Josef Wenig

Josef Wenig (12. února 1885, Staňkov[1] u Horšovského Týna – 8. září 1939, Praha[2]) byl český malíř, ilustrátor, jevištní a kostýmní výtvarník.

Josef Wenig
Josef Wenig
Narození12. února 1885
Staňkov u Horšovského Týna
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. září 1939 (ve věku 54 let)
Praha
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníKrematorium Strašnice
NárodnostČeši
Povolánímalíř, scénograf, ilustrátor, publicista a spisovatel
RodičeMarie Wenigová
PříbuzníAdolf Wenig bratr
Adolf Wenig ml. synovec
Jan Wenig synovec
František Adolf Šubert strýc
Arnošt Wenig-Malovský bratranec
Karel Wenig bratranec
Frank Wenig bratranec
Podpis
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Pocházel z učitelské rodiny ze Staňkova, kde jeho otec a předtím i děd působili jako řídící učitelé.

Jeho bratr Adolf byl spisovatelem a i další členové širší rodiny byli aktivní v oblasti kultury. Byl synovcem divadelního ředitele a dramatika Františka Adolfa Šuberta a strýcem[3] výtvarníka Adolfa Weniga.

Osudnou ránou, nejen pro Josefa, ale celou rodinu, byl otcův dobrovolný odchod ze světa v květnu 1888 [4]. Matka Marie Wenigová (rozená Schubertová, 1846-1912) spolu s dětmi opustila po smrti manžela Staňkov a přestěhovala se k bratrovi Františku Adolfu Šubertovi do Prahy[p 1].

Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Emanuela Lišky a na Akademii výtvarných umění, kterou ukončil v roce 1905. V roce 1907 jej přivedl F. A. Šubert do nově založeného Divadla na Král.Vinohradech jako jevištního výtvarníka. Zde působil s dvojím přerušením (mimo Vinohrady byl od 24. 9. 1908[5] do roku 1912 a od roku 1917 do roku 1920)[6] až do své smrti. V letech 1922 až 1939 byl i šéfem výpravy. Jen za prvních deset měsíců působení v Divadle na Král. Vinohradech vypravil pětačtyřicet her. Spolupracoval však i s dalšími pražskými a mimopražskými divadly a kabarety a rovněž s Národním divadlem, jehož byl členem v letech 1918–1922.[7] Za třicet let své činnosti jako jevištní výtvarník vypravil přes 620 inscenací[8].

Výtvarný projev Josefa Weniga směřoval k náladové jevištní stylizaci a vyhovoval proto inscenačnímu způsobu Jaroslava Kvapila. Jejich první společnou prací byla inscenace Tylova Strakonického dudáka. Společně pracovali i na mnoha inscenacích her Williama Shakespeara a zdokonalili tzv. shakespearovské jeviště, které s využitím hloubky členěného prostoru dovolovalo bez složitých přestaveb inscenovat hru s mnoha obrazy tak, že pro důležité scény bylo využíváno vyvýšeného jeviště s dekorovaným pozadím, a prostor před oponou, oddělený portálem, sloužil epizodním výstupům.[9]

Kromě scény navrhoval i divadelní kostýmy a podílel se na návrzích divadelních plakátů. Rovněž navrhoval scény a kostýmy pro film a zajišťoval výtvarný doprovod pro různé publikace a knihy.

Citát
„ Josef Wenig vlastně při spolupráci se Salzrem dokončil svou plodnou divadelní činnost. Tylova “Paní Marjánka, matka pluku“ uzavřela epochu wenigovských Tylů. Do této sedmiletky patří i Salzrem obnovená „Fidlovačka“ na dvou otáčivých jevištích, nastudovaná k 30. výročí divadla. “
— Jan Port [10]

