Seznam památek v Olomouci podle architektonických stylů
V architektuře města Olomouce jsou zastoupeny všechny architektonické styly, od románského slohu po současnost. Historická část města je od roku 1971 podle výnosu Ministerstva kultury ČSR čj. 6.489/71-II/2, o prohlášení historického jádra města Olomouce za památkovou rezervaci, chráněna jako městská památková rezervace (druhá největší památková rezervace v Česku).
Nejvýznamnější památkou na území města je sloup Nejsvětější Trojice zapsaný v roce 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.
Národními kulturními památkami na území Olomouce jsou:
- areál Olomouckého hradu (1962) s katedrálou svatého Václava, Zdíkovým palácem a budovami kapitulního děkanství
- klášter Hradisko (1995)
- proboštský kostel svatého Mořice (1995)
- soubor barokních kašen a sloupů – sloup Nejsvětější Trojice, Mariánský sloup (1995)
- vila Primavesi (2010)
- Poutní areál Svatý Kopeček u Olomouce s kostelem Navštívení Panny Marie (2018).
Dalšími významnými stavbami jsou např. olomoucká radnice s orlojem, měšťanské a šlechtické paláce, mnoho významných kostelů a další. V Olomouci jsou kostely katolické, pravoslavné, husitské i evangelické, a byla zde i synagoga. Na architektonických plánech města se podílel např. Camillo Sitte a další.
Románská architektura
- Zdíkův palác (dříve Přemyslovský palác)
- barokní kaple svaté Barbory v Olomouci stojí na románských základech hlavní věže olomouckého hradu. Jednalo se o okrouhlou obytnou hlásku z poloviny 12. století, první stavbu tohoto typu v České republice importovanou z Německa.
- kostel z 12. století, jehož základy byly objeveny pod dlažbou Dolního náměstí v blízkosti dnešní Neptunovy kašny
Gotická architektura
- proboštský farní kostel sv. Mořice – nejvýznamnější gotická stavba na území města
- kostel sv. Kateřiny v Kateřinské ulici (při klášteře voršilek z pozdějšího období)
- kostel Neposkvrněného početí Panny Marie při klášteře dominikánů (dříve bernardinů) v Sokolské ulici
- gotická radnice (později prošla řadou přestaveb, jádro však zůstalo gotické)
- radniční kaple sv. Jeronýma s arkýřem
- křížová chodba s kaplí sv. Jana Křtitele ve Zdíkově paláci
- křížová chodba a kaple sv. Alexeje při kostele sv. Michala
- dům s gotickým podloubím (Dolní náměstí 46)
- měšťanský dům s gotickým jádrem (Kapucínská 6)
Renesanční architektura
- radnice – renesanční lodžie s portálem a zemskými znaky, věž s renesanční helmicí a sloupovým ochozem
- Edelmannův palác na Horním náměstí
- hrobka Václava Edelmanna z Brosdorfu u kostela sv. Mořice
- Hauenschildův palác na Dolním náměstí č. 38 (obrázek – celkový pohled), (obrázek – detail arkýře)
- Prombergrův dům s barokním průčelím má renesanční portál z roku 1590
- měšťanské domy
- „U zlatého beránka“ (Denisova ul. 28)
- měšťanské domy (Dolní náměstí 16, 17, 18, 19, 21, 22 a 23, Purkrabská 5 a 6)
- renesanční měšťanské domy s barokním průčelím (ul. 8. května 35 a 37)
- domy s renesančními arkýři (Dolní náměstí 49, 13, 14)
- renesanční arkáda v zadním dvoře domu (Dolní náměstí 6)
- mnoho domovních portálů na měšťanských domech
Barokní architektura
- sloup Nejsvětější Trojice
- Mariánský sloup (Morový sloup)
- kašny v Olomouci
- socha svatého Floriána před kostelem svatého Michala. Sochu v roce 1728 vytvořil Jan Jiří Schauberger, podstavec vytvořil Václav Render
- kapucínský klášterní kostel Zvěstování Panny Marie na Dolním náměstí – první větší barokní stavba v Olomouci
