Vojtěch Říhovský

Narodil se v Dubu nad Moravou (okres Olomouc) v hudební rodině. Jeho otec i dědeček byli učitelé a ředitelé kůru v místním poutním chrámu Očišťování Panny Marie. Po studiích na německém reálném gymnáziu ve Šternberku a v Olomouci odešel do Prahy na C. a k. českou vysokou školu technickou. Technická studia však nebyla pro hudebně nadaného studenta příliš přitažlivá a proto přešel na Varhanickou školu, ze které odešel v roce 1889 (těsně před jejím sloučením s Konzervatoří). Z těchto let se také datují jeho první skladby. Dále studoval na operní a pěvecké škole Jana Ludevíta Lukese a v ústavu Arnošta Černého na Královských Vinohradech.

Po studiích v Praze působil ve svém rodišti jako učitelský pomocník. V roce 1902 se stal ředitelem kůru v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi. Kromě toho vyučoval v učitelském ústavu i soukromě a stal organizátorem hudebního života města jako všestranný hudebník a sbormistr.

V roce 1914 získal místo ředitele kůru v chrámu sv. Ludmily v Praze-Vinohradech. Stejně jako v Chrudimi i v Praze se věnoval mnoha dalším hudebním aktivitám. Mimo jiné byl sbormistrem Arcibiskupského semináře a účastnil se činnosti Obecné jednoty cyrilské v Praze. Byl také varhaníkem v kostele Panny Marie Královny míru v Praze Lhotce. Pro tento kostel složil píseň: Královno míru. Složil také píseň: Ó Srdce Páně, archo naší spásy.

Těžiště jeho díla spočívá v chrámových skladbách, které jsou dodnes uváděny. Během svého života zkomponoval 27 mší na latinský text, z nichž nejznámější jsou např.:

• Missa Loretta, op.3,
• Missa Jubilaei Silemnis, op. 33,
• Missa Pastoralis, op. 48.
• Missa Sanctae Ludmilae, op. 68,
• Missa B. Mariae de Lourdes, op. 92.

Dále 10 českých mší, 5 requiem, několik Te Deum, cca 50 graduale a stejný počet ofertorií, pangelingua (80 latinských a 40 českých), litanie, pohřební zpěvy, koledy a další příležitostnou hudbu pro církevní účely. Z rozměrnějších děl je známa Velkopáteční kantáta, op.68.

Mimo chrámovou hudbu komponoval zejména pro klavír a sborové skladby. Velmi populární byly jeho sbírky instruktivních skladeb pro klavír, varhany, housle a malé komorní soubory.

Například:

• Dětským srdéčkům (Lidové písně a říkadla pro klavír v snadném slohu)
• Pod vánočním stromkem (Pět snadných transkripcí na Vánoční písně pro klavír na 2 ruce)

• Vladimír Balthasar: Vojtěch Říhovský. (S katalogem dosavadních skladeb Vojtěcha Říhovského.) Urbánek, Praha 1921.
• Jaroslav Dušek: Vojtěch Říhovský a jeho životní dílo. K šedesátým narozeninám skladatelovým. Obecná jednota Cyrilská, Praha 1931 (rovněž zahrnuje katalog).
• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
• F. M. Hradil: K jubileu Vojtěcha Říhovského. In: Hudební obzor: časopis věnovaný zájmům umění hudebníků a divadla, zvláště Moravy a Slezska. Moravská Ostrava - Mariánské Hory: Karel Budík, 20.04.1921, 3(3), str. 1–3. Dostupné také z: https://cdk.lib.cas.cz/uuid/uuid:12a60d92-00e7-4a4a-9165-634560fcd816.
• F. M. Hradil: K jubileu Vojtěcha Říhovského (dokončení). In: Hudební obzor: časopis věnovaný zájmům umění hudebníků a divadla, zvláště Moravy a Slezska. Moravská Ostrava - Mariánské Hory: Karel Budík, 05.05.1921, 3(4-5), str. 1–3. Dostupné také z: https://cdk.lib.cas.cz/uuid/uuid:1f250170-80ef-11eb-b969-001b63bd97ba.