Grand Prix San Rema 1950

Třetím závodem Formule 1 byla kvalitně obsazená Grand Prix San Rema 1950 (V. Gran Premio di San Remo), která se jela 16. dubna 1950 na okruho Ospedaletti Ospedaletti Circuit na 90 kol po 3,376 km, celkem 303,84 km.

V. Gran Premio di San Remo

Detail závodu
GP Pau<<<***Grand Prix***>>>GP Paříže
Nemistrovský závod v sezoně 1950 Formule 1 v roce 1950
Datum	16. dubna 1950
Okruh	Ospedaletti
Délka	90 kol x 3,376 km/ 303,84 km
Závod
Pole position Nejrychlejší kolo Alberto Ascari Luigi Villoresi Ferrari 125 1:52,2 Ferrari 125 2'02"2 Podium 1. Juan Manuel Fangio 2. Luigi Villoresi 3. Alfredo Pian

V. Gran Premio di San Remo

Když se Alfa Romeo objevila na startu Velké ceny San Rema, bylo to pro ni jen předsezónní soustředění u moře, Ferrari připravovalo kolosální odpověď. Na italskou rivieru přivezlo hned pět 125 a navíc dvě upravené formule 2 Ferrari 166 s motory 125 pro jezdce Vallona a Bracca. Konstrukčně to byly přece jenom F2 i když s přeplňovaným motorem. Odezva Maserati byla poněkud podceňována, i když se na start přihlásilo 11 vozů. Jediným vetřelcem v této Italské občanské válce, byl zajímavý SVA Rudolfa Fischera, který poháněl přeplňovaný Fiat 1100.

Do posledního okamžiku nebylo úplně jasné zda Alfa Romeo ke startu nastoupí. Její první řidič, Farina, je zraněný. Nakonec rozhodl výsledek v Pau, Fangio tam prokázal svou formu a tak dostal přednost před řadou italských jezdců. Ve Ferrari, tak jako obvykle, vládl chaos a tak jména pilotů byla známa až v den závodu. V tréninku ještě Alfa Romeo neukázala svou plnou sílu, Juan Manuel Fangio si teprve zvykal na ovládání odlišného vozu, a proto se umístila mezi dvěma Ferrari. Vše naznačovalo, že by mohlo jit o napínavou bitvu, bohužel v den pršelo.

Tři Ferrari, Ascari, Villoresi a Sommer, se prodrali do čela hned po startu, na Fangia zbylo jen čtvrté místo. Obzvláště dobře si vedl Sommer, i s nevýhodou jednoho kompresoru oproti dvěma v motorech jeho největších konkurentů Ascariho a Villoresiho.

Fangio předjel Sommera už ve třetím kole a v 10 i Villoresiho. Bylo to způsobeno především spoustou mechanických defektů. Možná se na tom podílelo i počasí, během tréninku byl krásný sluneční den a při závodě vládlo příšerné počasí. Serafiniho Ferrari a Fischer na SVA nedokončili ani úvodní kolo, ani jeden z britských jezdců nedokončil desetinu vzdálenosti závodu.

Zatímco Fangio bojoval s Ascarim o čelní umístění, přešel závod do nejvýznamnější fáze. Nejprve, Ascari ve 13 kole dostal mírnou rotaci a přenechal tak nedobrovolně vedení Fangiovi. V následujícím kole musel Villoresi zastavit v boxech, aby mu odstranili banální závadu na olejové zátce, rázem byla ztráta okolo 2 minut. To ještě Sommer kroužil na třetím místě následován Gonzalezem, Vallonem, Pianem a Rolem. Výborný výkon podával především Argentinec Alfredo Pian.

Fangio postupně zvyšoval náskok před Ascarim na 20 sekund. Posléze se mezera mezi nimi začala zmenšovat, Ascari začal dostávat Fangia pod tlak. Se zvyšujícím tlakem rostla i nervozita, Ascari se znovu dopustil chyby a po hodinách končí ve zdi. Stále více jezdců odstupovalo nebo museli zastavit v boxech se závadou jako Rol s poruchou cívky. Tak v polovině závodu jezdil na čele Fangio a Villoresi následování Pianem a Valonem a toto pořadí zůstalo až do konce. Ze závodu vyplynulo, že Ferrari se potýkali s přehříváním motoru a to i za chladných podmínek. Je jasné že docházelo k nesprávné cirkulaci vody. Maserati mělo ještě větší poruchovost.

Čtvrtý ročník Velké Ceny San Rema, byl tak jako ročník předešlý ve znamení Juana Manuela Fangia. První ročník, který se konal v roce 1937 a zvítězil v něm legendární Ital Achille Varzi, druhý ročník se jel až o jedenáct let později v roce 1948 a triumfoval v něm Alberto Ascari. Zajímavostí je, že kromě letošního vítěze, všichni pilotovali vozy Maserati