Jindřich Kumpošt

V letech 1911 a 1912 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze.[2] Od roku 1913 však již studoval ve Vídni na Akademii výtvarných umění, kde byl ovlivněn vídeňskou modernou Leopolda Bauera.[3] Po návratu do Brna začal od roku 1920 pracovat jako vedoucí Regulačního a architektonického oddělení Stavebního úřadu města Brna a byl tak de facto hlavním městským architektem. Zpracovával důležité urbanistické i architektonické plány Brna, na jeho žádost přišli do městských úřadů mladí architekti jako Jan Víšek, Jaroslav Grunt, Josef Polášek nebo Bohuslav Fuchs.[4] Úřad městského architekta opustil v roce 1925, kdy začal působit jako samostatný projektant. V letech 1945–1949 externě vyučoval regionální plánování na Vysoké škole technické, mezi lety 1945 a 1956 byl vedoucím odboru výstavby Zemského (později Krajského) národního výboru v Brně a předsedou Zemského studijního ústavu plánování v Brně.[2]

Nájemní dům na brněnském Vaňkově náměstí

Fuchsova spořitelna v Třebíči

První Kumpoštovy práce obsahují vlivy vídeňské moderny. V první polovině 20. let 20. století projektoval budovy ovlivněné holandskou architekturou (včetně vlastní vily),[3] později se postupně začal přiklánět k funkcionalismu, jehož se stal významným představitelem.

• 

  Vlastní vila v Brně
  nájemní domy v Nerudově ulici v Brně (1920–1921)
• nájemní dům v Celní ulici v Brně (1922–1923)
• vlastní vila v Barvičově ulici v Brně (1922–1924)
• Okresní nemocenská pokladna v Nerudově ulici v Brně (1922–1924)
• rodinné domy v Lerchově ulici v Brně (1923)
• nájemní domy se spořitelnou a kavárnou, ulice Husitská / Palackého v Brně-Králově Poli (1923–1925)
• nájemní domy na Vaňkově náměstí v Brně (1926)
• kavárna Savoy na Jakubském náměstí v Brně (1929–1930)
• Fuchsova spořitelna v Třebíči (1931, společně s Bohuslavem Fuchsem)
• Kolonie Pod vodojemem v Brně (1935–1937)

a další