Loretánská kaple v České Lípě

Českolipská loretánská kaple je jednou ze 48 tzv. loret na území České republiky.[1] Nachází se v centru okresního města v areálu augustiniánského kláštera, jehož prostory jsou součástí Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Barokní areál kláštera včetně loretánské kaple je zapsán na Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[2]

Loretánská kaple v České Lípě
Interiér loretánské kaple s oltářem
Základní informace
Slohbarokní
Výstavba1698
Současný majitelLiberecký kraj (Objekt spravuje Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě)
Poloha
Adresaareál augustiniánského kláštera, náměstí Osvobození č.p. 297/1, Česká Lípa, Česko Česko
Souřadnice50°41′8,73″ s. š., 14°32′1,35″ v. d.
Další informace
Kód památky23304/5-2777 (PkMISSezObrWD) (součást památky augustiniánský klášter Česká Lípa)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Loretánská kaple byla vybudována na pozemcích augustiniánského kláštera, oficiálně založeného v roce 1627 Albrechtem z Valdštejna, který v roce 1623 získal Českou Lípu spolu s novozámeckým panstvím a chtěl tímto aktem pozvednout význam jednoto z hlavních měst svého Frýdlantského vévodství. Kaple byla postavena z popudu někdejšího majitele České Lípy hraběte Karla Ferdinanda z Valdštejna, základní kámen byl položen 24. dubna 1698 a ještě v témže roce byla tzv. Svatá chýše slavnostně otevřena.[3] K bohatství vnitřní výzdoby značnou měrou přispěla manželka Karla Ferdinanda Marie Alžběta z Harrachu, která kapli věnovala řadu cenných předmětů, jako je monstrance, stříbrné korunky Panny Marie a Ježíška a jiné.[3] Nad vchod do kaple byl umístěn alianční znak obou rodů, tj. Valdštejnů a Harrachů.

Kaple stojí uprostřed tzv. rajského dvora. Čtvercový ochoz neboli ambit, který dvůr obklopuje, byl vybudován spolu s kopií Svatých schodů a dalšími kaplemi až mezi lety 1725 - 1732 jako doplňující součást tohoto poutního místa.[3] Krytý ochoz kolem loretánské kaple měl četným poutníkům poskytnout provizorní přístřeší a zároveň i místo ke zpovědi či k modlitbě.

Popis stavby

Při pohledu zvenčí působí stavba českolipské lorety mnohem jednodušeji a skromněji, než další nedaleká severočeská loreta, značně proslulejší loretánská kaple v Rumburku z roku 1704, která je spolu s pražskou loretou na Hradčanech a loretou v Kosmonosích věrnější napodobeninou Svaté chýše v italském Loretu.

Výzdoba stěn kaple

Vnitřní výzdoba českolipské lorety je však velmi bohatá. Na stěnách je naznačeno hrubé zdivo a jsou zde uměle vytvořeny fragmenty fresek, zpodobňujících výjevy ze života Panny Marie.

Na jižní straně kaple je oltář a nad ním je neobvykle umístěno sousoší, znázorňující Zvěstování Panny Marie. Toto barokní dílo neznámého umělce, vyřezané z lipového dřeva, bylo původně silně postříbřeno, avšak stříbro bylo sejmuto a zabaveno jako jiné drahé kovy v době napoleonských válek. V téže době také zmizely lampy z drahých kovů, které byly podle historických zdrojů původně zavěšeny z trámu, na němž stojí sousoší Zvěstování. Uvádí se, že toto sousoší nechala zhotovit hraběnka Marie Alžběta z Harrachu podle vzoru z loretánské kaple ve vídeňském Hofburgu, kde se nachází hrobka rodu Harrachů. Za oltářem je výklenek se sochou Panny Marie Loretánské, oddělený přes celou čelní stěnu ozdobnou mříží.

Rajský dvůr s loretou během vánočních trhů

Mezi další zvláštnosti českolipské lorety patří ostatkové skříně v oltářním stole. Kromě svatých ostatků nebo kousků zdiva z památných míst lze zde spatřit i různé dekorativní předměty s květinovými motivy. Předpokládá se, že kosterní pozůstatky získala v římských katakombách a následně darovala českolipské loretánské kapli majitelka zákupského panství Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská, která byla proslulá svou zbožností a která se mimo jiné osobně zúčastnila slavnostního zpřístupnění Svatých schodů v areálu augustiniánského kláštera v České Lípě.[3]

Pozlacení, respektive postříbření soch a dalších předmětů z vnitřní výzdoby kaple bylo obnoveno při restaurování v roce 1867. Další restaurátorské práce, avšak menšího rozsahu, zde proběhly v roce 1936.

Přístup

Na rozdíl od většiny objektů v klášterním areálu, vyhrazených muzejním expozicím, není interiér loretánské kaple běžně přístupný veřejnosti. Pravidelně je kaple otevřena pro návštěvníky během vánočních trhů, které se konají v areálu muzea každoročně vždy na počátku prosince, případně při jiných výjimečných příležitostech.

Odkazy

Reference

  1. Poutní cesta Českolipskem. 1. vyd. Liberec: Svaz pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji, 2006. Mapa.
  2. Památkový katalog: Augustiniánský klášter [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-01-21]. Dostupné online.
  3. PANÁČEK, Jaroslav; VOJTÍŠKOVÁ, Marie; SMEJKAL, Ladislav. Z dějin České Lípy. Česká Lípa: Magdalena Sobotová, Okresní vlastivědné muzeum, 1999. 186 s. ISBN 80-238-4113-0.

Literatura

  • BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 161 s. ISBN 80-7277-015-2.
  • SMEJKAL, Ladislav. Českou Lípou krok za krokem. Česká Lípa: Magdalena Sobotová, 2005. 92 s. ISBN 80-239-6347-3. S. 49–50. (Text původně vycházel jako cyklus, publikovaný v českolipském městském zpravodaji).

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.