- Arcibiskupský palác raně barokního stylu
- soubor barokních kanovnických rezidencí na olomouckém Předhradí
- jezuitský konvikt s kaplí Božího Těla
- kostel Panny Marie Sněžné
- Klášter Hradisko
- dominikánský klášter
- kostel sv. Michala
- kaple sv. Barbory na základech románské okrouhlé hlásky
- Petrášův palác na Horním náměstí s gotickým jádrem a renesanční a barokní přestavbou
- Salmův palác (Horní nám. č. 1) z roku 1687, 3. patro z roku 1791
- bývalý klášter klarisek – dnes Vlastivědné muzeum, přestavěn v duchu pozdního baroka
- bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku
Barokní a klasicistní pevnostní architektura
Hlavní článek: pevnost Olomouc
- bastionová barokní pevnost a fortová pevnost (Olomouc a okolí)
- Terezská brána je kryta zeleným drnem
- Litovelská brána, přenesená na dnešní místo u Čechových sadů roku 1895 (obrázek)
- Tereziánská zbrojnice na Biskupském náměstí (obrázek)
- Staroměstská kasárna na Slovenské ulici z roku 1810
- Dům armády (bývalá kadetka, ještě dříve augustiniánský klášter) na třídě 1. Máje
- Hanácká kasárna na třídě 1. Máje
- Vodní kasárna a kasematy na třídě Svobody (obrázek)
Rokoko
- dům s bohatou rokokovou výzdobou (Dolní náměstí 47)
Klasicismus a empír
- průčelí Moravského divadla (Horní náměstí č. 22)
- Krajinská lékárna – empírový „dům biskupa Marka Khuena“ (Horní náměstí 10)
- lékárna „U Salvatora“ s empírovým reliéfem (Dolní náměstí 51)
- sloupový portikus před bývalým dominikánským klášterem na Žerotínově náměstí – architekt Anton Arche
- novoklasicistní měšťanská střelnice z roku 1838 (dnes již neexistující – byla demolována po požáru v roce 1998), architekt Anton Arche
Historismus 19. století
Neorománská a neobyzantská architektura
- soubor hřbitovních kaplí různých vyznání na ústředním hřbitově
- synagoga (zničena za nacistické okupace) v byzantsko-orientálním stylu, návrh Jakob Gartner
- pravoslavný chrám svatého Gorazda postavený ve východním byzantském stylu v roce 1939
Neogotická architektura
- katedrála svatého Václava – neogotická přestavba podle návrhu architekta Gustava Meretty
- Červený kostel – novogotický kostel ve stylu severoněmecké cihlové gotiky (luteránská německá evangelická církev augšpurského vyznání)
- Pöttingeum – bývalý Ústav hraběte Pöttinga na roku Palackého a Pöttingovy ulice, návrh Jakob Gartner a Karel Starý starší
Neorenesanční architektura
- Dómská čtvrť – urbanistický soubor nájemních domů v místě bývalé Hradské brány, mj. podle návrhu Karla Starého staršího
- Úřední čtvrť – urbanistický soubor rodinných a nájemních domů v Olomouci-Nové Ulici
- Komenium – bývalá Německá reálka na ulici 8. května - návrh August Krumholz
- Národní dům (ul. 8. května 21) - návrh Karel Starý starší
- budova okresního a krajského soudu s vazební věznicí na třídě Svobody
- Dietrichsteinský palác na Horním náměstí 9 (přestavba a novostavba do Opletalovy ulice)
- soubor vil na Vídeňské ulici podle návrhu Jakoba Gartnera – stylově různorodé od gotiky a severské renesance po baroko
- vila Eduarda Hamburgera z roku 1895 v ulici Vídeňská 2, architekt: Jakob Gartner
- vila Ignáce Briesse z roku 1896 v Ulici vídeňská 8, architekt Jacob Gartner
- Rodinný dům Willibalda Müllera – z roku 1886 v ulici Dvořákova 3, architekt: Johann Aulegk
Neobarokní architektura
- Budova Salesiana na Žerotínově náměstí 2, návrh Jaroslav Kovář starší
- Přestavba Arcibiskupské konzistoře na Biskupském náměstí podle návrhu Jaroslava Kováře st.
