František Serafínský Procházka

František Serafínský Procházka (15. ledna 1861, Náměšť na Hané[1] – 28. ledna 1939, Praha[2]) byl moravský pedagog, knihovník, redaktor, básník, překladatel a spisovatel.

František Serafínský Procházka
František Serafínský Procházka (1897)
Rodné jménoFranz Seraf: Dominik Procházka
Narození15. ledna 1861
Náměšť na Hané
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. ledna 1939 (ve věku 78 let)
Praha
Československo Československo
Národnostmoravská
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánípedagog, knihovník, redaktor
ChoťPaulina Procházková-Kosinová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
František Serafínský Procházka
(asi 1929)

Pokřtěn jménem sv. Františka z Assisi, kterému se říkalo Serafínský a to podle zjevení Krista obklopeného anděly serafy. Jeho křestní jméno je často mylně zapisováno.

Život

Narodil se v rodině zámečníka Dominika Procházky a Rosalie Procházkové-Šedé (1833/1834–1866). Měl bratra Josefa (1866–1866) a deset nevlastních sourozenců, z druhého manželství otce s Konstantinou Vajchhartovou: Marii (1869), Konstantina (1871), Jana (1872–1873), Rudolfa (1874), Vincence (1876), Vilibalda (1877), Matildu (1880), Karla (1882–1950), Ottokara (1883–1951) a Ludmilu (1886). 17. 5. 1892 se oženil s Paulinou Kosinovou (1871–1916).[3] Jeho druhá žena byla Marie rozená Petrásková (1882).

V letech 1873–1881 studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté vstoupil v Olomouci do kněžského semináře. Po dvou letech odešel do Prahy studovat filozofii, latinu, řečtinu a češtinu na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. Po absolvování (1887) byl učitelem ve Strašnicích, na Žižkově a ve Vršovicích (1892).[4]

Od roku 1891 pracoval ve Vilímkově nakladatelství jako redaktor Malého čtenáře. R. 1901 se stal městským knihovníkem na Královských Vinohradech a r. 1913 zde byl jmenován ředitelem[5]. V letech 1906–1926 byl redaktorem České grafické unie a v letech 1913–1939 řídil časopis Zvon.

Zapojil se do činnosti v řadě tehdejších kulturních organizací – Moravská beseda, Svatobor, Spolek Máj, Společnost literatury pro mládež, Masarykův lidovýchovný ústav v Praze. R. 1913 by zvolen členem České akademie věd a umění (ČAVU). Byl zakládajícím členem Moravského kola spisovatelů (členem 1912–1939).

Hlavní těžiště jeho velice rozmanité práce bylo věnováno tvorbě pro děti. Čeští skauti jej znají jako autora textu junácké hymny. Používal pseudonymy: František Faustin, Jaroslav Houdek, Serafínek, Prokop Hanák, Václav Budovec, Vendelín Kocourek.

Jeho knihy obdržely několik cen ČAVU, cenu Pabláskovu, Kaňkovu, Havelkovu, čestnou cenu za životní dílo aj. V Praze II bydlel na adrese Rašínovo nábřeží 50.[3]

Dílo
Prostý a zpěvný básník konservativní a tradicionalistický se sklonem k napodobení lidové písně. Pěvec národní síly a nadějí nedal se přes své hanácké kmenové povědomí zlákat k úzkému regionalismu. Lehká forma jeho "písniček" i jejich zdravý optimismus mu získaly na počátku století značnou oblibu. Do podstaty lidového humoru pronikl (jako Hanák z kovářské rodiny) bystře a přirozeně. Odtud má jeho verš lidový názvuk a didaktickou sílu v obšírných básnických skladbách, nejednou prostoupených alegorií a politickou radikálně národní tendencí.

