Liběšice (Želenice)

Liběšice (německy Liebschitz) jsou osadou obce Želenice, od které leží 2 km jižně v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházejí se mezi Želenickým vrchem a Bořněm na Liběšickém potoku, který se pod osadou vlévá do řeky Bíliny. Řeka spolu se silnicí I/13 a železniční tratí 130 odděluje Liběšice od Želenic. Po silnici I/13 jsou Liběšice vzdálené asi 2,5 kilometru jižně od Bíliny a osm kilometrů severovýchodně od města Mostu. Osadou prochází rovněž silnice ze směru od Želenic na Svinčice a Chouč. Liběšice se nacházejí v nadmořské výšce 202 metrů nad mořem.

Liběšice
Jihovýchodní pohled na osadu z vrchu Kaňkov
Lokalita
Charaktervesnice
ObecŽelenice
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°31′11″ s. š., 13°44′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel137 (2011)[1]
Katastrální územíLiběšice u Želenic (3,5214 km²)
Nadmořská výška202 m n. m.
PSČ434 01
Počet domů58 (2011)[1]
Liběšice
Další údaje
Kód části obce195928
Kód k. ú.795925
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice původně zněl Ľuběšovici (lidé Ľuběšovi), ale brzy se změnil na Liběšovice (ves lidí Liběšových), a navíc byl zkrácen na tvar Liběšice. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Lubessouichi (okolo roku 1057), Libiessowicz (1389), Lybessowicze (1467), Libiessowicze (1498), Lybessowicze (1577), Libiessicze (1596), Lybiessycze (1613), Libschitz a Lybessiczky (1787) a Libeschitz nebo Libssice (1833).[2]

Historie

Liběšice jsou prvně písemně doloženy již v tzv. zakládací listině litoměřické kapituly z roku 1057, kdy vesnici kníže Spytihněv II. daroval nově založenému kostelu svatého Štěpána. Ve vsi byl poplužní dvůr, dnes chalupa čp. 1 s areálem, ke kterému patří brána, výměnek a stodola. Tyto stavby jsou nemovitou kulturní památkou.

Náves s opravenou kapličkou

Do roku 1848 byly Liběšice součástí panství bílinské větve Lobkoviců. Po roce 1850 se staly osadou obce Želenice v okrese Teplice. V letech 1896-1935 náležely do okresu Duchcov a poté až do roku 1960 do okresu Bílina. Od roku 1960 se Liběšice nacházejí v okrese Most. Liběšice spadaly do farního obvodu Želenice, v obci byla postavena kaple Nejsvětější Trojice, která je dnes obnovená.

Okolí Liběšic je významným raně středověkým archeologickým nalezištěm.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 222 obyvatel (z toho 110 mužů), z nichž bylo 28 Čechoslováků a 194 Němců. S výjimkou jedenácti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 262 obyvatel: 112 Čechoslováků, 148 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a jednoho cizince. Převažovala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také deset evangelíků, jedenáct členů církve československé, dva příslušníci jiných nezjišťovaných církví a 23 lidí bez vyznání.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů[5][6]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 138157201166230222262200191203178123122137
Domy 2226323240394854.5252545758
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Želenice.

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Liběšice, Liebschitz, s. 584.
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 206.
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 58.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409.
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 312.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.