Kostel svatého Petra a Pavla (Česká Lípa)

Zaniklý kostel svatého Petra a Pavla stával v České Lípě do roku 1820, kdy definitivně zanikl po velkém požáru města.[1] Kostel hořel několikrát i předtím. Postaven byl zřejmě v 12. století, doklady o tom však neexistují.

Kostel sv. Petra a Pavla
v České Lípě
Kostel sv. Petra a Pavla
(výřez z veduty z roku 1787)
Místo
StátČesko Česko
KrajLiberecký
okresČeská Lípa
ObecČeská Lípa
Souřadnice50°41′9,06″ s. š., 14°32′12,73″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátčeskolipský
FarnostČeská Lípa - in urbe
Zánik1820
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stavba a vybavení

Kostel stával ve středu města na náměstí, dnes pojmenovaném Škroupovo. Dřívější jména náměstí byla Kostelní a Školní.

Datum založení kostela jisté není, někteří historikové odhadují 12. století, ale pravděpodobně byl postaven na počátku 14. století zároveň s prvními stavbami zakládaného města. Je možné, že vznikl v roce 1475 na místě původní stavby.

V letech 1608 až 1623 byl kostel obsazen protestanty. Až díky zákupskému děkanu Wenzelovi Treubnerovi podporovanému Albrechtem z Valdštejna byl na Tři krále roku 1623 vrácen katolickým bohoslužbám.[2]

Děkan Johann Christoph Preisler pořídil roku 1788 soupis všeho, co s kostelem souviselo a co zbylo po prvním požáru.[3] Jednalo se o stavbu pozdně gotickou se třemi loděmi. V hlavní hale bylo 91 lavic, z nichž několik bylo upraveno pro vrchnost a čelné měšťany. Kostel měl 60 metrů vysokou věž s hodinami vyrobenými v Litoměřicích roku 1712. Ve věži byly zavěšeny tři velké zvony, z nichž největší měl 50 centů. Po požáru kostela v roce 1617 byly přemístěny do nově postavené samostatné zvonice. Po požáru způsobeném zásahem blesku byla zvonice roku 1631 obnovena.[3] Součástí vybavení byla křtitelnice, kterou se podařilo zachránit a předat do kostela svaté Maří Magdaleny. Varhany z roku 1619 podlehly požáru a byly nahrazeny novými z roku 1753. V kostele bylo několik cenných oltářů, mnoho soch i obrazů. Některé byly umístěny v postranních kaplích. Cenné a dobře děkanem popsané byly schránky na monstranci (pastoforium) a hostie (ciborium).

V kostele se nacházely tři hrobky majitelů panství a města. Dvě patřily Berkům z Dubé, jedna byla vartenberská. V první berkovské z roku 1490 byli pohřbeni Jaroslav Berka z Dubé (zemřel 1493), jeho syna Zdislav Berka z Dubé (zemřel 1553) a Petr Berka (zemřel 1540). Ve druhé hrobce byli pohřbeni mnozí další Berkové a jejich blízcí příbuzní. Ve vartenberské hrobce z roku 1584 byli pohřbeni spolumajitelé města z rodu Vartenberků. Mimo nich byly v kostele další náhrobky šlechticů i významných měšťanů města.[4]

Dnešní Škroupovo náměstí, kde stával kostel

Zánik

Střed města postihly dva velké požáry. K prvnímu došlo 6. října 1787, druhý, ještě ničivější, nastal 12. května 1820. Po druhém bylo povoleno zbytky kostela zbořit a stavební materiál byl rozprodán měšťanům. Už po prvním požáru docházelo ke krádežím vybavení nehlídané stavby, zloději vykradli i hrobky a zničili rakve. Jen málo předmětů se časem podařilo dohledat a zachránit.[5] Jsou uschovány v českolipském muzeu.

Status farního kostela byl přenesen na kostel sv. Kříže v dnešní Moskevské ulici.

Odkazy

Reference
  1. PANÁČEK, Jaroslav. Zaniklé památky ve farním kostele sv. Petra a Pavla v České Lípě. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2010, čís. 19, s. 35. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-13-1.
  2. PANÁČEK, Jaroslav. Založení augustiniánského kláštera v České Lípě. Česká Lípa: Muzeum Česká Lípa a Vega-1, 2010. ISBN 978-80-86319-14-8. Kapitola Přípravné práce, s. 10.
  3. Panáček, Bezděz 2010, str. 36
  4. Panáček, Bezděz 2010, str. 49
  5. Panáček, Bezděz 2010, str. 51

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.