Jaroslav Jeremiáš

Byl synem hudebního skladatele Bohuslava Jeremiáše a rovněž jeho bratr Otakar Jeremiáš se stal hudebním skladatelem. Hře na klavír se učil u své matky Vilmy Jeremiášové. V roce 1906 vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval nejprve hru na varhany a skladbu u Karla Steckera a od roku 1909 hru na klavír u Adolfa Mikše a skladbu u Vítězslava Nováka.

Po dokončení studia učil nejprve na hudební škole svého otce v Českých Budějovicích. V letech 1911–1912 byl dirigentem Zemské opery v Lublani. Vrátil se do Prahy, kde působil jako hudební pedagog a skladatel. Jako klavírista vystupoval s Pražským triem (Jaroslav Jeremiáš, Alois Synek, Alois Reiser).

Po vypuknutí 1. světové války odešel k rodině do Českých Budějovic, kde kromě pedagogické činnosti působil jako sbormistr Hlaholu. V roce 1916 se vrátil do Prahy a vystupoval jako doprovazeč operních pěvců Emila Buriana, Karla Buriana a Olgy Borové Valouškové. Společně s nimi vystupoval i v zahraničí (Německo, Belgie, Paříž, Itálie a Jugoslávie). Při poslední cestě do Jugoslávie onemocněl a zemřel 16. ledna 1919 v Českých Budějovicích ve věku 29 let.