Louis Chiron

Louis Chiron započal svou závodní kariéru v roce 1923, kdy se účastnil závodů do vrchu konaných v oblasti Nice. Ale jeho opravdová kariéra začala až v roce 1926, kdy se seznámil se Švýcarským průmyslníkem Alfredem Hoffmanem, který ho finančně podporoval a zakládal i závodní tým. Jeho první závod na okruhu (Miramas) je spjat s vozem Bugatti 35 kde nestačil jen na Marcela Lehouxe, který měl ovšem plnou tovární podporu Bugatti. První vítězství si připsal v San Gaudens. V roce 1927 už byl v zorném poli Ettore Bugattiho a netrvalo dlouho a objevil se v jeho týmu, prozatím jako jezdec na záskok.

V anglickém Brooklands skončil na pátém místě, v závodě kde zcela dominovaly vozy Delage. V roce 1928 Louis Chiron definitivně opustil Hoffmanův tým, údajně pro pletky s jeho manželkou, a stal se továrním jezdcem Bugatti. Ve Velkou cenu Německa 1928, kterou poznamenala tragická nehoda českého závodníka Čeňka Junka, přes problémy s brzdami obsadil 6. místo. Již při další Grand Prix San Sebastian bylo jasné, že Chiron se definitivně zařadil mezi piloty nejvyšší úrovně.

V královském parku v Monze řídil Chiron své Bugatti 35C a zvítězil poté, co Williams odstoupil. Porázil tak domácí jezdce Varziho na Alfě i Nuvolariho na dalším Bugatti. Závod měl opět tragickou dohru, Materassiho Talbot přistál mezi diváky a 22 jich zabil. Dne 14. července v Nürburgringu při Velké Ceně Německa zvítězil před vozy Mercedes, Alfy Romeo, Maserati, Fiat, Renault, Talbot, prakticky ve stylu start–cíl. V tomto závodě Chiron překonal traťový rekord.

Louis Chiron v Montlhéry (1927)

V roce 1930 je Bugatti stále konkurenceschopné a také Louis Chiron zůstal loajální k značce z Molsheimu. Tento rok mu na trati vyrostl nový soupeř mladý a nadějný René Dreyfus, který jezdil na soukromém Bugatti 35 B a byl mu nejvážnějším soupeřem na Grand Prix Monaka 1931. Pro tuto událost a pod nátlakem svého syna Jeana, Ettore Bugatti vyrobil nový typ 51. Z 23 vozů na startu bylo 16 vozů Bugatti, proto Velká Cena Monaka 1931 dostala přízvisko „závod jedné značky“. Ettore Bugatti nasadil novou 51 jen pro čtyři jezdce, Louise Chirona, Achile Varziho, Guy Bouriata a Diva. Zbytek startovního pole obsadila značka Maserati s vozem 8C řízeným Luigi Fagiolim a Clemente Biondettim. Závodu se zúčastnil i Rudolf Caracciola se svým mohutným Mercedesem SSKL (zkratka Supersport Kurz leicht). Označení je v tomto případě velmi zavádějící, protože vůz není ani krátký, ani lehký a do monackých ulic je zcela nevhodný. O prvenství se střetly modré vozy z Molsheimu a červené vozy z Modeny.

Vedení se ujal René Dreyfus, když ve stoupání k Sainte Devoté zaútočil na vítěze této Grand Prix z roku 1929, Williamse na dalším z vozů Bugatti. Ale zlomená pružina ventilu ukončila všechny Britovi naděje. Achille Varzi i Caracciola se přiblížili na dosah Dreyfusovi a Varzi ho dokázal předjet v 7 kole. Caracciolův Mercedes se v 53. kole dostal do problémů a skončil. Louis Chiron nebyl na začátku téměř vidět a probojovával se dopředu ze zadních pozic. Svojí jízdou překonal traťový rekord, který o několik kol později překonal Luigi Fagioli a právě tito dva piloti a jejich souboje byly ozdobou Velké ceny Monaka. Nakonec byl úspěšnější Chiron a za velkých ovací zvítězil.

Masarykův okruh, vítěz Louis Chiron na Bugatti. Projíždí zatáčku v Pisárkách (1932)

Rok 1934 byl rokem velkých změn: Louis Chiron odešel k Alfě a závodním okruhům vládly německé automobily Mercedes a Auto Union. Tento rok se Velká cena Francie konala na okruhu v Montlhery, a na startu 500 km dlouhého závodu se sešly tři Mercedesy W25 (Von Brauchitsch, Fagioli, Caracciola), dva vozy Auto Union C (Stuck, Momberger), dva vozy Maserati a tři Bugatti 59.

