Šen-čen

Šen-čen (čínsky 深圳; pinyin: Shēnzhèn; český přepis: Šen-čen) je jedno z největších měst v Číně a jedno z nejrychleji rostoucích na světě. Leží v jižní Číně, v deltě Perlové řeky u hranic s Hongkongem. Je subprovinčním městem v provincii Kuang-tung.

Šen-čen
Shenzhen
深圳
Poloha
Souřadnice22°33′ s. š., 114°6′ v. d.
Nadmořská výška0–944 m n. m.
StátČína Čína
provincieKuang-tung

Šen-čen na mapě provincie Kuang-tung
Šen-čen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha2 050 km²
Počet obyvatel17 494 398 (2020)[1]
Hustota zalidnění8 533,9 obyv./km²
Správa
StarostaXu Qin (2010–2017) a Chen Rugui (od 2017)
Vznik1979
Oficiální webenglish.sz.gov.cn
Telefonní předvolba755
PSČ518000
Označení vozidel粤B
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šen-čen se stal roku 1979 první speciální ekonomickou zónou v Číně. Tehdy měl jen několik tisíc obyvatel, živících se převážně rybářstvím.

Obrovský příliv investic jak z Číny samotné tak ze zahraničí způsobil, že má město v současnosti přibližně 17,5 milionu[1] obyvatel. Historické památky zde vzhledem k minulosti města jako bývalá malá vesnice prakticky nejsou, jednou ze zajímavostí je např. zábavní park vystavěný okolo bývalého sovětského letadlového křižníku Minsk.

V Šen-čenu je významné mezinárodní letiště Šen-čen Pao-an. Sídlí zde Šen-čenská univerzita, Polytechnická univerzita a mnoho dalších významných společností např. Huawei nebo TP-Link, které se zabývají výrobou elektroniky.

Historie

První historické zmínky o Šen-čenu pocházejí z dynastie Ming, přibližně z roku 1410.

Místní lidé nazývali odvodňovací kanály v rýžových polích slovem 圳 (pinyin: zhèn; český přepis: čen). Doslovný překlad slova 深圳 (pinyin: Shēnzhèn; český přepis: Šen-čen) znamená Hluboké příkopy, protože v okolní krajině bylo mnoho potoků a zavlažovacích kanálů v rýžových polích.

Původně rybářskou vesnici Šen-čen nechal čínský vůdce Teng Siao-pching proměnit na první speciální ekonomickou zónu v Číně. Ta byla formálně založena roku 1979 díky sousedství s Hongkongem, který byl v té době prosperující oblastí pod správou Spojeného království. Speciální ekonomická zóna Šen-čen byla založena jako experimentální půda pro tržní kapitalismus řízený podle ideálu Socialismus s čínskými rysy.

Město Šen-čen jako budoucí Speciální ekonomická zóna bylo vybráno k přilákání průmyslových investic z Hongkongu. Tento koncept se osvědčil, oživil další otevíraní se Číny světu a nastartoval hospodářské reformy. Šen-čen se nakonec stal jedním z největších měst v regionu delty Perlové řeky, který se stal jedním z největších tahounů Čínského hospodářství a největší výrobní základnou na světě.

Šen-čen, dříve známý jako Pao-an, byl povýšen roku 1979 na úroveň prefektury, pod přímou správou provincie Kuang-tung (Kanton). V květnu 1980 byl oficiálně jmenován jako Zvláštní ekonomická zóna, první svého druhu v Číně. Právo hospodářské správy na provinční úrovni bylo městu přiděleno v roce 1988.

Šen-čen je nejstarší z pěti speciálních ekonomických zón v Číně. Teng Siao-pching je často považován za člověka, který spustil proces otevírání Číny okolnímu světu a inicializoval prudký ekonomický rozmach. Teng bývá také často spojován s městem Šen-čen.

Administrativní dělení

Šen-čen se řadí mezi subprovinční města. Pod jeho přímou správu spadá šest městských obvodů (zkráceně obvodů, , čchü), čtyři obvody vlastního města – Fu-tchien, Luo-chu, Nan-šan a Jen-tchien a dva předměstské obvody – Pao-an a Lung-kang. Předměstské obvody zahrnují po dvou „nových obvodech“ (新区, sin-čchü): Kuang-ming a Lung-chua leží v Pao-anu, Pching-šan a Ta-pcheng v Lung-kangu.