—Jaroslav Kunc

Poezie
  • Píseň o činu – Praha: Dr. Ed. Grégr & Ed. Valečka, 1885
  • Na úrodné půdě: obrázek z našeho kraje – Praha: František Šimáček, 1887
  • Různé zvuky: verše – Praha: Jan Otto, 1887
  • Blesky na horách: verše – 1886–1889. Praha: J. Otto, 1893
  • Jazyk: epická báseň – Praha: J. Otto, 1895
  • Písničky – Praha: Josef Richard Vilímek, 1898?
  • Novější písničky – Praha: J. R. Vilímek, 1899
  • Nejnovější písničky – Praha: J. R. Vilímek, 1901
  • Hradčanské písničky – s obrazy Viktora Olivy. Praha: J. R. Vilímek, 1904
  • Král Ječmínek: moravská pohádka – Praha: J. R. Vilímek, 1904
  • Březen – 1905
  • Semenec: hrstka epigramů 1898–1906 – Praha: vlastním nákladem, 1907
  • Písničky kovářova syna – s kresbami V. Olivy. Praha: J. R. Vilímek, 1908
  • S průvodem rolniček – Praha: František Topič, 1908
  • Libeňskému Sokolu – Praha-Libeň: Sokol, 1909
  • Vinobraní: 1885–1910 – Praha: s. n.; Třebenice: Pařík, 1911
  • Vojna je vojna: ironické obrázky – Praha: v. n., 1913
  • Černý orel: listy odvahy a důvěry – Praha: Unie, 1918
  • Dvě romance – obrázky kreslil Adolf Kašpar. Praha: Unie, 1919
  • Zpěvy mladosti: 1882–1892 – Praha: Unie, 1919
  • Kvetoucí dnové – Praha: Unie, 1923
  • Nové hradčanské písničky: 1918–1923 – Praha: Unie, 1924
  • Věřím: 1925–1929 – Praha: Unie, 1929
  • Tyršův čin: světlé památce Dra Miroslava Tyrše, budovatele Sokolstva – Praha: Československá obec sokolská (ČOS), 1932
  • Zpěvníček – v grafické úpravě Václava Skřivana. Plzeň: Páteční sloupky, 1932
  • Vosy: roj epigramů: 1898–1933 – Praha: Unie, 1933

Verše pro děti
  • Hračky – 1904
  • Slunečka – s obrázky A. Kašpara a dekorací textu Jana Urbana. Praha: Unie, 1905
  • Šotci krále Holce – ilustroval Viktor Oliva. Praha: J. Otto, 1906
  • Lučina: hříčky a písničky – obrázky od Josefa Weniga. Praha. Unie, 1909
  • Taškařiny – Praha: Alois Hynek, 1909
  • Jiříčkův zimní výlet – dětem. Praha: A. Hynek, 1911?
  • Pestří motýli – s obrázky Aloise Mudruňky. Praha: Unie, 1913?
  • Družky: písničky a humoresky – kresbami doprovází J. Wenig. Praha: Unie, 1917
  • Hrátky se zvířátky – zobrazil Rudolf Mates. Praha: F. Topič, 1921
  • Děti. I. Dušičko, naslouchej!: povídky a písničky – Praha: Unie, 1921
  • Děti. II. Višně – Praha: Unie, 1921
  • Obžínky – obrázky Marie Fischerové-Kvěchové. Praha: Unie, 1924
  • Děti a zvířátka – Praha: Gustav Voleský, 1925
  • Nové království – zobrazil Rudolf Mates. Praha: Bedřich Kočí, 1925
  • Kalamajka; Muzika – Praha: A. B. Černý, 1927
  • Na lávce; Bláznivá Hanka – B. Černý, 1927
  • Veselý rok – namaloval J. Wenig. Praha: Unie, 1929
  • Obrázky
  • Fukova dobrodružství
  • Chycený Ježíšek

Próza
  • Přástky: Hanácký prostonárodní zvyk – Praha: J. R. Vilímek
  • Děti. IV. Příběhy a osudy – Praha: Unie, 1921