Hned na začátku se Louis Chiron popracoval z třetí pozice na startu do čela závodu následován Caraciolou, Mombergerem, Stuckem a Varzim. Ke konci druhého kola se Stuck dostal před Fagioliho, zatímco Chiron určoval tempo závodu. Ve třetím kole se Stuck přiblížil až na dosah Chironovi, ale po tankování se propadl na desáté místo. Čelo závodu si bezpečně hlídal Chiron a na druhou příčku se po chybě Fagioliho dostal Varzi na další Alfě Romeo a i třetí příčka patřila milánské automobilce.

Pro rok 1936 se Chiron upsal Mercedesu až do roku 1939, kdy byl propuštěn jako neněmecký řidič. Během Grand Prix Německa 1936 se Chiron vážně zranil, když jeho Mercedes nezvládl zatáčku. Chiron se dokázal vrátit během roku 1937, ale jeho výsledky nebyly přesvědčivé. Ještě než vypukla druhá světová válka, dokázal zvítězit ve Francii 1937.

Poválečné období nepatří mezi nejlepší z Chironovy kariéry. Ale závodění znamenalo pro Chirona příliš mnoho, než aby ho pustil z hlavy, stejně jak to udělal René Dreyfus. A tak spolu s kamarádem a soupeřem Achile Varzim stál znovu na startu Grand Prix, tentokrát ve Švýcarsku 1948. Start se lépe povedl Achilemu a Louis ho sledoval z druhé pozice. Jde o trať, kterou oba absolvovali několikanásobně, přesto udělal Achile chybu a prorazil dřevěná svodidla, Chiron okamžitě zastavil, aby přispěchal svému příteli na pomoc. Bylo už ale pozdě. Ital byl mrtev na místě. Smrt jeho předválečného soupeře Chironem hluboce otřásla a připomněla všechna dobrodružství a vítězství, které spolu s Achilem prožili. Achile Varzi jako jediný dokázal uspět na všech evropských tratích.

V roce 1949 oslavil Chiron padesátku, přesto dokázal zvítězit na okruhu Reims-Gueux a porazil Whiteheada na Ferrari a Biru na Maserati. Bylo to jeho poslední vítězství. Tento nezapomenutelný pilot závodil ve Velkých cenách a závodech do vrchu až do konce roku 1958.

Celkově závodník z Monte Carla zvítězil ve 14 Velkých cenách a své stáří trávil v blízkosti rychlých aut. Často byl vídán na sportovních akcích, místo overalu oblečen ve slušivém obleku. Pouze červená šála s bílými puntíky byla vzpomínkou na dobu, kdy on sám krotil stovky koní pod kapotou.

• 1928 – Grand Prix Říma 1928 Bugatti
• 1928 – Grand Prix Marne 1928 Bugatti
• 1928 – Grand Prix Španělska 1928 Bugatti
• 1928 – Grand Prix Itálie 1928 Bugatti
• 1929 – Grand Prix Německa 1929 Bugatti
• 1929 – Grand Prix Španělska 1929 Bugatti
• 1930 – Grand Prix Evropy 1930 Bugatti
• 1930 – Grand Prix Lionu 1930 Bugatti
• 1931 – Grand Prix Monaka 1931 Bugatti
• 1931 – Grand Prix Československa 1931 Bugatti
• 1931 – Grand Prix Francie 1931 Bugatti spolu s Varzim
• 1932 – Grand Prix Československa 1932 Bugatti
• 1933 – Grand Prix Československa 1933 Alfa Romeo
• 1937 – Grand Prix Francie 1937 Talbot
• 1947 – Grand Prix Francie 1947 Bugatti
• 1949 – Grand Prix Francie 1949 Bugatti
• 1954 – Rally Monte Carlo 1954 Lancia

• 1950 – 9. místo, 4 body, Maserati 4CLT/48
• 1951 – bez bodů, Maserati 4CLT/48, Talbot T26C
• 1953 – bez bodů, OSCA 20
• 1955 – bez bodů, Lancia D50

• 15 Grand Prix
• 0 Vítězství
• 0 Pole positions
• 0 Nejrychlejších kol
• 1 Podium
• 4 body

• 1950 3. místo Grand Prix Monaka 1950

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis Chiron na Wikimedia Commons