Lahošť

V místním archivu jsou uloženy pouze římskokatolické matriky obce (fara Jeníkov) z období let 1599–1892 a zde se objevuje pouze německá forma jména ve tvaru Losch, resp. Loosch. Ze starší dostupné literatury plyne, že František Palacký[4] i August Sedláček[5] uvádějí shodně obec pod jménem Lahošť.

Antonín Profous uvádí k vývoji názvu obce Lahošť tyto tvary: roku 1360 de Lachostze, roku 1396 Lahoscz. Pro následující století pak uvádí v 15. století tvary Laasch a Lasch a v 16. století Lahosst a Lahosstie, pro období let 1854–1923 tvar Lahošt.[6]

Přesné údaje o vzniku obce se nedochovaly. První písemná zmínka o obci Lahošť u Duchcova je ze 14. a 15. století, kdy obec příslušela k hradu Rýzmburk. V nejstarší době se připomíná mezi zbožím kanovnictví sv. Václava na hradě Pražském. V 17. století patřila obec hraběti z Valdštejna a v období 15. až 19. století byla součástí velkostatku Duchcov – Horní Litvínov, panství Duchcov. Písemný materiál tohoto panství se dnes nachází ve Státním oblastním archivu v Praze.

Při osvobození 8. května 1945 bylo v obci asi 1 % Čechů, asi 2 % ze smíšených českoněmeckých manželství a asi 1 % různých jiných národností; cca 96 % obyvatel bylo německé národnosti. V současné době žije v obci asi 86 % Čechů a asi 10 % obyvatel slovenské národnosti, 2 % národnosti romské a asi 2 % národnosti německé.

V katastru obce se nachází zatopený lom Velká Vápenka. V lomu byly nalezeny odcizené osobní automobily a nevybuchlá munice.[7]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 843 obyvatel (z toho 404 mužů), z nichž bylo 39 Čechoslováků, 797 Němců a sedm cizinců. Kromě osmnácti evangelíků a sedmnácti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 936 obyvatel: 39 Čechoslováků, 896 Němců a jednoho cizince. Stále převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 33 evangelíků, jeden člen církve československé a 36 lidí bez vyznání.[10]

V horní části se opakují symboly pramenů, v dolní části pak kotlík jako symbol nálezu keltského pokladu. Zastupitelstvo obce se nakonec přiklonilo k poslední variantě návrhu s kotlíkem, a to především z toho důvodu, že občanům není tak známa keltská symbolika.^[zdroj?]

Sportovní vyžití je v Lahošti nejvíce soustředěno na fotbalový oddíl, který působí pod hlavičkou FK Lahošť. Oddíl působí ve II. třídě OFS Teplice, ve které se hratelně udržuje mezi nejlepšími týmy soutěže. V obci jsou také dva šipkařské oddíly, které se prezentují v místních restauracích a také patří mezi ty lepší.

V minulosti tu též působil oddíl volejbalu, který aktivně podporoval pan Pelikán. V hodně dávné minulosti byla v obci přes zimu udržována lední plocha, kde se hrál hokej. Ledová plocha se nacházela u bývalého kulturního domu a měla vlastní osvětlení.

Středem kulturního dění v obci je místní knihovna.

• Kaple Panny Marie. Mohutná kaple, postavená roku 1859 stojí v obci pod průjezdní silnicí. Kaple byla renovována v letech 1929 a 1968 a dosud se užívá.[13] Věž se zvonem.
• Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
• Studánka, věž Obřího pramene
• Barokní most

• 
  Švermova ulice
• 
  Usedlost čp. 8
• 
  Potok Bouřlivec
• 
  Domy na východním okraji vesnice
• 
  Sídelní vývoj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lahošť na Wikimedia Commons
• Lahošť v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)