Světec (okres Teplice)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1209.[3] Ve 13. století v něm byl založen klášter sepulchrinek, který byl poničen husity.

Mezi lety 1901 a 1903 ve Světci krátce existoval malý redemptoristický konvent.

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 382 obyvatel (z toho 695 mužů), z nichž bylo 609 Čechoslováků, 755 Němců a osmnáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 38 evangelíků, tři členové církve československé, osm židů, čtyřicet příslušníků jiných nezjišťovaných církví a 352 lidí bez vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 194 obyvatel: 452 Čechoslováků, 717 Němců, čtyři lidi jiné národnosti a 21 cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina, evangelíků bylo 38, členů církve československé čtrnáct, sedm židů, 84 lidí patřilo k nezjišťovaným církvím a 218 jich nevyznávalo žádnou víru.[5]

Ve vesnici se narodil malíř Vojtěch Preissig (1873–1944).

• Barokní zámek Světec dal na základech zrušeného kláštera, hospodářské správy panství a raně barokní stavby postavit pražský arcibiskup Jan Josef Breuner kolem roku 1708.[7]
• Kostel svatého Jakuba Většího byl založen už na počátku 13. století spolu s klášterem řeholnic strážkyň Božího hrobu (zrušeným roku 1571).[8] Kostel stojí na návsi v obci. Z pozdně románské přestavby baziliky se zachoval závěr, síťová klenba je pozdně gotická z doby kolem roku 1471. V průčelní jižní věži se nachází zvon z roku 1549 od zvonaře Stanislava. V severní průčelní věži se nacházejí dvě opuštěné dřevěné hlavy menších zvonů. Jeden z nich vyrobil v roce 1489 Hanuš Konvář[9] a pravděpodobně jde o zvon, zavěšený nyní v klášterním kostele v Oseku. Dále se zde nacházel zvon od Jana Baltazara Crommela a zvon z roku 1507 od Tomáše z Prahy.[10]
• Výklenková kaplička
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Sloup se sousoším Piety - Kamenný sloup, nahoře se sochou Matky Boží s Ježíšem na klíně, dala roku 1710 postavit obec Světec. Další nápisy na sloupu uvádí informace o opravách, které byly provedeny v letech 1787 a 1829.
• Fara

Ve Světci (přesněji v místní části Chotějovice) se nachází železniční zastávka Chotějovice na trati Ústí nad Labem – Chomutov a stanice Světec na trati Ústí nad Labem – Bílina.

• Světec
• Chotějovice
• Štrbice
• Úpoř

K obci příslušejí katastrální území tří zaniklých vesnic:

• Chotovenka – zlikvidována při zřizování Radovesické výsypky, katastrální území Chotovenka spadá do místní části Světec.
• Lyskovice – byly zlikvidovány také při zřizování Radovesické výsypky, území dnes spadá do rámce místní části Světec.
• Pohradice – byly zbořeny z důvodu poddolování, v katastrálním území Pohradice dnes zbývá místní část Úpoř.

Severovýchodně od Světce stávala také osada Krupá.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Světec na Wikimedia Commons
• Světec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)