Mrzlice

Mrzlice jsou malá vesnice, část obce Hrobčice v okrese Teplice. Nachází se asi dva kilometry východně od Hrobčic. V roce 2011 zde trvale žilo 67 obyvatel.

Mrzlice
Kostel svatého Jakuba Většího
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecHrobčice
OkresTeplice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°30′46″ s. š., 13°48′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel67 (2011)[1]
Katastrální územíMrzlice (1,56 km²)
PSČ417 57
Počet domů22 (2011)[1]
Mrzlice
Další údaje
Kód části obce48208
Kód k. ú.648205
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mrzlice je také název katastrálního území o rozloze 1,56 km².[2]

Historie

První písemná zmínka o Mrzlicích pochází z roku 1333,[3] kdy byla vesnice součástí panství hradu Kostomlaty.[4] V polovině čtrnáctého století je doložena existence mrzlického kostela. Během středověku ves patřila drobné šlechtě a nakonec byla připojena k Razicím. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 stálo šest selských a dvě menší usedlosti. Od roku 1698, resp. 1759, byly Mrzlice částí bílinského panství, u kterého zůstaly až do zrušení patrimoniální správy. Ve druhé polovině dvacátého století většina staveb ve vsi zchátrala, ale díky celkovému úpadku nebyl charakter vsi narušen novostavbami.[3]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 103 obyvatel (z toho 47 mužů), z nichž bylo třináct Čechoslováků, 89 Němců a jeden cizinec. Až na jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 89 obyvatel: sedm Čechoslováků a 82 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7][8]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 1331241021011121038975596462575267
Domy 2828282827262628.1617161922
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Hrobčice.

Pamětihodnosti

Dominantou Mrzlic je kostel svatého Jakuba Většího, jehož dochovaná podoba je výsledkem pozdně empírové přestavby z konce první poloviny devatenáctého století. Ze starší lidové architektury se dochovala pouze sýpka s hrázděným patrem a pavlačí u usedlosti čp. 1. Většina ostatních domů je postavena v klasicistním, postklasicistním nebo eklektickém slohu. Z nich je nejlépe dochovaná usedlost čp. 26 s postklasicistní fasádou.[3]

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07.
  3. PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 169–170.
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 221.
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 205.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 56.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411.
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 314.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.