Alfred Nobel

Alfred Bernhard Nobel, výslovnost (21. října 1833 Stockholm10. prosince 1896 Sanremo) byl švédský chemik a vynálezce dynamitu. Na základě jeho závěti jsou každoročně udělovány Nobelovy ceny. Na jeho počest byl jeho jménem pojmenován chemický prvek nobelium.

Alfred Nobel
Rodné jménoAlfred Bernhard Nobel
Narození21. října 1833
Stockholm,
Švédsko Švédsko
Úmrtí10. prosince 1896 (ve věku 63 let)
Sanremo,
Italské království Italské království
Příčina úmrtíkrvácení do mozku
Místo pohřbeníSeverní hřbitov (od 1896; 59°21′22″ s. š., 18°1′56″ v. d.)
Povoláníchemik, průmyslník, filantrop, fotograf, weapons manufacturer a inženýr
OceněníNational Inventors Hall of Fame
důstojník Řádu čestné legie
Řád polární hvězdy
Nábož. vyznáníateismus
RodičeImmanuel Nobel a Karolina Andriette Ahlsell
RodNobel family
PříbuzníLudvig Nobel[1], Robert Nobel[1] a Emil Oskar Nobel (sourozenci)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodinné zázemí

Narodil se v bohaté stockholmské podnikatelské rodině. Byl třetím synem inženýra Immanuela Nobela (1801–1872) a Andriette Ahlsell Nobelové pocházející z bohaté rodiny. Když mu bylo devět let, přestěhoval se s rodiči do Petrohradu, kde jeho otec podnikal. Měl velmi dobré soukromé vzdělání a v 17 letech mluvil nejen švédsky, ale také francouzsky, anglicky, německy a rusky. Měl veliké znalosti v oboru chemie. Věnoval se literatuře a přírodním vědám. Své vzdělání dokončil v Paříži a USA.

Na univerzitě v Turíně pracoval v laboratoři známého chemika Théophila-Jules Pelouzea. Tam také potkal italského chemika Ascania Sobrera, který v roce 1847 vynalezl vysoce výbušnou kapalinu – nitroglycerin. Alfred Nobel se začal věnovat studiu výbušnin, zvláště problematice bezpečné výroby a manipulace s nitroglycerinem.

Dynamit

V rodinné továrně v Helenborgu došlo k několika explozím. Při jedné z nich v roce 1864 zahynul Nobelův mladší bratr Emil a několik dalších zaměstnanců. Tehdy se Nobel zapřisáhl, že učiní práci s nitroglycerinem bezpečnější.

Posmrtná maska

Výroba nitroglycerinu byla nebezpečná a ve Stockholmu byly veškeré pokusy s touto látkou zakázány. Nobel proto přesunul svou laboratoř na loď kotvící na jezeře Mälaren. Jeho snaha byla nakonec úspěšná. V roce 1867 si nechal patentovat dynamit. Smíšením kapalného nitroglycerinu s hlinkou vytvořil tvarovatelnou hmotu, se kterou lze bezpečně manipulovat. Sestrojil také rozbušku, která přivede kusy dynamitu k explozi. Rozbuška byla odpalována pomocí zápalné šňůry.

Vynález měl velký úspěch a dynamit se stal žádaným zbožím. Během času Alfred Nobel vybudoval továrny na 90 místech ve více než 20 státech; věnoval se rozvoji podnikání i rozvoji technologie výbušnin. Před svou smrtí vlastnil 355 patentů a nashromáždil obrovský majetek.

Z dalších vynálezů lze jmenovat například trhavou želatinu (vyrobena z nitroglycerinu a střelné bavlny, patentována rovněž roku 1867), později modifikovanou dalšími látkami. Velký význam měl bezdýmý střelný prach, založený opět na kombinaci nitroglycerinu, střelné bavlny a dalších látek. První verze se nazývala balistit, pozdější, používaná dodnes, kordit.

„Moje továrny na dynamit zřejmě ukončí války dříve než všechny ty vaše kongresy. Ten den, kdy dva armádní sbory budou schopné zničit jeden druhého během sekundy, se všechny civilizované národy s hrůzou odvrátí od války a rozpustí své armády.“

Divadlo

Bratři Nobelové (po směru hodinových ručiček) Robert, Alfred, Ludvig a dítě Emil. Foto ze St. Petěrburgu (okolo 1843)

Poměrně málo známou skutečností je, že v roce 1896 napsal divadelní hru Nemesis, která vyšla těsně před jeho smrtí.[2] Hra byla označena za rouhačskou a málem se nedochovala.

Nobelova cena

Související informace naleznete také v článku Nobelova cena.

Alfred Nobel ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě.

Tato cena (resp. finanční odměna k ní) je vyplácena pouze z peněz ze závěti, kterou spravuje švédská Akademie věd a Alfréd Nobel ji obdařil částkou 32 miliónů švédských korun. Ceny jsou vypláceny z úroků (asi 160 000 švédských korun).

Nobelova cena byla poprvé udělena v roce 1901, roku 1968 bylo přidáno i ocenění za ekonomii. Dnes je Nobelova cena obecně považována za nejvyšší ocenění, jakého může umělec, vědec nebo státník dosáhnout.

Rodinný archiv Alfreda Nobela

V roce 2007 byl rodinný archiv Alfreda Nobela zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.[3] Archiv se nachází v Mariebergu ve Stockholmu. V poznámkových blocích a korespondenci je možné den po dni sledovat činnost Alfreda Nobela, jeho projektů i sporů o patenty či jiná práva. Archiv obsahuje i dokumenty soukromého charakteru.[4]

Reference

  1. Svenskt biografiskt lexikon. Dostupné online.
  2. Alfred Nobel – the poet. NobelPrize.org [online]. [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. (anglicky)
  3. The Alfred Nobel Family Archives | United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization. www.unesco.org [online]. [cit. 2020-07-30]. Dostupné online.
  4. Alfred Nobels arkiv. Riksarkivet [online]. [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (švédsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.