Hejčín
Hejčín (německy Hatschein, Hejcin) je historická obec, městská čtvrť a katastrální území na severozápadě statutárního města Olomouce s asi dvěma a půl tisíci obyvateli. Součástí Olomouce je od roku 1919.
Hejčín | |
---|---|
Kostel svatých Cyrila a Metoděje – pohled od západu | |
Lokalita | |
Charakter | městská čtvrť |
Obec | Olomouc |
Okres | Olomouc |
Kraj | Olomoucký kraj |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°36′19″ s. š., 17°14′35″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 570 (2011)[1] |
Katastrální území | Hejčín (1,56 km²) |
PSČ | 779 00 |
Počet domů | 372 (2011)[1] |
Hejčín | |
Další údaje | |
Web | www |
Kód části obce | 110612 |
Kód k. ú. | 710644 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Jméno vesnice původně znělo Hajčín a bylo odvozeno od osobního jména Hajka utvořeného od obecného háj (nejstarší doklad z 1078 ukazuje ještě stav před hláskovou změnou g > h). Význam místního jména byl "Hajkův majetek". Německé jméno se vyvinulo z českého.[2]
Historie
První písemná zmínka o Hejčíně pochází už z roku 1078 (Gaychin), kdy byl olomouckým knížetem Otou darován nově založenému klášteru Hradisko. Tomu patřil až do zrušení kláštera roku 1784, místní hospodářský dvůr byl ale v roce 1635 prodán jezuitské koleji. Šlo o malou vesnici převážně českého charakteru, jejíž náves v místě dnešního Mrštíkova náměstí, kde byla roku 1821 postavena kaple sv. Jana, původně obtékalo jedno z ramen Moravy. Obyvatelé se zřejmě živili především rybářstvím, fungoval zde také dlouhá léta mlýn. V roce 1850 se Hejčín stal samostatnou obcí, ovšem v roce 1919 se začlenil do Velké Olomouce jako její městská část.[3]
Výstavba olomoucké pevnosti v polovině 18. století se Hejčína nedotkla, ale v roce 1851 zde bratři A. a H. Mayovi zakoupili rozsáhlé pozemky, na nichž vybudovali cukrovar zahrnující také lihovar a drožďárnu (vyvlastněn v roce 1939). Roku 1911 byla také na místě mlýna vyhořelého o dva roky dříve postavena hydroelektrárna, dodávající elektřinu do širšího okolí. Hospodářskému rozvoji napomohla i železnice Olomouc-Čelechovice, procházející s nádražím Olomouc-Hejčín katastrem obce, takže počet obyvatel se během druhé poloviny 19. století zečtyřnásobil. Rozšiřovala se i její zástavba a Hejčín se tak postupně stavebně propojil jak s Řepčínem na severu, tak s Neředínem a Novou Ulicí na západě a jihu. Nejužší kontakty, včetně působení řady spolků (Sokol, DTJ, Orel a další), měl ovšem vždy s Řepčínem.[4]
Roku 1919 zde byl založen sportovní klub FK Hejčín, dnes SK Sigma Olomouc, a slavným se stalo i loutkové divadlo Kašpárkova říše. V letech 1929 až 1935 byl na hejčínském katastru postaven kostel sv. Cyrila a Metoděje s věží vysokou 65,7 m, který se v roce 1942 stal centrem nové římskokatolické farnosti zahrnující také Řepčín a část Nové Ulice. Původní česká škola založená roku 1871 byla i přes další budovu z roku 1912, v níž byla po roce 1920 otevřena také měšťanka, dlouho nevyhovující, ovšem až v roce 1956 bylo založeno Gymnázium Olomouc-Hejčín.[5]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatel | 645 | 1020 | 1241 | 1715 | 2059 | 1945 | 2620[p 1] |
Domů | 69 | 79 | 88 | 103 | 118 | 128 | 234 |
Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
Obyvatel | 2547 | 3069 | 2662 | 2517 | 2122 | 2003 | 2570 |
Domů | 305 | ? | 321 | 323 | 326 | 338 | 372 |
- Z toho 2426 osob národnosti československé, 157 německé a 40 ostatních.[8]
Rodáci
- František Schön (1882–1976), malíř a cestovatel
- Božena Mrštíková-Pacasová (1876–1958), spisovatelka, autorka divadelních her, překladatelka
- brigádní generál, JUDr. František Dastich (1895–1964), legionář, český důstojník a vojenský diplomat
- Ing. František Čech (1898–1951), ochotnický loutkař, autor mnoha loutkových her, herec, režisér a organizátor loutkařkého hnutí, zakladatel Kašpárkovy říše
- Růžena Kamarádová (Sedláčková, * 1924), účastnice odboje a odporu proti komunismu
- Václav Schön (1850–1932), poslední starosta Hejčína, úředník místního cukrovaru a hejčínský patriot
- Jan Spáčil (1913–1998), malíř, scénograf, režisér, loutkař
- Václav Dusil (1884–1960), podplukovník Československé armády, novinář
- Josef Šlechta (1925–2018), výtvarný umělec a malíř, člen Unie výtvarných umělců, držitel Ceny města Olomouce v oblasti výtvarné umění za rok 2007
- Bedřich Janíček (1937–2015), malíř, výtvarník, projektant
- Antonín Pinka (1889–1942), ochotnický divadelník a herec
Fotogalerie
- Kaplička sv. Jana Nepomuckého
- Kříž na Dolní Hejčínské
- Mayova vila
- Gymnázium Olomouc-Hejčín
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 247.
- TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 78–80. Dále jen „Tichák (2000)“.
- Tichák (2000), str. 80–82.
- Tichák (2000), str. 79, 82.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 505.
- Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 85.
Literatura
- Hejčín. Vybrané kapitoly z místopisu vydané ke stému výročí narození Jana Spáčila. Olomouc: Statutární město Olomouc, 2013, 23 s. ISBN 978-80-87602-22-5
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hejčín na Wikimedia Commons
- Hejcin.cz – stránky městské části Hejčín
- Komise městské části č. 3 Hejčín Archivováno 12. 2. 2018 na Wayback Machine
- Hejčín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Římskokatolická farnost v Hejčíně