- kaple sv. Jana Sarkandra z let 1909–1912 je v Olomouci poslední stavbou historizujícího romantismu. Zejména v interiéru kaple se již vyskytují secesní prvky.
Secesní architektura
- Vila Primavesi postavená v letech 1905-1906 jako městské sídlo bankéřské rodiny Otty a Eugenie Primavesi
- secesní dům U Smékalů v Riegrově ulici 10 postavený v roce 1910 podle návrhu Jaroslava Kováře staršího
- dům manželů Bubeníkových v Ostružnické ulici 25 s průčelím ve stylu organické secese a reliéfní postavou Hanačky s fotoaparátem od sochaře Josefa Hladíka, architekti: Bohumil Vodička a Josef Juránek
- pozdně secesní budova Muzea moderního umění s kubizujícími a klasicizujícími prvky na fasádě v Denisově ulici 47, architekt: Jaroslav Kovář starší
- pozdně secesní vila Antonína a Ludmily Hofmanových z let 1911–1912 v ulici Resslova 20, architekt: Karel Starý ml.
- pozdně secesní a moderní vila Elly Krickové z roku 1911 v ulici třída Spojenců 10, architekt: Heinrich Czeschner
- secesní kino Edison (později Mír) z roku 1913 na náměstí Národních hrdinů
Architektura 20. století
Neoklasicismus a monumentalismus
- mauzoleum jugoslávských vojínů z první světové války z roku 1926 (Bezručovy sady) – architekt Hubert Aust
- kostel sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně
- hlavní nádraží – architekt Antonín Parkman (1936)
- kostely československé církve husitské
- Husův sbor – trojlodní bazilika na severozápadním okraji historického jádra postavena v letech 1925–1926, architekt: Hubert Aust
- Husův sbor v Olomouci-Hodolanech
- kostel v Olomouci-Černovíře (obrázek)
- sbor Českobratrské církve evangelické v Husově ulici – architekt Otto Kuhlmann
- Vila Camilly a Josefa Krausových a Franze Bruckmanna ve slohu konstruktivního neoklasicismu z roku 1932 v ulici Vídeňská 14, architekt: Hans Stratil
- neoklasicistní vila Hanse a Else Stratilových z roku 1933 v ulici Čajkovského 17, architekt: Hans Stratil
- neoklasicistní vila Otto Zweiga z let 1931–1932 v ulici třída Spojenců 16, architekt: Franz Kuhn
- administrativní budovy podle návrhu Klaudia Madlmayra: Pozemkový ústav (1931, Horní náměstí 11), Okresní úřad (1937, Třída Svobody 32), Sborové velitelství (1938, Žižkovo náměstí 5)
Kubismus
- kubistická vila Františky Lipčíkové z let 1918–1919 v ulici Brněnská 80, architekt: Rudolf Stockar, stavitel: Rudolf Kvapil.
- rondokubistická budova bývalé Moravskoslezské banky z let 1922–1923 v ulici Denisova 10, architekt: Jaroslav Kovář starší
Modernismus 20. a 30. let 20. století
- vila Julia Pelikána (obrázek) ovlivněná neoplasticismem z let 1924–1925 v ulici Na vozovce 21, architekt: Josef Štepánek
- Okresní nemocenská pojišťovna (dnes sídlo SPEA) na náměstí Národních Hrdinů 2 z let 1925–1927, architekt Jindřich Kumpošt
- Vila Wilhelma Giebela ve stylu nové věcnosti s romantizujícími tendencemi z roku 1928 v ulici Na Šibeníku 26, architekt: Karl Fischer
- Vila Roberta Schneidera – typizovaný rodinný dům amerického stylu z let 1930–1931 v ulici Černochova 10, architekt: Berty Vojtěch Ženatý
- Vila Vladimíra Müllera ve stylu loosovského purismu z roku 1927 v ulici Černochova 6, architekt: Paul Engelmann
- Dům Pozemkového ústavu na Horním náměstí 11 (dnes zde sídlí kavárna Mahler) z roku 1932 – architekt Klaudius Madlmayr
Funkcionalismus
- krematorium na třídě Míru z let 1931–1932
- Nakládalova vila v ulici Polívkova 35 z roku 1936 – projektoval Lubomír Šlapeta
- Vila Františka a Ludmily Kousalíkových z roku 1936 v ulici Na vozovce 33, architekt: Lubomír Šlapeta
- administrativní a skladištní budova ASO v Legionářské ulici z let 1931–1935
- obchodní dům Baťa v Riegrově ulici z let 1931–1932, architekt: Vladimír Karfík
- Vila Rudolfa Seidlera z roku 1935 v ulici Václavkova 2, architekt: Jacques Groag
- Vila Pauly a Hanse Briessových z let 1933–1935 v ulici Na vozovce 12, architekt: Jacques Groag
- Sbor Prokopa Holého v Olomouci-Černovíře, projektoval a postavil Jan Komrska, 1938–1940
Socialistický realismus
- přestavba olomouckého orloje podle návrhu Karla Svolinského
- Památník Rudé armády v Čechových sadech z roku 1945 – pravděpodobně první stavba socialistického realismu v Česku.
- Pomník Lenina a Stalina na bývalém náměstí VŘSR (dnešní Palachovo náměstí) na místě někdejší synagogy – odstraněn v roce 1990
- Teoretické ústavy Lékařské fakulty Univerzity Palackého z let 1950–1961, architekti Jiří Kroha a Václav Roštlapil
- úpravy interiéru hlavního nádraží se sgrafitem Wilhelma Zlamala (1960)
Bruselský styl a neofunkcionalismus
- areál výstaviště Flora Olomouc s pavilónem A od architekta Petra Braunera
- věžový obytný dům s vodojemem na ulici I. P. Pavlova (výška 59,10 m) – architekt Petr Brauner
- tzv. Hotelový dům na Velkomoravské ulici z let 1959–1963, architekti Tomáš Černoušek, Karel Dolák, Jiří Zrotal
- budova Jednoty na Třídě Svobody (1968–1974)
Postmoderní architektura
- obchodní pasáž v paláci U zeleného stromu na Horním náměstí 26
- hotel Gemo na Třídě Svobody od architekta Petra Braunera (1994)
- obytný dům Pyramida v Okružní ulici
- interiér cukrárny Mahler na Horním náměstí z roku 1992 – architekt Otto Schneider
Minimalismus a současná architektura
- rekonstrukce Arcidiecézního muzea z let 1998–2006, architektonická kancelář HŠH architekti
- Budova Povodí Moravy (1994–1996)
- adaptace a nadstavba budovy sila – vila na sile Barbory a Radima Králíkových z let 2004–2007 v ulici Polská 7, architekti: Tomáš Pejpek a Szymon Rozwałka
Lidová architektura
- kostel Panny Marie Pomocnice dostavěný roku 1907 v Jiráskově ulici v Olomouci-Hodolanech (obrázek)
- dřevěná zvonička z roku 1920, přenesena 1969, nahrazena replikou 2019 (Bezručovy sady)
Regionalistická architektura
- Rodinný dům Jana Mišauera z roku 1939 v ulici Skřivánčí 23, architekt: Lubomír Šlapeta
