Bořislav

Bořislav
	Bořislav s Milešovkou
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0426 567469
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Teplice
Okres (LAU 1)	Teplice (CZ0426)
Kraj (NUTS 3)	Ústecký (CZ042)
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	50°34′46″ s. š., 13°55′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	398 (2022)[1]
Rozloha	7,51 km²
Nadmořská výška	361 m n. m.
PSČ	415 01
Počet domů	147 (2021)[2]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Bořislav 20; 415 01 Teplice ; [email protected]
Starosta	Aleš Navara
	Oficiální web: www.obec-borislav.cz
	Bořislav
Další údaje
Kód obce	567469
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Bořislav (německy Boreslau) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 398[1] obyvatel.

Části obce

Bořislav
Bílka

Historie

Pohled na Bořislav před rokem 1917, dobová pohlednice

Bořislav byla založena na zemské cestě spojující Prahu se Saskem. Stalo se tak nejpozději v polovině 12. století, protože první písemná zmínka o obci pochází už z roku 1169. Tehdy daroval král Vladislav II. Bořislav spolu s dnes již zaniklými Hrbovicemi řádu johanitů, které po návratu z druhé křížové výpravy uvedl do Čech.[3] Zřejmě na začátku 14. století přešla vesnice do majetku kláštera benediktinek v Teplicích, který založila Vladislavova manželka královna Judita.[4] Roku 1352 se vesnice uvádí jako farní, což znamená, že zde neznámo kdy před tím benediktinky zřídily centrum farní správy s kostelem. Z roku 1405 pochází listina, v níž Oldřich a Pešík z Radovesic obdarovali bořislavské kostel, který v té době spravoval farář Mikuláš.[5] Majitel Bořislavi a patron zdejšího kostela, teplický klášter benediktinek, za husitských válek zanikl. Ještě v roce 1434 sice jeho abatyše jmenovala do Bořislavi faráře, v té době ale již konvent sídlil na hradě Střekově.

Po husitských válkách se majitelé klášterního majetku střídali. Roku 1435 ho vlastnil Jakoubek z Vřesovic.[6] Klášterní majetek zůstal co do rozsahu přibližně stejný, dostal se ale natrvalo do rukou světské šlechty. Před třicetiletou válkou se v držení Bořislavi, kde nikdy nevzniklo panské sídlo, postupně Vřesovcové, Fictumové, Valdštejnové, Schönbergové a Vchynští. Podle urbáře z roku 1561, kdy vesnice patřila Volfovi z Vřesovic, zde bylo 15 usedlostí.

Od roku 1592 spravoval bořislavskou farnost Michal Longolius, narozený v Kralovicích. Do Bořislavi přišel z Chyše.[7] Longolius byl vzdělaný muž. V roce 1617 vyšel jeho překlad zásadního latinského díla německého luteránského teologa Johanna Arndta Čtyři knihy o pravém křesťanství,[8] o tři roky později následoval překlad německého spisku hvězdáře Paula Nagela Doplněk astronomie.[9] Bořislavský farář byl zámožný; roku 1612 půjčil městu Louny 1500 míšeňských kop.[10] V době pobělohorské byl vykázán ze země, zemřel ve vyhnanství v roce 1628 v Geisingu, k hrobu ho doprovázela řada duchovních z řad exulantů.[11]

Po zavraždění Viléma Kinského v Chebu v roce 1634 získal teplické panství Jan Aldringen. Clary-Aldringenové pak byli bořislavskou vrchností až do zrušení poddanství.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Bořislav[12][13]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	346	322	312	313	398	459	581	519	434	389	315	292	273	326
Domy	53	55	55	59	75	83	105	115	95	95	91	102	103	116
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní část Bílka.

Pamětihodnosti

U průjezdní silnice stojí barokní kostel svaté Kateřiny vystavěný v roce 1717 na místě starší stavby.
Krucifix na návsi
Sloup se sousoším Piety
Fara

Doprava

Územím obce prochází lokální železnice Lovosice – Teplice se zastávkou Bořislav situovanou na severovýchodním okraji obce. Osobní vlaky zde jezdí ve dvouhodinovém intervalu.

Obec leží na hlavní silnici I/8 z Prahy do Německa a je proto sužována tranzitní dopravou. V současnosti (2011) se buduje dálnice D8, která má většinu dopravy odvést mimo území obce (z Lovosic ve směru Řehlovice).

Kultura

Mizefsy
Abasta Bořislav

Fotbal

TJ Sokol

Galerie

Kaple sv. Václava v Bílce
Kostel sv. Kateřiny v Bořislavi
Fara z roku 1737
Krucifix na návsi
Barokní sloup s Pietou u kostela

Reference

Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
Kocourková, Květa, Dějiny Bořislavi, in: Bořislav a okolí v čase, Obec Bořislav, Bořislav 2014, s. 11, ISBN 978-80-260-7091-7.
Sitte, Franz, Geschichte der Pfargemeinde Boreslau, nákladem vlastním, Bořislav 1936, s. 7 (dále jen Sitte 1936).
KILIÁN, Jan. Teplice. Příprava vydání Jan Kilián. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 542 s. ISBN 978-80-7422-339-6. S. 68. (Dále jen Kilián 2016).
Kilián 2015, s. 75.
Sitte 1936, s. 10–11.
Databáze NK ČR
Databáze starých tisků NK ČR
ROEDL, Bohumír (ed.). Louny. Historie, kultura, lidé. Praha: Naladatelství Lidové noviny, 2005. 442 s. ISBN 80-7106-662-1. S. 117.
ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 58.
Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411.
Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 313.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bořislav na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Bořislav v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[3] Kocourková, Květa, Dějiny Bořislavi, in: Bořislav a okolí v čase, Obec Bořislav, Bořislav 2014, s. 11, ISBN 978-80-260-7091-7.

[4] Sitte, Franz, Geschichte der Pfargemeinde Boreslau, nákladem vlastním, Bořislav 1936, s. 7 (dále jen Sitte 1936).

[5] KILIÁN, Jan. Teplice. Příprava vydání Jan Kilián. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 542 s. ISBN 978-80-7422-339-6. S. 68. (Dále jen Kilián 2016).

[6] Kilián 2015, s. 75.

[7] Sitte 1936, s. 10–11.

[8] Databáze NK ČR

[9] Databáze starých tisků NK ČR

[10] ROEDL, Bohumír (ed.). Louny. Historie, kultura, lidé. Praha: Naladatelství Lidové noviny, 2005. 442 s. ISBN 80-7106-662-1. S. 117.

[11] ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 58.

[sldb2001-12] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411.

[sldb2011-13] Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 313.