Administrativní dělení subprovinčního města Šen-čen
Mapa Městské obvody Nové obvody Populace
(rok 2010)
Rozloha
(km²)
český přepis znaky český přepis znaky
městské jádro Šen-čenu
Nan-šan 南山 1 087 936 182
Fu-tchien 福田 1 318 055 79
Luo-chu 罗湖 923 423 79
Jen-tchien 盐田 208 861 72
předměstské a venkovské části Šenčenu
Pao-an 宝安 2 638 807 402
Kuang-ming 光明 481 420 156
Lung-chua 龙华 1 379 000 175
Lung-kang 龙岗 1 831 225 382
Pching-šan 坪山 309 211 168
Ta-pcheng 大鹏 180 000 294

Zvláštní ekonomická zóna zahrnuje Fu-tchien, Luo-chu, Nan-šan a Jen-tchien ale ne Pao-an a Lung-kang.

Luo-chu, ležící uprostřed speciální ekonomické zóny (SEZ) a sousedící s Hongkongem, je finančním a obchodním centrem. Jeho rozloha je 78,89 km². Fu-tchien, kde se nachází obecní vláda, pokrývá 78,04 km². Nan-šan je centrum hi-tech průmyslu a je situován v západní části SEZ. Pao-an (712,92 km²) a Lung-kang (844,07 km²) se nachází mimo SEZ na severo-západě a severo-východě. Jen-tchien je známý logistikou a je druhým největším přístavem s přepravistěm kontejnerů v Číně a třetím největším na světě.

Podnebí

Šen-čen leží v subtropické části Číny, pod obratníkem Raka. Podle Köppenovy klasifikace podnebí spadá Šen-čen pod vlhké subtropické klima (Cfa). Jaro bývá poměrně suché, naopak v létě zde bývá často horko a vlhko, málokdy ale teploty přesahují 35 stupňů Celsia. Během léta občas zasáhnou tajfuny z východu. Zima je v Šen-čenu mírná, počasí je stabilní, obvykle bez jakýchkoliv nečekaných mrazů, což je způsobeno převážně kumulací tepla v Jihočínském moři.

Šen-čen – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Průměrné denní maximum [°C] 20 20 22 26 29 31 32 32 31 29 25 21 27
Průměrné denní minimum [°C] 13 13 16 20 24 26 26 26 25 22 18 14 20
Průměrné srážky [mm] 21 33 45 113 159 238 252 282 166 41 22 21 1 393
Zdroj: podle MSN

Průmysl a doprava

Šen-čen je významným dopravním uzlem mezi Hongkongem a zbytkem ČLR, je také významnou ekonomickou zónou, kterou využívají zahraniční investoři. Hlavním letištěm je mezinárodní letiště Šen-čen Pao-an. Mezi nejoblíbenější dopravní prostředky patří městské autobusy, systém metra s 8 trasami, městská železnice, auta a kola. V Šen-čenu sídlí podstatná část čínských firem a podniků, např. podniky zabývají se výrobou smartphonů a další elektroniky, jako jsou Huawei, ZTE, CoolPad, One Plus a jiní.

V roce 2016 činil městský HDP 294 mld. USD.

Na konci roku 2017 zástupci města oznámili, že všech 16 359 městských autobusů je elektrických. Dodavatelem vozidel je firma BYD. Ve městě bylo vybudováno 8000 dobíjecích míst v 510 dobíjecích stanicích. Čína si město vybrala pro pilotní projekt elektrizace dopravy v roce 2009.[2] Pokračuje elektrizace taxislužby, na konci roku 2017 bylo 63 % z 17 000 vozidel taxislužby na elektřinu.[2]

Podstatná je zde také nákladní námořní doprava, neboť šenčenský přístav patří mezi celosvětově nejrušenější kontejnerové přístavy.

Sport

Od sezóny 2013 město hostí profesionální tenisový turnaj ženského okruhu WTA Tour pod názvem Shenzhen Open a od roku 2014 v podzimním období také mužskou událost okruhu ATP tour. Ve městě působí dva profesionální fotbalové kluby: Šen-čen-š’ a Šen-čen Ledman.

Architektura

Město je zajímavé především rychlou výstavbou mrakodrapů. Již od konce roku 2016 má více budov s výškou nad 300 metrů než New York. Dominantou města je Ping An International Finance Centre – budova o výšce 600 metrů.[3]

Partnerská města

Reference

  1. Seventh National Population Census of the People's Republic of China. Dostupné online.
  2. Město Shenzhen v Číně dokončilo přechod na plně elektrickou flotilu, BUSportál.cz, 5. 1. 2018, Clean Technica
  3. MALONE, David. Ping An Finance Center officially becomes the fourth tallest building in the world. Building Design & Construction [online]. 2017-3-31 [cit. 2019-3-2]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.