Bukovice (Bžany)
Bukovice (německy Bukowit) jsou malá vesnice, část obce Bžany v okrese Teplice. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Bžan. V roce 2011 zde trvale žilo šedesát obyvatel.[2]
Bukovice | |
---|---|
Kaple | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Bžany |
Okres | Teplice |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°34′43″ s. š., 13°53′10″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 60 (2011)[1] |
Katastrální území | Lhenice u Bžan (3,78 km²) |
PSČ | 415 01 |
Počet domů | 27 (2011)[1] |
Bukovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 17337 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bukovice leží v katastrálním území Lhenice u Bžan o výměře 3,78 km².[3]
Název
Název vesnice je odvozen z přídavného jména buková ve významu buková hora, stráň či paseka.[4] V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Bukewiecz (1398),[5] v Bukovici (1401), von Buckawicz (1403), Bukewicz (1404), in Bukowiczi (1475), Bukowiczy (1578), Bukowicze (1609), Bukowicz (1787) a Bukowitz (1833).[4]
Historie
První písemná zmínka o Bukovici pochází z roku 1398, kdy vesnice byla součástí panství hradu Rýzmburk.[5] Z roku 1401 (nebo 1404[6]) je první zmínka o bukovické tvrzi, která patřila k manské soustavě mosteckého hradu. Tehdy na ní sídlil Žibřid ze Šenfeldu. Brzy poté se majitel tvrze změnil, protože v roce 1405 ji vlastnil Beneš z Dubé a tvořila příslušenství hradu Kostomlaty. Místo, kde tvrz stávala, je neznámé, ale předpokládá se, že to bylo v prostoru pozdějšího hospodářského dvora a areálu státního statku.[7]
V roce 1453 patřil bukovický statek Matouši Dobrmanovi z Vlastislavi, po němž jej zdědila dcera Dorota. Ta roku 1500 Bukovici prodala bratrům Janovi a Vojtěchovi Osterským ze Sulevic. Dalším majitelem byl v roce 1521 Zikmund Chlum z Chlumu a po jeho smrti vdova Anna, která statek prodala kostomlatské větvi rodu pánů z Vřesovic. V roce 1533 tak na tvrzi sídlil Václav Kostomlatský z Vřesovic, ale zápis do zemských desek nechala Anna zhotovit až v roce 1536 ve prospěch Mikuláše Kostomlatského z Vřesovic. Václav však na tvrzi bydlel ještě v roce 1544. Někdy poté Bukovici koupil Hynek Rausendorf ze Špremberka a od něj jeho příbuzný Kryštof. Roku 1562 se o statek dělili tři bratři Rausendorfové, z nichž připadl Šebestiánovi.[6]
V blíže neznámé době vesnici získal Šebestián Hruška z Března. Po něm patřila Bernartovi a Karlovi, ale časem zůstal jediným majitelem Karel, který Bukovici roku 1549 prodal Jiřímu Kaplířovi ze Sulevic.[6] Jeho synové[6] vesnici s tvrzí a dvorem prodali za čtrnáct tisíc kop míšeňských grošů Anně Vřesovcové z Míliny a na Křemýži.[7] Jejím dětem[7] statek patřil do dvacátých let sedmnáctého století, kdy jej získala Lidmila Vřesovcová a prodala ho Černínům z Chudenic.[6] Poslední zmínka o bukovické tvrzi je z roku 1631, kdy patřila jako součást kostomlatského panství Humprechtu Černínovi.[7]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 243 obyvatel (z toho 121 mužů), z nichž bylo 35 Čechoslováků a 208 Němců. Kromě šesti členů církve československé a deseti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 222 obyvatel: 57 Čechoslováků a 165 Němců. Většina jich byla římskými katolíky, ale pět lidí patřilo k církvi československé a osmnáct jich bylo bez vyznání.[9]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 194 | 209 | 205 | 218 | 240 | 243 | 222 | 124 | 110 | 94 | 57 | 37 | 47 | 60 |
Domy | 35 | 35 | 36 | 36 | 38 | 38 | 37 | 38 | . | 28 | 21 | 24 | 27 | 27 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Bžany. |
Pamětihodnosti
- Kaplička
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 313.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bukovice, s. 237.
- SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Bukovice, s. 140.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Kostomlat, s. 209.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Bukovice – tvrz, s. 63.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 205.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 57.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bukovice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Bukovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Lhenice u Bžan na webu ČÚZK