Kapitulní děkanství (Olomouc)

Rezidence olomouckých kapitulních děkanů vznikla postupným spojováním několika samostatných objektů:

• gotického Nového hrádku s okrouhlou obrannou věží (dnes kaplí sv. Barbory) na východě,
• kapitulního děkanství na západě a
• purkrabství uprostřed areálu.

Pozemek pro stavbu děkanství získal roku 1267 děkan Bartoloměj od krále Přemysla Otakara II. V roce 1306 byl v kapitulním děkanství ubytován a 4. srpna zavražděn poslední Přemyslovec, král Václav III. Tuto událost připomíná kamenná pamětní deska z 19. století umístěná na tzv. „Krvavé pavlači“.

V roce 1524 došlo k celkové renesanční přestavbě. Když během 16. století olomoucký hrad ztratil na významu, byly všechny tři dosud samostatné celky, Nový hrádek, děkanství i purkrabství, definitivně propojeny v jednu budovu. Během 18. století pak došlo k její barokní přestavbě, vzniklo nové křídlo s kočárovou remízou, reprezentační interiéry získaly bohatou štukovou a malířskou výzdoba a byl rozšířen hospodářský dvůr. V 19. století byla na severním průčelí postavena „Krvavá pavlač“ a fasáda byla upravena v historizujícím stylu. Také vznikl Erbovní sál a byla vyzdobena kaple sv. Barbory.

K celkové rekonstrukci památky a přestavbě na sídlo Arcidiecézního muzea Olomouc podle návrhu architektonického ateliéru HŠH Architekti došlo během let 1998–2006.

• 
  Nádvoří kapitulního děkanství
• 
  Pozůstatky Nového hrádku s gotickou hranolovou obrannou věží a cihlová „Krvavá pavlač“

• G. Elbelová, Pavel Zatloukal: Arcidiecézní muzeum Olomouc - průvodce, Olomouc 2006, ISBN 80-85227-83-5.
• Leoš Mlčák: Kapitulní děkanství v Olomouci, in: Olomoucké domy a paláce, Olomouc 2003, 61-80.

• Seznam národních kulturních památek České republiky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kapitulní děkanství na Wikimedia Commons
• Fotografie Kapitulního děkanství na stránkách Arcidiecézního muzea