Hejčín

Jméno vesnice původně znělo Hajčín a bylo odvozeno od osobního jména Hajka utvořeného od obecného háj (nejstarší doklad z 1078 ukazuje ještě stav před hláskovou změnou g > h). Význam místního jména byl "Hajkův majetek". Německé jméno se vyvinulo z českého.[2]

První písemná zmínka o Hejčíně pochází už z roku 1078 (Gaychin), kdy byl olomouckým knížetem Otou darován nově založenému klášteru Hradisko. Tomu patřil až do zrušení kláštera roku 1784, místní hospodářský dvůr byl ale v roce 1635 prodán jezuitské koleji. Šlo o malou vesnici převážně českého charakteru, jejíž náves v místě dnešního Mrštíkova náměstí, kde byla roku 1821 postavena kaple sv. Jana, původně obtékalo jedno z ramen Moravy. Obyvatelé se zřejmě živili především rybářstvím, fungoval zde také dlouhá léta mlýn. V roce 1850 se Hejčín stal samostatnou obcí, ovšem v roce 1919 se začlenil do Velké Olomouce jako její městská část.[3]

Výstavba olomoucké pevnosti v polovině 18. století se Hejčína nedotkla, ale v roce 1851 zde bratři A. a H. Mayovi zakoupili rozsáhlé pozemky, na nichž vybudovali cukrovar zahrnující také lihovar a drožďárnu (vyvlastněn v roce 1939). Roku 1911 byla také na místě mlýna vyhořelého o dva roky dříve postavena hydroelektrárna, dodávající elektřinu do širšího okolí. Hospodářskému rozvoji napomohla i železnice Olomouc-Čelechovice, procházející s nádražím Olomouc-Hejčín katastrem obce, takže počet obyvatel se během druhé poloviny 19. století zečtyřnásobil. Rozšiřovala se i její zástavba a Hejčín se tak postupně stavebně propojil jak s Řepčínem na severu, tak s Neředínem a Novou Ulicí na západě a jihu. Nejužší kontakty, včetně působení řady spolků (Sokol, DTJ, Orel a další), měl ovšem vždy s Řepčínem.[4]

Roku 1919 zde byl založen sportovní klub FK Hejčín, dnes SK Sigma Olomouc, a slavným se stalo i loutkové divadlo Kašpárkova říše. V letech 1929 až 1935 byl na hejčínském katastru postaven kostel sv. Cyrila a Metoděje s věží vysokou 65,7 m, který se v roce 1942 stal centrem nové římskokatolické farnosti zahrnující také Řepčín a část Nové Ulice. Původní česká škola založená roku 1871 byla i přes další budovu z roku 1912, v níž byla po roce 1920 otevřena také měšťanka, dlouho nevyhovující, ovšem až v roce 1956 bylo založeno Gymnázium Olomouc-Hejčín.[5]

• František Schön (1882–1976), malíř a cestovatel
• Božena Mrštíková-Pacasová (1876–1958), spisovatelka, autorka divadelních her, překladatelka
• brigádní generál, JUDr. František Dastich (1895–1964), legionář, český důstojník a vojenský diplomat
• Ing. František Čech (1898–1951), ochotnický loutkař, autor mnoha loutkových her, herec, režisér a organizátor loutkařkého hnutí, zakladatel Kašpárkovy říše
• Růžena Kamarádová (Sedláčková, * 1924), účastnice odboje a odporu proti komunismu
• Václav Schön (1850–1932), poslední starosta Hejčína, úředník místního cukrovaru a hejčínský patriot
• Jan Spáčil (1913–1998), malíř, scénograf, režisér, loutkař
• Václav Dusil (1884–1960), podplukovník Československé armády, novinář
• Josef Šlechta (1925–2018), výtvarný umělec a malíř, člen Unie výtvarných umělců, držitel Ceny města Olomouce v oblasti výtvarné umění za rok 2007
• Bedřich Janíček (1937–2015), malíř, výtvarník, projektant
• Antonín Pinka (1889–1942), ochotnický divadelník a herec

• 
  Kaplička sv. Jana Nepomuckého
• 
  Kříž na Dolní Hejčínské
• 
  Mayova vila
• 
  Gymnázium Olomouc-Hejčín