Kostel Nalezení svatého Kříže (Žim)

Farní kostel[1] Nalezení svatého Kříže v Žimu je původně gotická, později empírově přestavěná, sakrální stavba. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[2]

Kostel Nalezení svatého Kříže
v Žimu
Kostel Nalezení sv. Kříže v Žimu z boku
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký
OkresTeplice
ObecŽim
Souřadnice50°35′6,14″ s. š., 13°57′50,93″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátteplický
FarnostŽim
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební slohempír
Výstavba1834
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
Kód památky68299/5-2768 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Původně gotický kostel prošel řadou přestaveb a rozšíření. Nejdříve byl upravený v 16. století. Tehdy byly pořízeny nové zvony. Loď byla přistavěna v roce 1699 a sakristie v roce 1777. Stavební úpravy a přestavba pochází z roku 1834. Věž byla přistavěna v roce 1875. Další opravy proběhly v roce 1925.[3] Po II. světové válce kostel bez většího využití chátral. V 90. letech 20. století proběhla obnova exteriéru.

Architektura

Jednolodní stavba s polokruhově uzavřeným odsazeným presbytářem, orientovaného k východu, s opěráky a boční sakristií. Připojená sakristie je ve formě malé kaple se sanktusníkem. Všechna okna presbytáře, lodi i přízemí věže lunetová, z doby přestavby 1834.[3] Západní věž se nachází v ose průčelí lodi a je částečně zapuštěná do svahu. Do ní vstup od jihu v úrovni podlahy lodi a od západu na emporu, vnější schodiště. Zvonové patro věže se otevírá čtyřmi zvukovými okny se segmentovými záklenky. Ve věži se na dřevěné konstrukci nachází bohatě zdobený zvon z roku 1571 od Brikcího z Cimperka. V minulosti se tu nacházel zvon z roku 1518 od Tomáše z Litoměřic, zrekvírovaný za I. světové války. Sanktusník umístěný na sakristii je prázdný, býval v něm zavěšen zvon z roku 1794 od Josefa Pitschmanna.[4] Kostel má pravoúhlý boční vstup. Vnější fasády prosté, členěné jen mělkými štukovými rámci. Uvnitř jsou loď i presbytář sklenuty plackou.[3]

Zařízení

Na hlavním oltáři je obraz sv. Petra a Pavla od litoměřického malíře E. Eyserta.[3]

Využití

Kostel ve 21. století bohoslužebným účelům pravidelně slouží 1× ročně (okolo 14. září), kdy je zde slavena poutní mše svatá. V průběhu roku se v něm slouží příležitostně.

Okolí kostela

Žimská fara
Pomník obětem první světové války
Socha Ecce homo

U sakristie pomník padlým z I. světové války. Nedaleko kostela se nachází budova fary (čp. 1). Jedná se o barokní stavbu z roku 1712, která byla nově upravena po roce 1950. Stavba je patrová, obdélná s obdélnými okny v rámci s uchy. Střední osa fasády je vymezena průběžnými pilastry. Přízemí fary je sklenuto valenou klenbou s lunetami. V obci se nachází také empírová socha Ecce homo pocházející z období před rokem 1800. Stojí na hranatém soklu s plochými reliéfy světců. Místní kříž je z roku 1837. Je pozdně empírový, kamenný a strojí na hranolovém soklu s reliéfem Madony.[3]

Odkazy

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 223.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 117096289 : Kostel Nalezení sv. Kříže, Žim. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Žim /Teplice/, s. 422–423.
  4. LUKSCH, Vinzenz. Památky okresu Litoměřice II. Rukopis, Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích, s. 140.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.