Carl Maria von Weber

Carl Maria von Weber (18. listopadu 1786, Eutin5. června 1826, Londýn) byl německý hudební skladatel, kapelník, klavírista a dirigent působící na přelomu 18. a 19. století.

Carl Maria von Weber
Základní informace
Narození18. prosince 1786
Eutin
Úmrtí5. června 1826 (ve věku 39 let)
Londýn
Příčina úmrtítuberkulóza
Místo pohřbeníStarý katolický hřbitov v Drážďanech
Žánryklasická hudba a opera
Povoláníhudební skladatel, dirigent, klavírista, kytarista a klasický kytarista
Nástrojekytara a klavír
Významná dílaČarostřelec
Oberon
Manžel(ka)Caroline Weberová
DětiCarl Philipp Maria von Weber
RodičeFranz Anton von Weber
PříbuzníMaria Antonia Weberová (sourozenec)
Josepha Hoferová (sestřenice)
Aloysia Langeová (sestřenice)
Constanze Mozartová (sestřenice)
Sophie Weberová (sestřenice)
Franz Fridolin Weber (strýc z otcovy strany)

Carl Maria von Weber a Maria Karoline von Wildenbruchová (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Carl Maria von Weber (autorka: Caroline Bardua)
Rukopis Carl Maria von Webera.
Carl Maria von Weber
Hrob Carla Marii von Webera na Starém katolickém hřbitově v Drážďanech

Životopis

Mládí

Přesné datum jeho narození není známo, ale 20. listopadu 1786 byl v místním kostele pokřtěn. V té době byl jeho otec Franz Anton hudebním ředitelem u knížete a biskupa z Lübecku, ale brzy poté si spolu se svou ženou, herečkou a zpěvačkou, založil kočovnou divadelní společnost. Tak se u mladého chlapce vytvořil vášnivý zájem o umění, a ačkoliv nebyl silný (mírně kulhal) a jeho vzdělání bylo jen útržkovité, bylo brzy jasné, že se u něj jedná o výjimečný hudební talent.

Studoval u Michaela Haydna, bratra známého skladatele, a v jedenácti letech napsal svoji první divadelní hru se zpěvy (komickou operu s německým textem) a rychle se pustil do dalších, z nichž jedna, Lesní panna, byla uvedena v listopadu 1800 ve Freibergu v Sasku, nedlouho po jeho čtrnáctých narozeninách.

Na počátku roku 1803 byla v Augsburgu uvedena jeho opera Peter Schmoll a jeho sousedé; poté se vydal do Vídně studovat u abbého Voglera. V sedmnácti byl jmenován dvorním kapelníkem města Vratislavi, kam dorazil v roce 1804.

Dospělost

Ve Vratislavské opeře změnil repertoár, prodloužil zkušební období a propouštěl starší zpěváky, proto se setkal s nevolí. Zvláštní nehoda (napil se kyseliny určené na leptání rytin na místo vína) způsobila, že byl na několik měsíců upoután na lůžko a jeho reformy se neuskutečnily. Na protest odstoupil a brzy si našel novou práci, nejprve jako host pruského generála Friedricha Eugena Heinricha von Württemberg-Oels v Carlsruhe (dnes vesnice Pokój severně od Opole v Polsku). Tehdy byl krátkodobě uvězněn za své nemalé dluhy, ale také si vytvořil jméno koncertního klavíristy.

Nakonec v roce 1813 přijal nové místo ředitele a dirigenta pražského Stavovského divadla, kde se pustil do získávání nových umělců a zlepšování umělecké úrovně. V té době však začal trpět tuberkulózou, na kterou později zemřel.

Rovněž navázal dva bouřlivé milostné vztahy, první s Theresou Brunettiovou a druhý se zpěvačkou Carolinou Brandtovou, s níž se nakonec v Praze 4. listopadu 1817 oženil. V té době se přestěhoval z Prahy na podobné místo v Drážďanech, kde, podpořen královským štolbou, vévodou Vitzhumem, začal vytvářet středisko německé opery. Kromě Mozartových a Beethovenových oper rovněž uváděl hru Jessondu a za čas i své vlastní Čarostřelce a Euryanthe. V roce 1819 doplnil svůj repertoár instrumentálních skladeb o „rondo brillant“ pro klavír s názvem Vyzvání k tanci.

Jedním z jeho přínosů k umění dirigování je to, že jako první zavedl použití taktovky u dirigentského pultu.[zdroj?!]

Konec života a smrt

V roce 1823 se vydal do Rakouska na premiéru opery Euryanthe, která se konala 25. října, ale opera měla jen slabý úspěch. Když se vrátil do Drážďan, uvědomil si, že se jeho zdraví zhoršuje, neboť kulhání se zhoršovalo a trpěl neustálým kašlem. Řada lázeňských léčení, jimž se podrobil následující léto, příliš nepomohla, a když mu lékař sdělil, že mu příliš času nezbývá, začal uspořádávat své záležitosti. Marně hledaje vhodnou léčbu navštívil rovněž Mariánské Lázně.

S ohledem na osud své rodiny souhlasil s tím, že napíše operu pro Royal Opera House Covent Garden v Londýně. Byl to Oberon s libretem hýřícím fantazií, z něhož měl obavy, ale v roce 1825 se přece jen do komponování pustil. Tváří v tvář úzkosti své ženy odjel do Londýna co nejdříve, následujícího února, a do města dorazil 4. března. Ačkoliv se jeho příznaky nemoci v chladném a mlhavém počasí stále zhoršovaly, 12. dubna úspěšně dirigoval premiéru své nové opery. Měl v úmyslu opustit Londýn 6. června, ale o den dříve byl nalezen mrtev ve svém pokoji. Náchylný k tuberkulóze, pravděpodobně zemřel na rakovinu hrtanu. Byl pohřben v Londýně. V roce 1844 se jeho ostatky vrátily do Drážďan, kde Richard Wagner pronesl pohřební řeč.

Nejvýznamnější díla

  • Čarostřelec
  • Euryanta
  • Vesnice
  • Vyzvání k tanci
  • Oberon
  • Klavírní repertoár
  • La Spectre de la rose
  • Lesník
  • Wroclavská opera
  • Suthan
  • John a Jack
  • Moruss
  • Umělec
  • Caspar
  • Bláznivý závod
  • Orchestrální chemie
  • Přesvědčení
  • Mistr loutkař
  • Lektvar

Eponyma

Na jeho počest byly pojmenovány mj:

Odkazy

Literatura

  • NĚMEC, Zdeněk. Weberova pražská léta. 1. vyd. Praha: L. Mazáč, 1944. 319 s.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.