Jevištní výpravy, výběr
Měst. div. na Král. Vinohradech - Corneille: Cid - výprava A. Wenig, 1937
Tvůrci hry K Betlému (1916) Zleva: Josef Wenig (výprava), Adolf Wenig (autor), František Hlavatý (režie)
  • 1915 Adolf Wenig: K Betlému, Městské divadlo Královských Vinohradů, režie František Hlavatý
  • 1918 V. K. Klicpera: Veselohra na mostě, Národní divadlo, režie Karel Mušek, 2 reprízy
  • 1920 Bedřich Smetana: Libuše, Národní divadlo, režie Robert Polák, 20 repríz (návrh scény společně s J. M. Gottliebem)
  • 1921 William Shakespeare: Troilus a Cressida, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 21 repríz
  • 1921 Alois Jirásek: Emigrant, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 18 repríz
  • 1921 Oscar Wilde: Ideální manžel, Národní divadlo, režie Miloš Nový, 37 repríz
  • 1922 Karel Čapek: Věc Makropulos, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Čapek, 24 repríz
  • 1922 Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 36 repríz
  • 1922 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, Divadlo na Vinohradech, režie a scéna Josef Wenig, 38 repríz
  • 1922 Alois Jirásek: Lucerna, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 62 repríz
  • 1922 Karel Scheinpflug: Gejsír, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Dostal, 18 repríz
  • 1923 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 52 repríz
  • 1923 F. F. Šamberk: Palackého třída 27, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 48 repríz
  • 1924 Sofoklés: Elektra, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 13 repríz
  • 1924 William Shakespeare: Kupec benátský, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 18 repríz
  • 1924 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 58 repríz
  • 1925 William Shakespeare: Macbeth, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 15 repríz
  • 1925 František Zavřel: Vykupitel, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor, 13 repríz (výpravu podepsal Josef Wenig pseudonymem „Josef Kopřiva“[11])
  • 1925 Jan Port: Mez, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 12 repríz
  • 1926 Jaroslav Kvapil: Oblaka, Divadlo na Vinohradech, režie Zdeněk Štěpánek, 14 repríz
  • 1926 J. K. Tyl: Jan Hus, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 13 repríz
  • 1927 William Shakespeare: Hamlet, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 16 repríz
  • 1927 František Langer: Grandhotel Nevada, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 55 repríz
  • 1928 Petr Kropáček: Mystifikace, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 28 repríz
  • 1928 Anna Sedláčková, Bedřich Vrbský: Na zapřenou, Divadlo na Vinohradech, režie Bedřich Vrbský, 24 repríz
  • 1929 Václav Tille (pod pseud. V.Říha): Dvě Maričky aneb To dokáže jen Rýbrcoul, Divadlo na Vinohradech, režie František Kovářík, 6 repríz
  • 1929 R. C. Sheriff: Konec cesty, Divadlo na Vinohradech, režie J. Kodíček, 11 repríz
  • 1930 Arnold Ridley: Půlnoční vlak, Komorní divadlo, režie Bohuš Stejskal, 28 repríz
  • 1930 Charles Dickens: Pan Pickwick, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor, 24 repríz
  • 1930 Zdeněk Štěpánek: Hrníček štěstí, režie Gabriel Hart, 25 repríz
  • 1930 Václav Štech: Třetí zvonění, Divadlo na Vinohradech, režie František Hlavatý, 18 repríz
  • 1930 F. Oursler, L. Brentano: Pavouk, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 20 repríz
  • 1931 Noel Coward: Intimní život, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart, 26 repríz
  • 1931 Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 12 repríz
  • 1932 E. J. Mayer: Děti temnoty, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 8 repríz
  • 1932 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor, 22 repríz
  • 1933 Arnošt Dvořák: Král Václav IV, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 13 repríz
  • 1933 Emil Synek: Slavná žena, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart, 15 repríz
  • 1934 Ivo Vojnovič: Smrt matky Jugovičů, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil, 10 repríz
  • 1934 G.B.Shaw: Ďáblův žák, Komorní divadlo, režie Jan Bor, 32 repríz
  • 1935 Antonín Veselý: Študent Kvoch, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 7 repríz
  • 1935 H. Ch. Andersen: Královna sněhu, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 11 repríz
  • 1935 G.B.Shaw: Veliká Kateřina, Komorní divadlo, režie František Salzer, 13 repríz
  • 1936 Olga Scheinpflugová: Chladné světlo, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 14 repríz
  • 1936 Frank Tetauer: Diagnosa, Komorní divadlo, režie František Salzer, 38 repríz
  • 1937 F. X. Svoboda: Maminčiny starosti, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 17 repríz
  • 1937 J. K. Tyl: Fidlovačka, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 24 repríz
  • 1938 Božena Němcová: Babička, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 43 repríz
  • 1938 Elmer Rice: Postranní ulice, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 28 repríz
  • 1938 Růžena Opravilová: Tři přadleny, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 7 repríz
  • 1938 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 41 repríz
  • 1939 Karel Tomášek: Operace, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 10 repríz
  • 1939 Adolf Wenig: O nejhonzovatějším Honzovi, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 6 repríz
  • 1939 P. V. Caroll: Pravda a stín, Komorní divadlo, režie Bohuš Stejskal, 8 repríz
  • 1939 J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 14 repríz
  • 1939 G. B. Shaw: Pygmalion, Komorní divadlo, režie Jiří Plachý starší, 66 repríz
  • 1939 Julius Zeyer: Doňa Sanča, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 8 repríz

