Rogério Dutra da Silva

Rogério Dutra da Silva (* 3. února 1984 São Paulo) je brazilský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do prosince 2017 devatenáct titulů ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[2]

Rogério Dutra da Silva
Rogério Dutra da Silva v kvalifikaci Wimbledonu 2014
PřezdívkaRogerinho[1]
StátBrazílie Brazílie
Datum narození3. února 1984 (38 let)
Místo narozeníSão Paulo, Brazílie[1]
BydlištěBalneário Camboriú, Brazílie[1]
Výška178 cm[1]
Hmotnost73 kg[1]
Profesionál od2003
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek1 832 302 USD
Dvouhra
Poměr zápasů30–65
Tituly0 ATP, 10 challengerů, 9 Futures
Nejvyšší umístění63. místo (24. července 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2017)
French Open2. kolo (2017)
Wimbledon1. kolo (2013, 2016, 2017)
US Open2. kolo (2011, 2012, 2013)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů26–26
Tituly1 ATP, 4 challengery, 9 Futures
Nejvyšší umístění86. místo (11. září 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Openčtvrtfinále (2017)
Wimbledon1. kolo (2017)
US Open2. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190802a2. srpna 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Da Silva během Wimbledonu 2016

Na žebříčku ATP byl da Silva ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2017 na 63. místě a ve čtyřhře pak v září téhož roku na 86. místě. Trénuje ho Leonardo Kirche.[1]

V brazilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2011 semifinálem 1. skupiny Americké zóny proti Uruguayi, v němž vyhrál dvouhry s Marcelem Felderem i Martinem Cuevasem. Přispěl tak k výhře Brazilců 5:0 na zápasy. Do roku 2018 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 6–4 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Brazílii reprezentoval da Silva také na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v mužské dvouhře skončil ve druhém kole na raketě šestého nasazeného Francouze Gaëla Monfilse.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval da Silva v listopadu 2001, když na turnaji v Campinasu obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl svému krajanovi Júliu Silvovi.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni vybojoval v červnu 2006 na brazilské události v Chapecu po finálové výhře nad Uruguaycem Martinem Vilarrubim. Na challengerech ATP poprvé triumfoval na říjnovém BH Tennis Open International Cup 2010 v Belo Horizonte, kde v závěrečném duelu zvítězil nad argentinským hráčem Facundem Argüellem.[2][1]

Premiérové čtvrtfinále na okruhu ATP World Tour si zahrál na červencovém Bet-at-home Cup Kitzbühel 2012 po skreči Jana Hájka a zdolání sedmého nasazeného Lotyše Ernestsa Gulbise. Mezi poslední osmičkou jej zastavil Ital Filippo Volandri. Bodový zisk mu po turnaji poprvé v kariéře zajistil průnik do elitní světové stovky, když 30. července 2011 v žebříčku figuroval na 95. místě.[1]

Ve finále okruhu ATP Tour debutoval na antukovém International German Open 2012, hraném v Hamburku v kategorii ATP 500, kde v závěrečném duelu čtyřhry se Španělem Danielem Muñozem de la Nava nestačili na španělský pár David Marrero a Fernando Verdasco. Na turnaji startovali z pozice náhradníků.[1]

V kvalifikaci Internazionali BNL d'Italia 2013 utrpěl poranění vazů hlezna. S nedoléčenou distorzí odehrál kvalifikační turnaj v Nice a po challengeru v Braunschweigu byl přinucen přerušit sezónu na sedm týdnů. Vrátil se newyorským US Open 2013 bez jediné výhry na okruhu v probíhajícím roce. Po zvládnuté kvalifikaci odehrál 27. srpna první kolo proti Kanaďanu Vasekovi Pospisilovi. V pětisetovém boji odvrátil sedm mečbolů a poprvé v kariéře otočil utkání ze stavu 0–2 na sety. Vítězný tiebreak v páté sadě vyhrál poměrem míčů 12:10. Ve druhé fázi odebral světové dvojce a pozdějšímu vítězi Rafaelu Nadalovi jen tři gamy.[1]

