Páni z Lipé

Společný předek všech větví Ronovců, Smil Světlický, se zasloužil i o pány z Lipé. Smilův vnuk Chval z Lipé založil hrad i město Lipý (dnešní Česká Lípa), patřilo mu na počátku 14. století území od Žitavy přes Lužické hory až k České Lípě. Druhým vnukem byl Čeněk z Ojvína.[1] Rod se ihned rozdělil na lipskou a pikrštejnskou větev.

Jindřich z Lipé (syn Chvala z Lipé) držel Žitavu, svým vlivem byl od počátku 14. století považován za druhého muže země po králi. Zasloužil se o uhájení Kutné Hory před císařem Albrechtem, za což obdržel funkci podkomořího. Účastnil se i vypuzení krále Jindřicha Korutanského ze země. Byl jedním ze šlechticů, kteří přivedli Jana Lucemburského na naše území, za odměnu získal Žitavu a Jan jej jmenoval zemským hejtmanem a dědičně získal úřad nejvyššího maršálka v království. Často se s někým vadil či dokonce válčil. Byl dlouholetým druhem královny vdovy Richenzy – Rejčky. Vlastnil majetek v severních Čechách, Krumlov, Lipnici, Brod a statky měl i na Moravě, kde se stal hejtmanem a roku 1329 zemřel. Jan Lucemburský dal Jindřichovu synovi za ženu svou příbuznou Anežku z Blankenheimu.

Pozůstatky hradu Lipý v České Lípě

Z jeho čtyř synů vešli ve známost především Jindřich zvaný Železný, který se stal zemský hejtmanem a Jan působící jako hejtman na Moravě. I další příslušníci rodu vykonávali úřady zemských hejtmanů či vyšehradského probošta a dědičný úřad nejvyššího maršálka.

Pertold v letech 1334–1343 zastával funkci vyšehradského probošta. Jan z Lipé velel armádě Karla IV. v Itálii, kde také padl. Hynek cestoval s císařem po Francii jako význačný představitel české šlechty. Jindřich (1415–1469) působil za vlády Jiřího z Poděbrad jako moravský hejtman.

Největšího bohatství a slávy dosáhl rod za vlády Lucemburků, poté však majetek i vliv začal postupně ztrácet, začátkem 16. století musel Jan prodat svá manství a z velkého jmění pánů z Lipé již moc nezbylo. Pertold Bohobud se účastnil stavovského povstání, nakonec mu císař Ferdinand II. Štýrský trest odpustil, přesto úřad nejvyššího zemského maršálka v zemi přešel na Berky z Dubé.

Čeněk z Lipé zemřel roku 1682 ve Slezsku a jím rod vymřel po meči.

Erb měli shodný s pány z Lichtenburka, ve zlatém štítě měli černé ostrve a kapra v klenotu.

Spojili se s Rožmberky, Pernštejny, Trčky, pány z Kravař, z Boskovic či z Kunštátu.

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Lipé, s. 90–91.

• Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
• Dům pánů z Lipé (původně Schwanzův palác či Schwanzův dům, též Dům Františka Komárka) – renesanční dům stojící na brněnském náměstí Svobody č. 85/17.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu páni z Lipé na Wikimedia Commons
• z Lipé ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích