Kaple Božího Těla (Olomouc)

Původní kaple Božího Těla byla postavena v 15. století na místě bývalé synagogy. V roce 1566 se v Olomouci usídlil jezuitský řád, který zde v roce 1573 založil univerzitu a kaple přešla do jejich majetku. Sloužila původnímu jezuitskému konviktu, který byl v 17. století přestavěn do barokní podoby. Kaple byla přestavěna v letech 1721–1724 pod vedením olomouckého stavitele Jana Jakuba Kniebandla (1670–1730). Architektonickým vzorem se stal římský jezuitský kostel Sant'Andrea al Quirinale. Kaple sloužila k bohoslužbám až do roku 1778, kdy byla univerzita přeložena do Brna. Konvikt poté využívala až do roku 1994 armáda. V 19. století kaple sloužila evangelické církvi. V roce 2002 byla kaple restaurována v rámci rekonstrukce celého komplexu pro potřeby Univerzity Palackého.[2]

Kaple je situována v severním bočním křídle konviktu. Hlavní vstup do kaple je z ulice Univerzitní, boční vchod vede z přízemní chodby konviktu. Půdorys kaple má tvar protáhlého oválu, podlaha je tvořena z dlaždic ve vzoru černobílé šachovnice. Osvětlení kaple zajišťují dvě řady oken na bočních stěnách a jedno vysoké okno nad hlavním vchodem. Okna ve spodním patře jsou polokruhově zaklenuta, horní jsou obdélníková. Stěny kaple jsou členěny dvojitými pilastry, které nesou dvojitou římsu zdobenou akantem. V čele je mezi dvojicí korintských sloupů umístěn hlavní oltář. Na bočních stěnách jsou oltáře ve štukových rámech zdobených postavami andělů. V zadní části kaple se nachází kruchta s dřevěným zábradlím, která je přístupná také přímo z druhého podlaží konviktu.

Umělecká výzdoba kaple probíhala v letech 1727 až 1729. Štukovou a sochařskou výzdobu provedl Filip Sattler (1695–1738), autorem maleb a fresek je olomoucký malíř Jan Kryštof Handke (1694–1774).

Sattler vyhotovil štukové rámy dvou bočních oltářů s postavami andělů a sochy zdobící hlavní oltář. Po stranách jsou to v nadživotní velikosti alegorie Lásky (vlevo) a Naděje (vpravo), na vrcholu postava Víry obklopená andílky.

Oltářní obrazy jsou dílem Jana Kryštofa Handkeho. Na bočních oltářích je vymalována Nejsvětější Trojice se sv. Barborou a sv. Bonifácem a přesně neurčeným kapucínským řeholníkem (patrně se jedná o sv. Vavřince z Brindisi). Tématem hlavního oltářního obrazu je Večeře v Emauzích. Na menších malbách po stranách oltáře jsou zachycení mladí jezuitští světci (Stanislav Kostka a Alois Gonzaga) při přijímání svátosti oltářní.

Strop kaple pokrývá Handkeho rozměrná figurální freska s námětem Oslava Nejsvětější svátosti a legendou zachycující údajné vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary v roce 1241. Jaroslav je zde zobrazen před bitvou, při svatém přijímání a jeho slib, že po vítězné bitvě založí kostel na Předhradí.

Na spodní klenbě kruchty se nachází nástěnná malba Strom života od Jana Drechslera (1727–1728).[1]

Kaple slouží jako koncertní síň a výukový prostor Katedry muzikologie FF UP a také se zde konají svatební obřady. Využívá se také k autorským čtením a poskytuje zázemí i festivalům, které se v Uměleckém centru konají každoročně (např. Academia Film Olomouc).

Kaple Božího Těla je odsvěcená a veřejnosti přístupná po předchozí domluvě s manažerkou Uměleckého centra Univerzity Palackého.[3]

• STERBA, Karin. Vom Sichtbaren zum Unsichtbaren: Studien zur Visualisierung katholischer Dogmen in der Jesuitenkirche und der Fronleichnamskapelle der Stadt Olmütz in der heutigen Tschechischen Republik [From the visible to the invisible. Studies on the visualisation of Catholic dogmas in the Jesuit Church and the Corpus Christi Chapel in Olomouc, Czech Republic]. Innsbruck, 2018. 406 s. Dizertační práce. Philosophisch-Historische Fakultät der Universität Innsbruck. Vedoucí práce Fidler, Petr; Kroupa, Jiří; Stephan, Peter. (německy)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple Božího Těla na Wikimedia Commons
• Kaple na stránkách Univerzity Palackého
• Virtuální prohlídka kaple
• Kaple na stránkách města Olomouc
• Umělecké centrum Univerzity Palackého