Filmové výpravy, výběr

Knižní ilustrace, výběr
  • Jan Karafiát: Broučci
  • Jan Neruda: Malostranské povídky
  • Adolf Wenig: České pověsti
  • Adolf Wenig: Pohádky
  • Jan Ziegloser: Polníčkové
  • John Habberton: Helenina drůbež a děti jiných rodičů
  • Dom. Filip: Zlatá studánka
  • Bauše-Sedláček-Wenig: Za domovem. Vlastivěda Čech.

Galerie
  • scénický návrh ke hře W. Shakespeara Macbeth
  • scénický návrh ke hře J. W. Goetha Faust
  • kostýmní návrhy ke hře J. Vrchlického Godiva
  • kostýmní návrhy ke hře J. W. Goethea Faust
  • Z pohádky - tančící pár
  • plakát k filmu společnosti ASUM Idyla ze staré Prahy z roku 1913

Odkazy

Poznámky
  1. Komparací pramenů (Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství /konskripce/ 1850-1914; Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910) je zřejmé, že František Adolf Šubert se v roce 1881 přistěhoval do Prahy, do domu č. 808 na Novém Městě. Na stejnou adresu se v roce 1888 nastěhovala Marie Wenigová s dětmi.

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Lumír, 1939-1940, č.1, s.46
  3. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 580
  4. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Římskokatolická farnost Staňkov
  5. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd.Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 32
  6. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, ISBN 978-80-239-9604-3
  7. Josef Wenig v databázi Archivu Národního divadla
  8. Jan Port: Inscenace sedmi sedmiletek, In: V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 32
  9. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 580)
  10. Jan Port-Žuk: Inscenace sedmi sedmiletek, In: V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 37
  11. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 140

Literatura
  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 36, 98
  • František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 67–8, 163
  • František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 55, ISBN 80-85096-02-1
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 49, 342, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 128, 136
  • Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 614
  • Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 59
  • Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 5, 15, 26, 31, 34, 37–46, 48
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 47, 54, 145, 172, 371, 424, 600, 610–1, 626, 642, 646, 659
  • Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883–1963, Orbis, Praha, 1964, str. 54
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 580–1
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 230, 231, 233–6, 238–245, 247–9, 251–3, 256
  • Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 96, 98, 132, 138, 140, 392
  • Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907–1937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 52–60, 73
  • Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 106, 420, 437
  • Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 170, ISBN 80-86182-51-7
  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 27, 32–7, 40, 59, 90, 102–4, 130–164, 181–4
  • Jan Port: Wenigův humor, In: Jubilejní ročenka Kruhu solistů Městských divadel pražských 1920–1940, Praha, 1940, str. 45–52
  • Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 88–9, 116, 123–137
  • Redakční rada: Ročenka Kruhu solistů 1925, Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1924, str. 93, 163–9, 171
  • Miroslav Rutte, Josef Kodíček: Nové české divadlo 1928–1929, vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien, Aventinum, Praha, 1929, str. 5, 11, 47, 56, 59, 134–8
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 14, 29, 32, 36, 156–8, 161–179, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 77, 101, ISBN 978-80-7388-552-6
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 90, 96, 106–7, 162–4, 172, 193, 195, 209, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.