Stráž pod Ralskem

První zmínka o obci je obsažena v listině krále Václava II. z 28. srpna 1283. Tehdy zde vybudovali Markvarticové hrad, podle nějž se pak mnozí pojmenovali, jako páni z Vartenberka. Ve 13. století jsou zmiňováni Markvart z Března a jeho syn Beneš z Vartemberka. Rodina Vartemberků jej i s vznikajícím městečkem v podhradí prodala roku 1504 Bartoloměji Hiršpergárovi (Hirschpergarovi) z Königshainu. Noví vlastníci hrad přestavěli na zámek a o 200 let později zámek i panství včetně městečka koupili Hartigové, kteří vlastnili i sousední panství Mimoňské.

Od 15. století město mělo hrdelní soud, který vyšetřoval a trestal zločiny proti bezpečnosti kupců, k nimž došlo na cestě z Čech do Lužice. Císař Rudolf II. městu udělil znak obsahující slunečnici. Po třicetileté válce město přišlo o řadu privilegií. V roce 1785 císař Josef II. obci potvrdil tržní právo.

Rodina Hartigů se roku 1830 odstěhovala na nově upravený zámek v Mimoni a ze zdejšího se stalo sídlo jejich velkostatku. Původní dřevěná architektura byla zničena při rozsáhlém požáru v roce 1854, od 19. století se město měnilo na letovisko, když k rekreaci sloužilo zejména okolí Hamerského rybníka a od roku 1914 nově napuštěného Horeckého rybníka. Po první světové válce koupil velkostatek František Melichar.[4]

Po druhé světové válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo a došlo ke snížení počtu obyvatel.

Stráž pod Ralskem je známá také díky uranovým dolům. Od 60. let 20. století probíhal v okolí města nejprve geologický průzkum a později i samotná těžba uranové rudy prováděné Československým uranovým průmyslem. V dolech a štolách provozovaných v okolí města se do roku 1996 vytěžilo celkem 15 000 tun uranu. Oblast byla kdysi největší oblastí těžby uranu na světě.

Odpad, který je zde ukládán, vyvolává čas od času velmi kontroverzní veřejnou debatu. Celková plocha, která je v současné době zasažena vodami nasyceným Cenomanským kolektorem, je asi 24 km². Kontaminace horninového prostředí způsobená chemickou těžbou potenciálně ohrožuje zdroje pitné vody i povrchové řeky v regionu. Hrozí migrace velmi kyselých a slaných roztoků do turonových kolektorů podzemních vod, což by mohlo znehodnotit i v současnosti velmi cenné a zároveň po staletí největší vodní zdroje v České republice. Z tohoto důvodu je nutné provést rozsáhlou sanaci této oblasti. Podle modelových výpočtů bude sanace a likvidace následků zde chemicky vytěženého uranu trvat až do 80. let 21. století. Náklady na tuto akci se odhadují na více než 40 miliard korun. Přibližně 10 milionů tun radioaktivně kontaminovaných chemických kalů je soustředěno na ploše 628 hektarů severozápadně od města, souběžně s dálnicí 278 směrem na Nový Luhov. Od roku 2011 zde byla zahájena likvidační sanační opatření.[5]

Jimi se zabývá státní podnik DIAMO (zkratka ze slov DIuranát AMOnný), který je právním nástupcem Československého uranového průmyslu. Areál bývalých uranových dolů s přilehlou velkou usazovací nádrží (Sedlištský rybník) se rozkládá západně od města.

V roce 1993 zde společně dvě zahraniční firmy formou joint venture založily firmu TRIMCO. Nová firma zde zahájila činnost 28. října 1994. V lednu 1998 první ze zakládajících firem, mezinárodní koncern Johnson Controls odkoupila od druhé, belgické rodinné firmy ECA její vlastnický podíl a stala se tak 100% vlastníkem TRIMCA. V srpnu 2003 pak českolipská společnost Johnson Controls Automobilové součástky k.s. z TRIMCA udělala zápisem do obchodního rejstříku svůj odštěpný závod pod označením Johnson Controls Automobilové součástky, k.s., odštěpný závod Stráž pod Ralskem. Vyrábí zde komponenty pro automobilový průmysl. V roce 2008 zde bylo zaměstnáno 700 pracovníků.[8]

Nejen ve městě, kde má v Máchově ulici své ústředí, působí velký státní podnik DIAMO. Je pokračovatelem Československého uranového průmyslu, provádí jak těžbu uranové rudy v okrese Žďár nad Sázavou, tak v souladu s usnesením vlády realizuje útlum uranového, rudného i části uhelného hornictví v Česku. Ve Stráži je jednak ústředí a také odštěpný závod Těžba a úprava uranu, o. z., Stráž pod Ralskem.[9]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stráž pod Ralskem na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Stráž pod Ralskem ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Vartemberk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Stráž pod Ralskem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města
• Turistické informace
• Neoficiální web města
• Věznice ve Stráži pod Ralskem