Guglielmo Marconi

Marchese Guglielmo Marconi (25. dubna 1874 Griffona u Bologne – 20. července 1937 Řím) byl italský fyzik, vynálezce, podnikatel a politik.

Guglielmo Marconi
Rodné jménoGuglielmo Giovanni Maria Marconi
Narození25. dubna 1874
Bologna
Úmrtí20. července 1937 (ve věku 63 let)
Řím, Italské království Italské království
Místo pohřbeníSanta Croce
Alma materBoloňská univerzita
Povolánífyzik, inženýr, politik, podnikatel, vynálezce a vědec
ZaměstnavatelUniverzita v St Andrews
OceněníVallauri Prize (1899)
Matteucciho medaile (1901)
Nobelova cena za fyziku (1909)
velkokříž Řádu Alfonse XII. (1912)
Albert Medal (1914)
 více na Wikidatech
Politická stranaNárodní fašistická strana (od 1923)
Nábož. vyznáníkatolická církev
ChoťBeatrice O'Brien (1905–1924)
Maria Cristina Bezzi-Scali (od 1927)
RodičeGiuseppe Marconi a Annie Jameson
PříbuzníFrancesco Paresce (synovec)
Funkcesenátor Italského království (1914–1937)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marconi je považován za autora bezdrátového telegrafu, prvního způsobu radiového spojení. Ve skutečnosti si ale stejný vynález patentoval o několik let dříve Nikola Tesla, kterému byl patent na bezdrátové spojení přiznán až krátce po jeho smrti.[1] Založil několik úspěšných společností podnikajících v oboru radiotelegrafického spojení. Pro papeže Pia XI. vybudoval Radio Vatikán (provoz zahájilo v roce 1931).

V roce 1909 obdržel společně s Karlem Braunem Nobelovu cenu za fyziku. Od roku 1930 byl předsedou Italské královské akademie, v roce 1936 se stal členem Papežské akademie věd. Následující rok zemřel.

Život

Již během studií na univerzitě v Bologni[2] se zajímal o výsledky pokusů Heinricha Hertze a pokoušel se je zopakovat. Dne 2. června 1896 získává patent na bezdrátový telegraf. V roce 1897 zakládá telegrafní společnost a vysílá na vzdálenost 15 km. V roce 1898 provádí spojení z palub lodí a první sportovní reportáž. Dne 12. prosince 1901 provedl první transatlantické bezdrátové spojení. Byl autorem mnoha dalších vynálezů (magnetický detektor, duplexní radiotelegrafie, rotační jiskřiště, vodorovná směrová anténa a tak dále). Jeho autorství je však v některých případech sporné – americký nejvyšší soud ochranu některých jeho patentů v roce 1943 zrušil s tím, že byly obsaženy v o deset let starších patentech Nikoly Tesly.[3]

Odkazy

Reference

  1. BAJEROVÁ, Jarmila. Nikola Tesla: Geniální objevy a vynálezy pána blesků obdivujeme dodnes. Elektrina.cz [online]. 2019-01-05 [cit. 2019-07-29]. Dostupné online.
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Bologna, s. 40.
  3. White, Thomas H. Nikola Tesla: The Guy Who DIDN'T "Invent Radio [online]. Earlyradiohistory.us, 1 November 2012. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.