Křemýž
Křemýž (německy Krzemusch) je vesnice, část obce Ohníč v okrese Teplice. Nachází se asi 2,5 km na severozápad od Ohníče. V roce 2011 zde trvale žilo 309 obyvatel.
Křemýž | |
---|---|
Pohled z Husova vrchu | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Ohníč |
Okres | Teplice |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°35′52″ s. š., 13°49′16″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 309 (2011)[1] |
Katastrální území | Křemýž (4,45 km²) |
PSČ | 417 65 |
Počet domů | 90 (2011)[1] |
Křemýž | |
Další údaje | |
Kód části obce | 109223 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Křemýž je také název katastrálního území o rozloze 4,45 km².[2] V katastrálním území Křemýž leží i Pňovičky.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 870 obyvatel (z toho 423 mužů), z nichž bylo 240 Čechoslováků, 607 Němců a 23 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale šest lidí patřilo k evangelickým církvím, dva k církvi československé, jeden k izraelské, dva lidé byli členy jiných nezjišťovaných církví a 127 jich bylo bez vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 926 obyvatel: 251 Čechoslováků, 659 Němců a šestnáct cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina, a kromě ní zde žilo dvanáct evangelíků, šestnáct členů církve československé, jeden žid, čtyři členové jiných církví a 143 lidí bez vyznání.[5]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 334 | 599 | 550 | 764 | 873 | 870 | 926 | 624 | 603 | 412 | 442 | 354 | 326 | 309 |
Domy | 49 | 59 | 63 | 82 | 89 | 92 | 106 | 105 | . | 82 | 92 | 95 | 88 | 90 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Ohníč. |
Pamětihodnosti
- Kostel sv. Petra a Pavla z roku 1706 se zděnou zvonicí. Všechny zvony z průčelní západní věže i ze zvonice byly zrekvírovány. Nacházel se zde zvon od Brikcího z Cimperka z roku 1572, přelitý v roce 1871 Karlem Bellmannem, dva zvony z roku 1676 od Fridricha Michala Schönfelda a další, blíže neurčený zvon bez nápisu. Pouze malý zvon v sanktusníku přečkal válečné rekvizice. Vyrobil ho roku 1714 Jan Baltazar Crommel z Ústí nad Labem. U vchodu do sakristie je zavěšen malý zvonek od téhož zvonaře z roku 1714 s průměrem 15 cm.
- Křemýžský zámek nechala v letech 1693–1695 postavit v barokním slohu baronka Kateřina Alžběta z Bachonhay. Na počátku 19. století byl zámek rozšířen o klasicistní druhé patro a rizalit v jihozápadním průčelí.[7]
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 205.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 57.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 315.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Křemyž – zámek, s. 244–245.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Křemýž na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Křemýž na webu ČÚZK