Záhoří (Žim)

Záhoří je malá vesnice, část obce Žim v okrese Teplice. Nachází se asi 0,5 km na jih od Žimu. V roce 2011 zde trvale žilo 17 obyvatel.[2]

Záhoří
Kaple Panny Marie
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecŽim
OkresTeplice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°34′37″ s. š., 13°58′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel17 (2011)[1]
Katastrální územíŽim (5,73 km²)
PSČ417 63
Počet domů13 (2011)[1]
Záhoří
Další údaje
Kód části obce196983
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Záhoří leží v katastrálním území Žim o výměře 5,73 km².[3]

Název

Vesnice se původně jmenovala Záhořice. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Záhořice (1543), Zahorzicze (1545), Zahorzycze (1565), Zahoržicze (1601), Sahorž, Zahoř (1787), Sahorsch, Zahoř (1833), Záhořice a Sahorsch (1848), Záhoří a Zahoř (1854) nebo Záhoří a Zahorž (1886).[4]

Historie

První písemná zmínka o Záhoří pochází z roku 1543, kdy vesnice patřila majitelům dobkovické tvrze na jihovýchodním úbočí Kletečné, ale později byla rozdělena na dva díly. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 stálo pět obydlených a tři pusté usedlosti. Jen jedna obydlená usedlost byla selská. Od roku 1679 Záhoří patřilo k lovosickému panství, u kterého zůstalo až do zrušení patrimoniální správy.[5]

Jádrem vsi je drobná, přibližně trojúhelníková náves obklopená menšími usedlostmi. Mladší chalupy vznikly na východním okraji vesnice a v údolí Záhořského potoka, kde stávala také cihelna. Přestože byla většina staveb ve vsi zmodernizována, charakter vesnice s kompaktní zástavbou návsi nebyl ani ve druhé polovině dvacátého století narušen.[5]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[2][6]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 6965616565645845411720161817
Domy 1212121212121211.6681213
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Žim.

Pamětihodnosti

Hrázděný dům čp. 7

Nejcennější stavbou ve vsi je památkově chráněný dům čp. 7 se zděným přízemím, hrázděným patrem, bedněným štítem a nádvorní pavlačí. K tradiční architektuře patří také zděné patrové domy, z nichž se dobře dochoval dům čp. 5 postavený v eklektickém slohu. Drobná kaple na návsi má čtvercový půdorys s oblým presbytářem a zvoničkou.[5]

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 317.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-06.
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Záhoří, s. 697.
  5. PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 292–293.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 414, 415.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.