Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Osek, okres Teplice)

Cisterciáci přišli do Oseka koncem 12. století a usadili se při pravděpodobně již existujícím románském kostelíku, který stával na místě kostela dnešního. V letech 1207-1220 vznikla trojlodní basilika, kterou v letech 1421 a 1429 poničili husité. Za opata Scipia (opatem v letech 1650-1691) byla zahájena barokizace celého (tehdy velmi zpustlého) klášterního areálu, dokončená za jeho nástupců, Benedikta Littweriga a Jeronýma Besneckera. Architektem přestavby kostela byl Octavio Broggio z Litoměřic, který zachoval původní půdorys (a patrně i zdivo), kostel zaklenul a vyzdobil barokními sochami a štuky.[3] Osecký klášterní kostel vykazuje určitou příbuznost s jinými realizacemi tohoto architekta (například s litoměřickým kostelem sv. Václava).

Opatský kostel má podobu mohutného trojlodí s osmi poli kleneb a výrazně nižšími bočními loděmi, vysokou příčnou lodí (transeptem) a obdélným závěrem se třemi klenebními poli. Nad křížením je kupole s lucernou, boční lodi pokračují i podél chóru a na východě končí nízkými válcovými věžemi s kupolemi. Hlavní loď má valenou klenbu s výsečemi, chór a boční lodi jsou zaklenuty plackami. Fresky v hlavní lodi jsou od J. J. Steinfelse z let 1713-1714, v chóru, transeptu, bočních lodích a v sakritii od V. V. Reinera. Chórová část s presbytářem je od zbytku kostela oddělena kovanou mříží (tzv. lettnerem). Obraz Nanebevzetí Panny Marie na hlavním oltáři je dílem Jana Kryštofa Lišky z roku 1696. Také obrazy na bočních oltářích jsou od významných barokních malířů (V. V. Reiner, M. L. Willmann, B. Kern). V transeptu se nachází malá kruchta s varhanami z roku 1715 s výzdobou od B. Kerna. V lodi jsou cenné vyřezávané lavice z roku 1674, kazatelna je z roku 1715. V západní části kostela je pak hlavní kruchta, na které se nacházejí velké varhany.[5] Klenby kostela mají bohatou štukovou a malířskou výzdobu, která v současné době prochází restaurováním.

Kostel, v souladu s cisterciáckými zvyklostmi, nemá věž v pravém slova smyslu. Nad křížením lodi a transeptu se nachází pouze malá vížka se zvonem.

Z jihu ke kostelu přiléhají konventní budovy kláštera s křížovou chodbou a známou kapitulní síní. Na rozhraní presbytáře a chóru je v podlaze vstup do někdejší opatské hrobky, kde je od r. 2010 pohřben zatím poslední osecký opat, Jindřich Bernhard Thebes (opatem 1990-2010, přímo v klášteře žil v letech 1991-2007).