Červený kostel (Olomouc)

Červený kostel je 55 metrů vysoký novogotický kostel severoněmecké cihlové gotiky v Olomouci. V letech 1959 - 2019 byl využíván jako sklad knih Vědecké knihovny v Olomouci a nebyl veřejnosti přístupný. Po opravě byl měl sloužit kulturním účelům.

Červený kostel
Místo
StátČesko Česko
Souřadnice49°35′36,53″ s. š., 17°14′50,06″ v. d.
Základní informace
Současný majitelOlomoucký kraj
Architektonický popis
Stavební slohnovogotika
Výstavba1902
Další informace
Kód památky38095/8-2953 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel stojí na místě křížení třídy Svobody a Bezručovy ulice, v sousedství knihovny.

Historie

Kostel stojí na místě hradeb původní bastionové olomoucké pevnosti. Projekt kostela vypracoval Franz Böhm v roce 1898 a sám řídil stavbu až do jejího dokončení v roku 1902 (základní deska byla položena 17. května 1901). Böhmův projekt zjednodušil vypuštěním postranních arkád a celkově upravil německý architekt Max Löw z Brunšviku.[1]

Červený kostel v období první republiky

Urbanisticky patří kostel do záměru architekta Camilla Sitteho, jenž zpracoval první regulační plán výstavby města Olomouce, s důrazem na celkové vedení a budovy na dnešní třídě Svobody. Záměrem architekta bylo vybudovat moderní okružní třídu podle vzoru Ringstraße ve Vídni, přičemž po obvodu této okružní třídy měly vyrůst monumenetální státní, městské i soukromé budovy, a proto zde byl postaven také Červený kostel.[1]

V roce 1919 stal se kostelem Německé evangelické církve v ČSR, když se s ní sloučil původní vlastník, Evangelická církev augsburského vyznání, a po roce 1945 připadl státu, který ji propůjčil českým evangelíkům. Nicméně od roku 1956 docházelo k omezování církevní činnosti a už roku 1959 byl předán Univerzitní knihovně jako sklad pro knihy,[2] přičemž k těmto účelům sloužil do roku 2019. (uloženo 250 000 svazků). V současné době (2021) probíhá jeho rekonstrukce, po opravě by měl sloužit jako zázemí čtenářům Vědecké knihovny, konat se tu mají i kulturní a společenské akce.

Strop v kostele

Zachovaná je pouze dřevěná kazatelna, varhany jsou umístěny v husitském kostele v Chudobíně. Krásně řezbársky zdobené lavice byly, údajně z nařízení města, v blízké škole rozřezány a spáleny.[1] Od roku 1959 byl veřejnosti zpřístupněn pouze několikrát v rámci Dnů evropského kulturního dědictví.

Reference
  1. BARTUŠEK, Jan; POJSL, Miloslav. Olomouc Evangelické kostely. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2006. 31 s. (Cirkevní památky; sv. 39). ISBN 80-86157-17-2.
  2. TICHÁK, Milan. Vzpomínky na starou Olomouc. Olomouc: Votobia, 1997. ISBN 80-7198-184-2. S. 108–110.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.