok před druhým Fagiolim. Fangiovi stačilo k zisku titulu dojet na druhém místě, nebo bodovat na třetím, čtvrtém či pátém místě a to za předpokladu, že Farina nezvítězí. Giuseppe Farina utočil na titul ze třetí pozice se čtyř bodovou ztrátou, a k zisku titulu musel zvítězit a doufat, že Fangio nebude lepší než třetí. Paradoxně nejhůře na tom byl druhý muž celkového pořadí Luigi Fagioli, který získal již čtyři druhá místa, a protože pravidla dovolovala započítat pouze čtyři nejlepší výsledky, Fagioli musel zvítězit a spoléhat na to, že Farina nezíská lepší než třetí místo a Fangio páté místo. V tomto ohledu na tom byli Farina a Fangio lépe, oba totiž bodovali pouze třikrát a tak se jim žádný výsledek nebude škrtat. Giuseppe Farina zcela ovládl závod na domácí trati a stal se zaslouženě mistrem světa, Juan Manuel Fangio do cile nedojel.

*	Jezdec	Body	Vítězství	Podium	Pole	Nej. kolo	Km v čele	Km ujeté
1	Giuseppe Farina	30	3	3	2	3	1248	2059
2	Juan Manuel Fangio	27	3	3	4	3	1067	2043
3	Luigi Fagioli	24 (28)	0	5	0	0	49	2130
4	Louis Rosier	13	0	2	0	0	0	1886
5	Alberto Ascari	11	0	2	0	0	13	1164
6	Johnnie Parsons	8	1	1	0	1	463	555
7	Bill Holland	6	0	1	0	0	32	551
8	Princ Bira	5	0	0	0	0	0	827
9	Mauri Rose	4	0	1	0	0	60	551
10	Reg Parnell	4	0	1	0	0	0	404
11	Louis Chiron	4	0	1	0	0	0	844
12	Peter Whitehead	4	0	1	0	0	0	930
13	Dorio Serafini	3	0	1	0	0	0	296
14	Yves Giraud Cabantous	3	0	0	0	0	0	751
15	Raymond Sommer	3	0	0	0	0	71	1071
16	Cecil Green	3	0	0	0	0	0	551
17	Robert Manzon	3	0	0	0	0	0	521
18	Philippe Etancelin	3	0	0	0	0	0	1517
19	Felice Bonetto	2	0	0	0	0	0	408
20	Eugent Chaboud	1	0	0	0	0	0	537
21	Tony Bettenhausen	1	0	0	0	0	0	338
22	Joie Chitwood	1	0	0	0	0	0	330
23	Walt Faulkner	0	0	0	1	0	0	543

Započítávali se pouze 4 výsledky ze 7 GP – Luigi Fagioli byl 4x druhý a 1x třetí. Čtyři body za třetí místo se mu tedy škrtaly.

Pohár konstruktérů se oficiálně pořádá od roku 1958

*	Jezdec	Body	Vítězství	Podium	Pole	Nej. kolo	Km v čele	Km ujeté
1	Alfa Romeo	88	6	12	6	6	2364	6784
2	Ferrari	25	0	3	0	0	13	3676
3	Talbot	17	0	2	0	0	71	8862
4	Kurtis Kraft	14	1	1	1	1	463	6002
5	Maserati	11	0	1	0	0	0	6101
6	Deidt	10	0	2	0	0	93	1223
7	Simca	3	0	0	0	0	0	603
8	ERA	0	0	0	0	0	0	1276
9	Lesovsky	0	0	0	0	0	0	1066
10	Alta	0	0	0	0	0	0	889
11	Moore (F1)	0	0	0	0	0	0	547
12	Nichels	0	0	0	0	0	0	543
13	Marchese	0	0	0	0	0	0	535
14	Stevens (F1)	0	0	0	0	0	0	535
15	Langley	0	0	0	0	0	0	515
16	Ewing	0	0	0	0	0	0	515
17	Maserati Milano	0	0	0	0	0	0	503
18	Rea	0	0	0	0	0	0	495
19	Olson	0	0	0	0	0	0	495
20	Wetteroth	0	0	0	0	0	0	491
21	Snowberger	0	0	0	0	0	0	447
22	Adams	0	0	0	0	0	0	434
23	A. J. Watson	0	0	0	0	0	0	101
24	Cooper	0	0	0	0	0	0	0