Alois Ladislav Vymetal

Byl synem venkovského muzikanta a hostinského v Hořicích. Zpíval v chlapeckém chrámovém sboru ve Vrchlabí a později studoval na Varhanické škole v Praze. Vykonal státní zkoušku ze zpěvu. Skladbu studoval soukromě u Zdeňka Fibicha. Nejprve byl varhaníkem v synagoze v Brandýse nad Labem a ve Vamberku. Ve Vamberku založil hudební jednotu Zdobnice.

V letech 1887–1906 působil ve Slaném. Učil hudební výchovu na několika středních školách, vyučoval i soukromě a aktivně se podílel na hudebním životě kraje. Dirigoval městskou kapelu, řídil pěvecký spolek Dalibor a pořádal veřejné koncerty s náročným repertoárem. Mimo jiné uvedl např. i Requiem Antonína Dvořáka. V roce 1906 odešel do Písku, kde se stal po Bohuslavu Jeremiášovi (otci hudebního skladatele Otakara Jeremiáše) regenschorim v děkanském kostele Narození Panny Marie a ředitelem hudební školy. Pozvedl zde úroveň chrámové hudby. V chrámu pořádal koncerty, na kterých účinkovali přední čeští hudební umělci. Za tuto činnost byl vyznamenán papežem Piem X. řádem Bene merend, jako vůbec první český regenschori. Založil symfonický orchestr a podařilo se mu sloučit místní pěvecká sdružení do jednoho vynikajícího tělesa, se kterým prováděl i velmi náročné skladby (např. oratorium Kristus na hoře Olivetské Ludwiga van Beethovena).

Jako skladatel byl znám především jako autor písní, které ve velké většině vyšly i tiskem a měla je v repertoáru řada předních českých pěvců. Některé z jeho písní znárodněly.

Syn, Cyril Vymetal (1890–1973) se stal dirigentem a hudebním publicistou. I jeho další synové, Metod Vymetal (1895–1945) a Jiří Vymetal (1902–1979), se věnovali hudbě. Byli sbormistry a zejména Metod proslul i jako dirigent a hudební skladatel.