Human Accomplishment

Human Accomplishment: The Pursuit of Excellence in the Arts and Sciences, 800 BC to 1950 je kniha vydaná v roce 2003, jejímž autorem je Charles Murray.

Human Accomplishment
AutorCharles A. Murray
Původní názevHuman Accomplishment
ZeměSpojené státy americké
Jazykangličtina
VydavatelHarperCollins
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Autor v ní analyzuje míru, jakou přispěli jednotlivci a státy k rozvoji věd a umění v období od starověku do poloviny dvacátého století. Snaží se toho docílit pomocí určení množství místa, které je jim věnováno v různých referenčních pracích a odborných publikacích. Toto vědní odvětví se nazývá historiometrie. Z Murrayových výsledků vyplývá, že téměř veškerý vědecký pokrok je dílem Evropanů a jejich potomků (Američanů, Australanů, Kanaďanů a Novozélanďanů). 97 % vědeckého pokroku tedy připadá na Evropany včetně Židů, 2 % na Asiaty a 1 % na Araby.[1]

Role menšin

V kapitole 12 nazvané "...and of dead white males" se autor zabývá především rolí těch, kdo nespadají do skupiny bílých mužů (tedy téže skupiny, která vykazuje drtivý podíl nejvýznamnějších osobností). Do této kategorie spadají ženy a Židé a jiné menšiny. Rozebírá se zde jejich role v souvislosti s jejich vynálezy a příspěvky lidstvu.

Ženy

Autor nejprve analyzuje podíl žen na vědeckých objevech, které přispěly k rozvoji společnosti ("accomplishments"). Podle jeho zjištění mají ženy na takovýchto objevech jen velmi malý podíl. Podle autorova vlastního historiometrického výzkumu tvořily ženy celkem 2.2% všech významných světových osobností mezi 800 př.-1950. Mezi lety 1900 a 1950 ženy tvořily pouze 5% z celkového počtu osobností činných v exaktních vědách ("hard sciences"), 3 procenta v matematice, 7 % v medicíně a 0 % v technologiích. Po roce 1950 se situace příliš nezměnila. Zastoupení žen – laureátek Nobelovy ceny činilo v letech 1900-1950 4 % a v letech 1951-2000 pouze 3 %.[pozn 1]Polem, kde jsou ženy nejvíce činné, je literatura, kde se také poslední dobou nejvíce zvyšuje jejich procentuální zastoupení. Nejvíce jsou zastoupeny v japonské literatuře s 8 % významných jmen; nejslavnější spisovatelkou japonské literatury je Murasaki Šikibu (autorka knihy Příběh prince Gendžiho), která se v Murrayově žebříčku japonské litereatury umístila třetí.

Příčiny

Autor si klade otázku: když Židé po začátku osvícenství a emancipace byli schopni dosáhnout takového úspěchu, proč totéž neudělaly i ženy? Odpovídá si těmito způsoby:

  1. Environmentální příčiny. Problémy spojené se sňatkem a mateřstvím. Žena si musela vybrat mezi kariérou a mateřstvím. Autor vysvětluje roli mateřství v životě ženy, kterou charakterizuje jako „life-altering experience“. Muži podle si podle autora musí hledat náhražku mateřství v práci. Pro ženy, které již jsou matkami, se pravděpodobnost úspěchu v umění a vědě prudce snižuje.
  2. Vrozené příčiny. Murray zde nabízí vysvětlení, které je podle jeho vyjádření i jeho osobním názorem, totiž že rozdíly mezi muži a ženami jsou důsledkem vrozených příčin. Uvádí příklady toho, že patriarchát je nevyhnutelný a ukazuje, že lidské společnosti jsou bez rozdílu založeny na odlišnostech mezi muži a ženami. Rozdíly v attainmentu mohou mít několik příčin. Jedna teorie předpokládá, základní roli agresivity v tomto schématu. Muži mají díky testosteronu větší agresivitu, jsou tudíž schopni bezohledně soupeřit a jít za svým cílem. Přestože muži a ženy mají stejnou průměrnou inteligenci, muži se častěji nacházejí v extrémech tohoto spektra, tzn. muži mají tendenci být buď vysoce inteligentní nebo podprůměrně inteligentní, méně se jich nachází ve středu tohoto spektra. Další vysvětlení spočívá v tom, že podoba mužského a ženského mozku je odlišná. Muži mají z evolučního hlediska více rozvinuté prostorové schopnosti, ženy verbální schopnosti. To také odpovídá zastoupení žen v accomplishmentech. Obecně se dá říct, že zastoupení žen se snižuje od méně abstraktního k více abstraktnímu. Ženy jsou například zastoupeny podle knihy výrazně více v literatuře, méně v umění a nejméně ve skládání hudby (0.2 %), protože to vyžaduje pokročilou schopnost abstraktního uvažování. Také výzkum Marie Curie, asi nejslavnější vědkyně, byl z velké části založen na konkrétních, nikoli abstraktních, poznatcích.

