Vila Františky Lipčíkové

Vila Františky Lipčíkové je stavba v Olomouci, kterou nechala zbudovat Františka Lipčíková podle návrhu architekta Rudolfa Stockara v letech 1918–1919. Jedná se o jednu z mála kubistických staveb na Moravě. Stavba má čísla popisná 500 a 501 v katastrálním území Nová Ulice a je zapsanou kulturní památkou České republiky.[1]

Vila Františky Lipčíkové
Vila Františky Lipčíkové
Účel stavby

městská knihovna

Základní informace
Slohkubismus
ArchitektRudolf Stockar
Výstavba1918–1919
StavebníkFrantiška Lipčíková
Další majiteléMořic Hruban
Současný majitelStatutární město Olomouc
Knihovna města Olomouce
Poloha
AdresaBrněnská 80, Olomouc, Česko Česko
UliceBrněnská
Souřadnice49°34′34,69″ s. š., 17°14′13,2″ v. d.
Vila Františky Lipčíkové
Další informace
Rejstříkové číslo památky22365/8-2607 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Františka Lipčíková (1863–1948), vdova po přerovském advokátu a vlastenci Augustu Lipčíkovi (1858–1914), žila po smrti svého manžela na zámečku v Loučce u Valašského Meziříčí. Ten v roce 1918 prodala Tomáši Baťovi a nechala si zbudovat menší zámeček – vilu v Olomouci. Ten vznikl spojením a přestavbou dvou řadových domů v tehdejší Nové ulici. Ve střední části vznikl rizalit o třech okenních osách. Kompozice průčelí je podle systému 5–3–5, okna v přízemí středního rizalitu jsou hrotitě zaklenuta. Také v interiéru jsou zachovány kubistické detaily: dveřní výplně, detaily schodiště a podobně.

Původní dvorní křídla byla odstraněna a v levé (západní) části byl vytvořen hospodářský dvůr, který obsahoval kuchyň, vepřinec, kurník, chlév a garáž. V pravé (východní) dvorní části vznikla zahrada, kterou navrhl Quido Riedl.[2]

V roce 1928 majitelka vilu prodala právníkovi a politikovi Mořici Hrubanovi, který ji zakoupil pro svého syna Vladimíra. Ten prodal část zahrady rodině Hanse Stratila, který zde nechal v roce 1933 postavit novoklasicistní vilu.

Při asanaci této části Olomouce byla původní ulice rozšířena a v sedmdesátých letech dvacátého století se uvažovalo o přesunu vily.

V současnosti je objekt využíván jako pobočka městské knihovny.[3]

Odkazy

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-08]. Identifikátor záznamu 133305 : vila Františky Lipčíkové (Hrubanova). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Dějiny Olomouce. Redakce Jindřich Schulz, Jana Burešová. Svazek 2. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2369-2. S. 132.
  3. ZATLOUKAL, Pavel. Vila Františky Lipčíkové. In: ZATLOUKAL, Pavel. Slavné vily Olomouckého kraje. Praha : Olomouc: Foibos : Muzeum umění : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-87073-00-1. S. 61–63.

Literatura
  • ZATLOUKAL, Pavel. Vila Františky Lipčíkové. In: ZATLOUKAL, Pavel. Slavné vily Olomouckého kraje. Praha : Olomouc: Foibos : Muzeum umění : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-87073-00-1. S. 61–63.
  • ZATLOUKAL, Pavel. E11 – Vila F Lipčíkové – přestavba 1918–1919. In: KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 129.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.