Eduard Steffen

Narodil se ve Vrchlabí v rodině obuvníka Johanna Steffena a jeho ženy Josefy roz. Erbenové. Po absolvování základního vzdělání odešel na počátku padesátých let 19. století studovat do Prahy na reálku patrně v Ječné ulici. Jelikož byl od mládí umělecky nadán, rozhodl se pro studium na pražské malířské akademii, na níž se školil v letech 1854–1863. Zprvu absolvoval přípravku a antický sál a od roku 1859 postoupil do nejvyššího stupně studia – ateliéru, který vedl ředitel akademie Eduard Engerth[3]. Z finančních důvodů však byl nucen zároveň praktikovat jako asistent výuky kreslení. V roce 1860 se však rozhodl pro učitelskou dráhu.

Nejprve vyučoval na soukromém učitelském ústavu a po ukončení malířské akademie od roku 1863 na první německé Vyšší státní reálce v Mikulandské ulici, kde získal od prosince tohoto roku místo asistenta. Začátkem roku 1864 uspěl v konkursu na uvolněné místo na českolipském vyšším reálném gymnáziu, kde také 1. února nastoupil jako profesor kreslení. Kromě reálky vedl výuku kreslení i na augustiánském gymnáziu. V roce 1865 se oženil[4] s Justinou Mattauschovou[5], s níž měl sedm dětí (Justinu (*1867)[6] , Terezii (*1868)[7], Eduarda† (*1870)[8], mrtvě narozené děvče (*1872)[9], dvojčata Viktora† a Ernesta† (*1873)[10] a Augustu (*1875)[11].

Během výkonu svého povolání středoškolského pedagoga se významně zapojil do společenského života v České Lípě. V roce 1872 společně se stavitelem a radním Ferdinandem Posseltem předložil návrh na zřízení českolipského městského parku, který byl přijat, realizován a v roce 1877 dokončen. Dalším důležitým Steffenovým počinem bylo založení "Vysazovacího a okrašlovacího spolku", k němuž došlo v březnu roku 1875. Eduard Steffen stál i u zrodu Severočeského výletního klubu (Nördböhmischer Excursions-Club) a výraznou měrou se zasloužil o stavbu rozhledny na Špičáku. Po dostavbě výletního hostince na Holém vrchu Eduard Steffen vyzdobil jeho stěny obrazy významných míst z Českolipska a v roce 1883 byla pod jeho vedením obnovena sgrafita během rekonstrukce[12] Červeného domu v České Lípě.

Po dobu svého působení v České Lípě byl Steffen členem městského zastupitelstva, Spolku dobrovolných hasičů[13], Německého školního spolku, čestným členem Spolku válečných veteránů, agentem Uměleckého spolku Čech a rovněž působil v Německém spolku, který pomáhal chudým žákům a studentům.

Eduard Steffen zemřel v České Lípě 8. března 1893 a o tři dny později byl pohřben do rodinného hrobu na místním hřbitově.

• 1934 – muzeum v České Lípě
• 2011 – muzeum v České Lípě[14]

• Národní galerie v Praze – Botanizující učitel (1864), olej plátno
• Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě – 80 jeho prací malířských a kreslířských včetně čtyř dochovaných skicáků
• Krkonošské muzeum Vrchlabí – 8 obrazů, 4 střelecké terče a 7 kreseb[15]

• 
  Portál veřejné budovy (1862)
• 
  Portrét JUDra. Josefa Schönfelda
• 
  Dudák
• 
  Rybář
• 
  Cihlový hrázděný dům u Benešovského zámku
• 
  Po prvním přijímání (1864)
• 
  Prodejce ptáků
• 
  Hrad Sloup
• 
  Skalní hospoda v Karbě (kol.1862)
• 
  Interiér lékárny (1881)
• 
  Zátiší (1874)

• 
  Pomník s bronzovou bustou od vídeňského sochaře Richarda Kauffungena stojící v českolipském městském parku (před rokem 1900)
• 
  Bronzová busta Eduarda Steffena od sochaře Richarda Kauffungena (1894)
• 
  Socha, čekající na odhalení (duben 2020)
• 
  Obnovený pomník v českolipském Městském parku (červen 2020)

• 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L –Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Steffen na Wikimedia Commons
• Edvard Steffen v informačním systému abART
• Böhmisch Leipa, Eduard Steffen
• Česká Lípa oficiální web města, Významné osobnosti – Eduard Steffen
• Bibliografie dějin Českých zemí, Historický ústav AV ČR, Steffen, Eduard, 1839–1893
• Artnet, Eduard Steffen (Austrian/Czech, 1839–1893), obrazy
• askART, Eduard Steffen (1839 –1893)