Židé

Zastoupení Židů ve všech oblastech vědeckého poznání a umění je extrémně disproporční vzhledem k jejich počtu. Před počátkem 19. století však jejich zastoupení bylo mnohem slabší. Murray uvádí citaci Raphaela Pataie: „Náhlost, se kterou se Židé začali objevovat ... je naprosto ohromující. Vypadalo to, jakoby se velký rezervoár židovského talentu, dosud uvězněný za zdí talmudského učení, náhle rozlil do všech oblastí nežidovské kulturní činnosti.“

Mezi lety 1830 – 1870 se objevilo 16 židovských významných osobností, v letech 1870 – 1910 jich už bylo 40 a v období 1910-1950, které zahrnuje i dobu 2.světové války, se jejich množství téměř ztrojnásobilo na 114.

V letech 1870-1950 byli Židé nadpočetně zastoupeni ve všech oblastech, např. ve filosofii byl poměr zastoupení významných osobností k jejich očekávanému počtu 14:1, v matematice 12:1 a ve fyzice 9:1. Dále, Židé v letech 1901 – 1950 získali 14 % všech Nobelových cen, v letech 1951-2000 to už bylo 29%.[pozn 1], 18 ze 46 laureátů Nobelovy ceny za ekonomii (39%) jsou také Židé.

Úpadek Evropy

V letech 1850 – 1950 měl accomplishment tendenci klesat – což je zajímavé, přihlédneme-li k obrovskému rozšíření vzdělání v této době. Snižování množství vědeckých vynálezů se podle knihy postupem času stává nevyhnutelné, protože vzrůstající komplexita vědeckého poznání nedovoluje učinit tolik nových vynálezů, které by nevyžadovaly předchozí znalosti. Murray věří, že v umění ke zpomalení rozvoje došlo v důsledku ztráty víry ve smysl života a důležitost jednotlivce, a to zejména v post-freudovské době.

Murray očekává, že za 200 let si lidé nebudou pamatovat téměř žádné umění z druhé poloviny 20. století. Evropa, vlast géniů, se zhroutila do pohodlné kulturní stáze připomínající Řím v 2. století n. l. Kromě filosofického vysvětlení se nabízí také vysvětlení praktická, jako je genocida Židů v průběhu 2. světové války (Židé byli dlouhodobě nejúspěnější etnickou skupinou, od roku 1870 měli šestkrát větší šanci stát se významnými osobnostmi a tudíž být zahrnuti v Murrayově seznamu), vzestup anti-elitářské ideologie, a úpadek nacionalismu.

