Kostel Zvěstování Panny Marie (Duchcov)

Kostel Zvěstování v rámci zámeckého komplexu

Kostel stojí na místě předchozího renesančního kostela z roku 1587,[2] který však již stál na místě raně gotického kostela či ještě předcházejících sakrálních staveb. Části zdiva těchto předchozích kostelů byly použity pro hmotu kostela současného.[3] Na jižní straně presbytáře se zachovaly zbytky raně gotického kostela sv. Jiří.[2] Plány na stavbu kostela nechal udělat Arnošt Josef z Valdštejna již v roce 1696 u stavitele Marca Antonia Canevalla, který byl také prvním stavitelem[4] a částečně jej dokončil do roku 1707.[3] Zcela dokončen byl F. M. Kaňkou v roce 1721.[5] Vysvěcen byl 12. září 1722.[6][7] Kostel byl obnoven v roce 1826.[2] Větší část původního cenného zařízení (hodnotné pozdně gotické plastiky, oltářní obraz Zvěstování Panny Marie, z roku 1720, spolu s bočním oltářem s obrazem sv. Judy Tadeáše.[2] Oba obrazy byly dílem Václava Vavřince Reinera.[5] Dále zde byly dřevěné nadživotní plastiky od Matyáše Bernarda Brauna. Tato díla byla zničena, když byl 10. května 1945 kostel vypálen sovětskými vojsky.[5] Ze zbytků původního interiéru jsou zajímavé především mramorové náhrobníky ze 16. století.[3] Na počátku 21. století bývá kostel využíván pro výstavy výtvarných děl, na divadelní představení a pro vánoční mši (24. prosince). Kostel čeká ve druhé dekádě 21. století na schválení památkářů ohledně rekonstrukce podlahy.

Jedná se o jednolodní stavbu o třech klenebních polích s trojicí mělkých mezipilastrových kaplí po stranách. Na západě je předsíň, která je sevřená dvěma věžemi. Na východě je polygonálně uzavřený presbytář. Průčelní věže jsou členěny římsami, které jsou spjaty pilastrovým řádem. Římsy svírají mělký rizalit, který je ukončený štítem. Vnitřní prostor má valenou klenbu s lunetami. V presbytáři je lunetový závěr. Na jižní straně se nachází tzv. Valdštejnská kaple, která má čtvercový půdorys a je sklenutá kupolí.[2] Kostel má šindelovou střechu, která je místy poškozená, částečně je vyspravena lepenkou. Omítka kostela je mírně poškozená.

• Detaily ve fasádě kostela
• 
  Socha svatého Pavla umístěná v nice na fasádě kostela (nalevo od Panny Marie).
• 
  Socha Panny Marie umístěna v nice na fasádě kostela nad vchodem.
• 
  Socha svatého Petra umístěná v nice na fasádě kostela (napravo od Panny Marie).
• 
  Hlavní vstupní portál. Nápis: SVB PRAESIDIO SANCTAE VIRGINIS MARIAE ANNVTIATAE ERECTA

Z původního zařízení se zachovalo: barokní oltář, Valdštejnův epitaf z 1. poloviny 18. století, krucifix ze 16. století (umístěný na faře) a torzo pozdně gotické křtitelnice z konce 15. století. Na jižní straně presbytáře se nacházejí tři mramorové náhrobníky. Jeden nápisový náhrobník je opatřen erbem a patří Adamu Havlovi z Lobkovic (zemřel v roce 1605). Dva figurální náhrobníky: s postavou ženy (zemřela roku 1575) a dítěte (zemřelo roku 1594).[2]

• 
  Interiér kostela, stav v roce 2018
• 
  Náhrobek Adama Havlova z Lobkovic (zemřel v roce 1605)
• 
  Náhrobek ženy, zemřelé v roce 1575
• 
  Náhrobek dívky, zemřelé v roce 1594

Panoramatický pohled na duchcovský zámek a sousední kostel Zvěstování Panny Marie

Duchcovský děkanský kostel měl do roku 1916 šest zvonů: Velký zvon, Zwölfer Glocke a Nový zvon na severní věži, Bratrský zvon a Umíráček na jižní věži a Mešní zvon v sanktusníku.

Ke kostelu se vztahuje pověst, podle které když v roce 1590 zemřel zdejší pán Jiří Popel z Lobkovic, zvony z kostela Zvěstování Panny Marie prý zvonily samy od sebe[8]

Budova duchcovského děkanství

Ke kostelu patří Farní budova děkanství. Nachází se na náměstí Republiky čp. 212/8. Jedná se o renesanční, obdélnou a jednopatrovou budovu. Dvorní trakt je dvoukřídlý. V patře má děkanství sloupovou lodžiovou chodbu. Fasáda je pozdně klasicistní.[2]