Paul Engelmann

Narodil se v asimilované židovské rodině žijící v Olomouci, jako nejstarší ze tří dětí. Nešlo o nijak zámožnou rodinu. Jeho otec při obchodování zbankrotoval, takže musel pracovat jako pojišťovací agent.[2] Po absolvování olomouckého německého gymnázia odešel na podzim 1910 do Vídně studovat architekturu na Vídeňskou technickou univerzitu. V roce 1912 po odchodu Otto Wagnera do výslužby přešel do soukromé Bauschule, kterou založil Adolf Loos poté, co nebyl zvolen Wagnerovým nástupcem. Na podzim 1913 zprostředkoval Engelmann Loosovu přednášku v Olomouci.[3] Studia na rok přerušil a pracoval jako sekretář novináře Karla Krause. V roce 1915 se Engelmann stal diplomovaným architektem. Vojenské služby v první světové válce byl ze zdravotních důvodů (po prodělané tuberkulóze) zproštěn, za což byl jako pacifista vděčný. Válečná léta proto ve značném rozsahu trávil v Olomouci. Díky tomu se roku 1916 seznámil s Ludwigem Wittgensteinem, který v Olomouci několik měsíců navštěvoval školu pro dělostřelecké důstojníky. V letech 1917–1918 je Engelmann zaměstnán jako výpomocný kreslič u olomouckého městského stavebního úřadu.[3]

Haus Wittgenstein, Vídeň

Wittgenstein, Engelmann a spolu s nimi také pozdější uznávaný advokát Jindřich Groag tehdy tvořili nerozlučnou trojici. Na pozadí válečných útrap přemýšleli o smyslu života, společně četli Bibli a knihy Lva Tolstého. Přátelství mezi Engelmannem a Wittgensteinem trvalo až do roku 1928.

Mezi roky 1926 až 1928 žil ve Vídni, následně se vrátil do rodné Olomouce. Mezi léty 1928–1932 sdílel společnou projekční kancelář a byt s Hugo Riesenfeldem pod názvem Projektanti P. Engelmann H. Riesenfeld architekti dům zahrada byt, Olomouc, Škroupova 10, poté se odstěhoval zpět k matce.[3]

Ve Vídni, v Olomouci, v Ostravě a Ivano-Frankivsku po něm zůstalo několik úspěšně realizovaných projektů.[2][4][5]

Vila Vladimíra Müllera, Olomouc

Po smrti své matky se v létě roku 1934 pod vlivem rostoucího politického napětí v sousedním Německu odstěhoval do tehdejší Palestiny. Usadil se v Tel Avivu, kde se živil jako návrhář nábytku a interiérový architekt. Jako filozof se hojně věnoval přednáškové činnosti. Na trvalo za ním do Palestiny přesídlil i Max Zweig, jeho olomoucký kamarád z mládí. Ten později také inicioval knižní vydání korespondence mezi Engelmannem a Wittgensteinem.[6] [7]

• 1916–1919 Vila Hermanna Konstandta, Olomouc. Nerealizováno. Autorem původní skici vily byl Adolf Loos, projekt pak rozpracoval Paul Engelmann.[8][3]
• 1917–1919 Úpravy letoviska Heleny Wittgenstein v Neuwaldeggu.[3]
• 1926–1929 Haus Wittgenstein, vila pro Margaret Stonborough-Wittgenstein, Vídeň, Parkgasse 18, spolupráce s Ludwigem Wittgensteinem.[9]
• 1927–1928 Vila Vladimíra Müllera, Olomouc-Lazce (Letná), čp. 148, Černochova 6, rekonstrukce Michal Sborwitz, Marie Sborwitzová, Karel Prášil.[10]
• 1930–1935 Kolonie rodinných domů v polském Stanisławově (dnes Ivano-Frankivsk na Ukrajině) – realizováno 10 objektů.[3]
• 1930 Přestavba rodinného domu Sigmunda Beckmanna v Ostravě-Vítkovicích, přesnější údaje dosud nezjištěny.[3]
• 1932 Vila Josefa Viléma Guttmanna, Slezská Ostrava, Michálkovická 48, dům později přestavěn.[10][3]
• 1932 Vila Ellinor Ruth Goldmannové, Olomouc, Pod Lipami 15, dům později přestavěn.[11]
• 1936 Projekt vily ředitele Agrobanky v Tel Avivu.[3]
• 1936 Vila Aschera Yadlina v Haifě, zbourána 1994.