Ve světové klasifikaci se propadl až na 533. místo, které mu patřilo 8. června 2015. Rok poté, v červnu 2016, vystoupal po čtvrtfinále pražského challengeru na dosavadní kariérní maximum, 82. příčku.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužské dvouhře US Open 2011, do níž prošel jako šťastný poražený z kvalifikace. V úvodním kole vyřadil irského kvalifikanta Louka Sorensena, jenž ve čtvrté sadě zápas skrečoval. Následně odešel poražen od Američana Alexe Bogomolova.[1]

Finále na okruhu ATP World Tour
Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Turnaj mistrů (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (0–1 Č)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (1–0 Č)

Čtyřhra: 2 (1–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 22. července 2012 Hamburk, Německo antuka Daniel Muñoz de la Nava David Marrero
Fernando Verdasco		 4–6, 3–6
Vítěz 1. 6. března 2017 São Paulo, Brazílie antuka André Sá Marcus Daniell
Marcelo Demoliner		 7–6(7–5), 5–7, [10–7]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda
Challengery (10 D; 4 Č)
Futures (9 D; 9 Č)

Dvouhra (19)
Č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. 29. května 2006 Brazil F3, Brazílie antuka Martin Vilarrubi 6–2, 6–4
2. 5. června 2006 Brazil F4, Brazílie antuka Giovanni Lapentti 6–0, 2–6, 7–6(7–2)
3. 12. června 2006 Brazil F5, Brazílie antuka Santiago Giraldo 6–4, 6–1
4. 28. dubna 2008 Brazil F2, Brazílie antuka André Ghem 7–6(7–4), 4–6, 6–4
5. 5. května 2008 Brazil F3, Brazílie antuka André Miele 5–7, 6–2, 6–4
6. 2. června 2008 Brazil F7, Brazílie antuka Daniel Silva 6–0, 6–1
7. 9. června 2008 Brazil F8, Brazílie antuka Daniel Silva 6–1, 6–7(2–7), 6–0
8. 25. července 2010 Brazil F16, Brazílie antuka Fernando Romboli 6–3, 7–5
9. 29. srpna 2010 Brazil F21, Brazílie antuka Eladio Riberio Neto 6–7(9–11), 7–5, 4–0skreč
10. 19. října 2010 Belo Horizonte, Brazílie tvrdý Facundo Argüello 6–4, 6–3
11. 6. srpna 2011 Campos do Jordão, Brazílie tvrdý Izak van der Merwe 6–4, 6–7(5–7), 6–3
12. 8. července 2012 Panama City, Panama antuka Peter Polansky 6–3, 6–0
13. 14. dubna 2013 Itajaí, Brazílie antuka Jozef Kovalík 4–6, 6–3, 6–1
14. 20. dubna 2014 São Paulo, Brazílie antuka Blaž Rola 6–4, 6–2
15. 16. srpna 2015 Praha, Česko antuka Radu Albot 6–2, 6–7(5–7), 6–4
16. 25. října 2015 Santiágo, Chile antuka Horacio Zeballos 7–5, 3–6, 7–5
17. 14. května 2016 Bordeaux, Francie antuka Bjorn Fratangelo 6–3, 6–1
18. 11. března 2017 Santiago, Chile antuka Nicolás Jarry 7–5, 6–3
19. 8. dubna 2017 Panama City, Panama antuka Peđa Krstin 6–2, 6–4

Čtyřhra (13)
Č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. 8. října 2006 Quito, Ekvádor antuka Marcelo Melo Pablo Cuevas
Horacio Zeballos		 6–3, 6–4
2. 12. října 2008 Florianópolis, Brazílie antuka Júlio Silva Ricardo Hocevar
André Miele		 3–6, 6–4, [10–4]
3. 8. srpna 2010 Campos do Jordão, Brazílie tvrdý Júlio Silva Vitor Manzini
Pedro Zerbini		 7–6(7–3), 6–2
4. 19. června 2016 Perugia, Itálie antuka Andrés Molteni Nicolás Barrientos
Fabrício Neis		 7–5, 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rogério Dutra Silva na anglické Wikipedii.

  1. Rogério Dutra da Silva na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20190802a2. srpna 2019
  2. Rogério Dutra da Silva na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20171125a25. listopadu 2017
  3. Rogério Dutra da Silva na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20171125a25. listopadu 2017

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.