Tabulky
Matematika Skóre
Leonhard Euler 100
Isaac Newton 89
Eukleides 83
C. F. Gauss 81
Pierre de Fermat 72
Gottfried Leibniz 72
René Descartes 54
Georg Cantor 50
Blaise Pascal 47
Bernhard Riemann 47
David Hilbert 40
Jakob Bernoulli 40
Diofantos 39
Gerolamo Cardano 37
François Viète 36
Adrien-Marie Legendre 36
John Wallis 36
A. L. Cauchy 35
Fibonacci 34
Archimedes 33
Západní filosofie Skóre
Aristoteles 100
Platon 87
Immanuel Kant 74
René Descartes 51
G. W. F. Hegel 46
Tomáš Akvinský 39
John Locke 37
David Hume 36
Augustinus 30
Baruch Spinoza 27
Gottfried Leibniz 27
Sokrates 26
Arthur Schopenhauer 24
George Berkeley 21
Friedrich Nietzsche 20
Thomas Hobbes 19
Bertrand Russell 18
Jean-Jacques Rousseau 17
Plotinos 17
J. G. Fichte 17
Fyzika Skóre
Isaac Newton 100
Albert Einstein 100
Ernest Rutherford 88
Michael Faraday 86
Galileo Galilei 83
Henry Cavendish 57
Niels Bohr 52
J. J. Thomson 50
James Clerk Maxwell 50
Pierre Curie 47
Gustav Kirchhoff 43
Enrico Fermi 42
Werner Heisenberg 41
Marie Curie 41
Paul Dirac 40
James Prescott Joule 40
Christiaan Huygens 39
William Gilbert 37
Thomas Young 37
Robert Hooke 36
Západní hudba Skóre
Ludwig van Beethoven 100
Wolfgang Amadeus Mozart 100
Johann Sebastian Bach 87
Richard Wagner 80
Joseph Haydn 56
Georg Friedrich Händel 46
Igor Stravinskij 45
Claude Debussy 45
Franz Liszt 45
Franz Schubert 44
Robert Schumann 42
Hector Berlioz 41
Arnold Schoenberg 39
Johannes Brahms 35
Frédéric Chopin 32
Claudio Monteverdi 31
Giuseppe Verdi 30
Felix Mendelssohn 30
Carl Maria von Weber 27
Christoph Willibald Gluck 26
Čínská literatura Skóre
Tu Fu 100
Li Bai 87
Bai Juyi 86
Su Shi 83
Han Yu 80
Qu Yuan 78
Sima Qian 68
Tao Qian 68
Ouyang Xiu 61
Yuan Zhen 49
Guan Hanqing 45
Sima Xiangru 41
Liu Zongyuan 40
Ban Gu 37
Wang Wei 35
Luo Guanzhong 34
Ma Zhiyuan 34
Wang Shifu 34
Song Yu 33
Cao Xueqin 32
Západní umění Skóre
Michelangelo 100
Pablo Picasso 77
Rafael 73
Leonardo da Vinci 61
Tizian 60
Albrecht Dürer 56
Rembrandt 56
Giotto 54
Gian Lorenzo Bernini 53
Paul Cézanne 50
Peter Paul Rubens 49
Caravaggio 43
Diego Velázquez 43
Donatello 42
Jan van Eyck 42
Goya 41
Claude Monet 41
Masaccio 41
Vincent Van Gogh 40
Paul Gauguin 38
Věda – všechny disciplíny Skóre
Isaac Newton 100
Galileo Galilei 89
Aristoteles 78
Johannes Kepler 53
Antoine Lavoisier 51
René Descartes 51
Christiaan Huygens 49
Pierre-Simon Laplace 48
Albert Einstein 48
Michael Faraday 46
Louis Pasteur 46
Ptolemaios 43
Robert Hooke 41
Gottfried Leibniz 40
Ernest Rutherford 40
Leonhard Euler 39
Charles Darwin 37
Jöns Jacob Berzelius 36
Eukleides 36
James Clerk Maxwell 35
Západní literatura Skóre
William Shakespeare 100
J. W. Goethe 81
Dante Alighieri 62
Vergilius 55
Homér 54
Jean-Jacques Rousseau 48
Voltaire 47
Molière 43
G. G. Byron 42
Lev Tolstoj 42
Fjodor Dostojevskij 41
Petrarca 40
Victor Hugo 40
Friedrich Schiller 38
Giovanni Boccaccio 35
Horatius 35
Euripides 35
Jean Racine 34
Walter Scott 33
Henrik Ibsen 32
Technika Skóre
James Watt 100
Thomas Edison 100
Leonardo da Vinci 60
Christian Huygens 51
Archimédes 51
Guglielmo Marconi 50
Vitruvius 43
John Smeaton 37
Henry Bessemer 34
Thomas Newcomen 33
Charles Babbage 33
Carl Wilhelm Siemens 32
John Wilkinson 32
Benjamin Franklin 32
Charles Wheatstone 32
Alfred Nobel 32
Michael Faraday 31
Denis Papin 31
George Stephenson 30
Samuel Morse 30

Odkazy

Externí odkazy

Reference
  1. MURRAY, Charles. Human Accomplishment: The Pursuit of Excellence in the Arts and Sciences, 800 BC to 1950. [s.l.]: HarperCollins, 2003. 688 s. Dostupné online. ISBN 978-0060192471. Kapitola 11., s. 252. (angličtina)

Poznámky
  1. Ve výpočtu nejsou zahrnuty ceny za ekonomii, udílené až od roku 1969, a ceny za mír.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.