- Vila Bohumíra Dvorského z let 1948–1949 v ulici Dvorského 1, Olomouc – Svatý Kopeček, architekt: Karel Dudych
Seznam dalších významných staveb
Vily
- Vila Eduarda Šrota z let 1923–1924 v ulici třída Spojenců 20, architekt: Ladislav Skřivánek
- Vila Josefa Andera z let 1933–1934 v ulici Dvorského 36, Olomouc – Svatý Kopeček, architekt: Bohumír F. A. Čermák
Paláce a domy
- Handkův dům (Ztracená č. 10) (obrázek dveřního portálu)
- Dům Leo Falla (Denisova č. 35, č. p. 291)
- Dům U zlatého rytíře (Denisova č. 17)
- Dům U Sedmi Ďáblů (Denisova č. 7)
- Podštatského palác (Ztracená č. 2)
- Dům U zlaté štiky (Horní náměstí)
- Dům U černého psa (Horní náměstí)
- Dům Petra Pino (Horní náměstí 15, Školní ul. 2)
- Dům „U zlatého jelena“ (Horní náměstí 16)
- čtvrtý poštovní dům (Horní náměstí 18)
- císařská pošta (Horní náměstí 26)
- první poštovní dům z roku 1589 (Riegrova ul. č. 19)
- Dům Lípy slovanské (Riegrova ul. č. 33)
- Spannerův dům (ul. 8. května 22)
- budova pěveckého spolku Žerotín z roku 1928 (Sokolská 17)
- bývalý kupecký dům s arkádami a malovanými trámovými stropy v patře (Dolní náměstí 7)
- dům „U černého koně“ (Dolní náměstí 44)
- masné krámy z roku 1586 s divadlem v patře (Dolní náměstí 40)
- třetí poštovní dům „U žlutého lva“ (Dolní náměstí 34)
- tři bývalé kupecké domy z 15. století (Dolní náměstí 2, 3 a 4)
- Žerotínův dům či Žerotínský palác, později městské purkrabství (Purkrabská 2)
- domy na Žerotínově náměstí č. 4 až 12 jsou renesanční a barokní
- bývalý jezuitský seminář z roku 1720, dnes Cyrilometodějská teologická fakulta UP (Univerzitní náměstí 1)
- vikářský dům Ignáta Wurma z 18. století (Wurmova ul. 1)
Jiné
- bývalá nová katedrální škola z let 1562 a 1827 (Mlčochova 3)
- první budova Stavovské akademie z roku 1725 (Křížkovského 5)
- druhá budova Stavovské akademie z roku 1773 (Sokolská 21)
- část budovy Mořických kasáren z 2. poloviny 18. století (Zámečnická 3)
- Mořická fara z roku 1683 (Opletalova ul. 10)
- bývalý měšťanský pivovar z roku 1716 (Lafayettova ul. 12 a 14)
- bývalá občanská beseda (Dolní náměstí 29, dnes banka)
- bývalý měšťanský špitál upravený roku 1778 (Kateřinská 8)
Odkazy
Literatura
- Kšír J. (1969) Olomoucké renesanční portály. Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 24, Vlastivědný ústav v Olomouci, Olomouc, 36 pp.
- Nather, William (2005, 2006) Kroniky olomouckých domů. Vydavatelství Univerzity Palackého.
- Pojsl M. & Londin V. (2003) Dvanáct století naší architektury. Olomouc s. r. o., Olomouc, 208 pp., ISBN 80-7182-163-2
- Zatloukal, Pavel (1981) Olomoucká architektura 1900–1950. Olomouc
- Zatloukal, Pavel (1983) Olomoucká architektura 1950–1983. Olomouc.
- Zatloukal, Pavel (2002) Příběhy z dlouhého století. Olomouc, ISBN 80-85227-49-5
- Česká republika – architektura XX. století, Díl I. Morava a Slezsko, editoři: Michal Kohout, Stephan Templ, Pavel Zatloukal, Praha : Zlatý řez, 2005, ISBN 80-902810-2-8
Filmové záznamy
- Šumná Olomouc (1996)
- film Bloudím (2006)
Související články
Externí odkazy
- Seznam objektů v městské památkové rezervaci Olomouc
- Rekonstrukce Dolního náměstí: více světla, méně aut
- rekonstrukce Olomouckého hradu kolem roku 1220. Na rekonstrukci je zachycena např. v té době nově postavená výše zmiňovaná okrouhlá hláska, za ní Zdíkův palác a napravo od ní katedrála svatého Václava.