Kostel svatého Jakuba apoštola (Mrzlice)
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Jakuba apoštola v Mrzlicích je neorientovaná sakrální stavba,[2] která stojí v dominantní poloze nad hrobčickou kotlinou v západní části Českého středohoří. Kolem kostela je hřbitov. Od 14. dubna 2010 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Kostel svatého Jakuba apoštola v Mrzlicích | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Teplice |
Obec | Hrobčice |
Lokalita | Mrzlice |
Souřadnice | 50°30′39,78″ s. š., 13°48′36,65″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | teplický |
Farnost | Mrzlice |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1676, přestavba 1838 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen, zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 103892 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Kostel byl postaven v roce 1676 a přestavěn v roce 1838.[4] U kostela se nacházejí náhrobníky ze 16. století. Ve druhé dekádě 21. století je kostel v rekonstrukci. V letech 2013-2014 proběhla rekonstrukce střechy, byla místy přezděna korunní římsa přístavku a v lodi i presbytáři byla instalována nová okna, havarijní stav stav dalších částí však přetrvával.[5] Opravu kostela organizuje Občanské sdružení za záchranu kostela sv. Jakuba v Mrzlicích spolu s vedením obce Hrobčice.[4]
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Hřivice.
Architektura
Kostel je jednolodní, obdélný. Má hranolovou věž, která je vysunutá z průčelí. Apsida kostela stojí na půdorysu protaženého půlkruhu. Po straně se nachází obdélná sakristie.[2] Okna lodi i presbytáře obdélná, ve štukových rámech. Stavba většinou z lomového kamene, cihelná ostění oken a vrchol věže snad z doby poslední přestavby v 19. století. Nároží věže i lodi bosovaná, zbytky omítky prozrazují bosáž pásu pod okny. Ve zdi hřbitova osazen poničený renesanční náhrobník.
V lodi i v presbytáři je plochý strop s fabionem. Kruchta spočívá na dvou pilířích a je podklenuta třemi lehce valenými klenbami. Sakristie má plochý strop.[2]
Zařízení
Hlavní oltář je z období kolem poloviny 18. století s obrazem světce z 19. století. Dva protějškové boční oltáře zasvěcené Panně Marii a sv. Janu Nepomuckému pochází z období kolem poloviny 18. století. Do lodi na stěnu patří konzola se sochou řádového světce z první čtvrtiny 18. století.[2] Vzhledem k tomu, že před opravou byl do kostela volný přístup, došlo k jeho vyplenění. Před zbytky hlavního oltáře se nachází velký renesanční náhrobník, který byl násilně vytržen ze svého lůžka zřejmě neautorizovanými hledači pokladů.
Okolí kostela
V nedaleké výklenkové kapli z 1. poloviny 18. století se nachází socha sv. Jakuba Většího.[2]
Odkazy
Reference
- MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 142.
- POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Mrzlice /Teplice/, s. 438.
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-20]. Identifikátor záznamu 942881304 : Kostel sv. Havla, Skalsko. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Kostel sv. Jakuba v Mrzlicích na webu Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [online]. [cit. 2016-05-20]. Dostupné online.
- Seznam ohrožených nemovitých památek: kostel sv. Jakuba Většího, Mrzlice [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2014-12-18 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba apoštola na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb v kostele sv. Jakuba apoštola, Hrobčice (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel sv. Jakuba, Mrzlice na webu Hrady.cz
- Kostel svatého Jakuba, Mrzlice Archivováno 29. 2. 2020 na Wayback Machine na webu Revue Teplicka Archivováno 29. 2. 2020 na Wayback Machine