Hudebniny

Dramatické práce

Sestavil, uspořádal
  • Popelka a jiné hry pro mládež – Praha: J. R. Vilímek, 1898
  • Vánoce: pro potěšení a poučení všem českým dětem uchystal časopis Malý Čtenář – obrázky přispěli Věnceslav Černý, Pavel Körber, Adolf Liebscher, V. Oliva, Julius Sobotka, Karel Štapfer, Josef Ulrich, Jan Vilímek. Praha: J. R. Vilímek, 1893
  • Vybrané české humoresky – s 263 ilustracemi V. Černého. Praha: J. R. Vilímek, 1894
  • Květy všech barev: z různých luk ... českým dětem – Praha: J. R. Vilímek, 1896
  • S vilou [sic] kouzelnicí: vybrané české pohádky – s obrázky Františka Bízy. Praha: J. R. Vilímek, 1896/1897
  • Náš miláček: zápisky z mladých let – ornamentální výzdoba od A. Kašpara. Praha: Ústřední matice školská, 1905
  • Gogol mládeži: výbor z děl Nikolaje Vasiljeviče Gogola – se životopisem od Josefa Karáska; s 10 ilustracemi V. Černého; povídky "Nos" a "Plášť" uvedeny dle překladu Karla Havlíčka Borovského, ostatní pro výbor přeložil Bořivoj Prusík. Praha: J. R. Vilímek, 1909
  • Zeyer mládeži: ze spisů Julia Zeyera – k četbě soukromé i školní; se životopisem Julia Zeyera od Jana Voborníka. Praha: Unie, 1909
  • Česká lyra: nárys české lyriky novodobé – Praha: Unie, 1910
  • Praha: prémie spolku českých spisovatelů beletristů Máje v Praze na rok 1912 – redakce F. S. Procházka, František Sekanina a Quido Maria Vyskočil; dřevoryty vyzdobil Otakar Štáfl. Praha: Máj, 1912
  • Česká epika: výbor z výpravného básnictví českého nové doby – Praha: Unie, 1913
  • Lyrický rok 1913 – za účasti literární poroty. Praha: F. Topič
  • Zvon: týdeník beletristický a literární, ročník XIII./1913: orgán a majetek spisovatelského družstva – redaktoři: F. S. Procházka, Alois Jirásek, Jan Lier, Karel Václav Rais, Josef Thomayer. Praha: Unie, 1913
  • Vzpomínáme vás ...: bohatýrům Balkánu čeští spisovatelé a umělci – redigovali: výtvarnou část: Mikoláš Aleš a O. Štáfl; slovesnou část: Emanuel z Lešehradu, Pavel List, F. S. Procházka, Karel Rožek a Q. M. Vyskočil; hudební část: Jaromír Borecký a J. Hoffmeister. Praha: Slovanský klub a Máj, 1913
  • Zlatá kniha Václava Beneše Třebízského – ilustroval V. Černý. Praha: J. R. Vilímek, 1915
  • Maupassant mládeži: výbor z děl Guya de Maupassant – Praha: J. R. Vilímek, 1919
  • Zvon: týdeník beletristický a literární, ročník XVI./1916, [XVIII./1917, XVIII./1918, XIX./1919, XX./1920]: orgán a majetek spisovatelského družstva – redaktoři F. S. Procházka, A. Jirásek, J. Lier, K. V. Rais, J. Thomayer. Praha: Unie, 1916, [1917, 1918, 1919, 1920]
  • Důvěrné chvíle: sborník členů Máje na památku čtyřicetiletého trvání spolku českých spisovatelů beletristů "Máj" v Praze – za redakce Karla Dewettra, F. S. Procházky a F. Sekaniny. Praha: Máj, 1928

Překlady

Překládal také díla spisovatelů: Alfreda Assolanta, Arnoulda Galopina[6]

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z16, s. 4
  3. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 357.
  4. Procházka, František Serafínský, 18611–939 – Portaro - katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2021-06-06]. Dostupné online.
  5. VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola František Seraf. Procházka, s. 26.
  6. KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1946. 1018 s. S. 653–657.

Literatura
  • Fr. S. Procházka člověk a dílo – Fr. S. Procházka; V. Martínek; uspořádal a vypravil Adolf Veselý. Brno: MKS, 1927
  • PROCHÁZKA, František Serafínský. Kus mého života a díla. Rozpravy Aventina. 1929, roč. 5, čís. 5, s. 52–54. Dostupné online.
  • Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století – Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 591.
  • OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř. Praha: Academia, 2000. 733–1522 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 1097–1101.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.