Vojtěch Martínek

Vojtěch Martínek (11. dubna 1887 Brušperk[1] – 25. dubna 1960 Ostrava[2]) byl moravský učitel, spisovatel, literární kritik a publicista.

PhDr. Vojtěch Martínek
Rodné jménoVojtěch Martinek
Narození11. dubna 1887
Brušperk
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. dubna 1960 (ve věku 73 let)
Ostrava
Československo Československo
Povolánídramaturg, literární kritik, učitel, básník a spisovatel
Národnostmoravská
Alma materUniverzita Karlova
Témataněmčina a čeština
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Památka na Vojtěcha Martínka v Ostravě-Hrabůvce

Biografie

Narodil se v rodině kožešníka Ludvíka Martinka a Anežky rozené Dluhé. Měl tři vlastní mladší sourozence: Rudolfínu, Antona a Aloisii, a pět starších nevlastních, z prvního manželství otce: Ludvíka, Marii, Karolinu, Františka a Rudolfa.[3] R. 1914 se oženil s Otilií rozenou Klegová.

Po absolvování Matičního gymnázia v Ostravě (1900–1908), vystudoval češtinu a němčinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1908–1913). Poté rok pobýval na univerzitě v Bonnu a od roku 1914 nastoupil jako středoškolský učitel na Matiční gymnázium v Ostravě, kde působil až do roku 1947 (s výjimkou let 1941–1945, kdy byl na vlastní žádost penzionován). S Ostravskem byl spjat nejen rodově a pracovně, ale i literárně.

Byl dramaturgem ostravského divadla a jednatel a předseda Moravského kola spisovatelů.

Dílo

Jeho literární tvorba je velmi rozsáhlá, lze říci, že byl ruralistou, navazoval na kritický realismus. Ve svých románech popisoval národní a sociální změny na Ostravsku v době industrializace.

Začínal jako básník, jeho počáteční tvorba je ovlivněna J. S. Macharem.

Poezie
  • Cesty – 1909
  • Sešit sonetů – 1910
  • Jsme synové země – 1912
    Vojtěch Martínek jako student gymnázia

V pozdějších sbírkách se jeho realismus zjemňuje a stává se melodičtější:

  • Zahrada – 1917
  • Tichá píseň – 1920
  • Ráj srdce – 1926
  • Píseň o domovoně – 1937
  • Monology Jury Třanovského – 1946 (sbírka veršů vzniklých v průběhu 2. světové války, inspirovaná osudem pobělohorského exulanta Jiřího Třanovského; je výrazem válečných bolestí, úzkostí, nadějí, víry i mravních pokušení)

Próza

Jeho prozaická tvorba je významnější než básnická a je i rozsáhlejší.

Jako Václav Staněk vydal soubor črt a próz Poslední noc Jakuba Hrona a jiné povídky (1909); titulní črtu reeditoval roku 2020 Martin Jiroušek v antologii Fialoví ďábli.

  • Tři větévky jalovcové. Romance ze starých časů (1936) – tři historické povídky z rodného kraje. Obsahuje tyto povídky:
    1. Kronika o Chvalovi ze Suchých Hůrek
    2. Kratochvilná historie o obrazu Svatého Jiřího
    3. Romance o Ondrášovi
  • Stavy rachotí (1939) – román z prostředí rodného města Brušperku
  • Černá země – trilogie, jedná se o dokumentární kroniku psanou formou románů. Pojednává o životě na Ostravsku od 90. let 19. stol. do konce první světové války. Je složena z těchto románů:
    1. Jakub Oberva – 1926
    2. Plameny – 1929
    3. Země duní – 1932
  • Kamenný řád – trilogie navazující na Černou zemi, končí 40. lety. Nedosahuje kvalit Černé země. Obsahuje tyto romány:
    1. Kamenný řád – 1942
    2. Meze – 1944
    3. Ožehlé haluze – 1954
  • Větévky jalovcové. Romance ze starých časů (1941) – nové vydání sbírky historických povídek rozšířené o další dva texty: Romance o hodech Jana Čapka ze Sán; Romance o ženě čarodějné
  • Trojí cesta Blažeje Potěšila – 1942

Pro děti
  • Povídka o Popelce (1926)
  • Svět kouzel a divů (1927)
  • Duhový pták (1929)
  • Knížka pohádek o dracích, čarodějnicích a princeznách (1930)

z původních tří pohádkových souborů vycházejí další výbory, například

  • Čarovné kvítí (1943)
  • U jasného plamene (1946)
  • Povídka o Popelce (1926)

Dále napsal literárně-historické studie o P. Bezručovi, J. S. Macharovi, F. Sokolu-Tůmovi, aj.

Novinářská činnost

Vojtěch Martínek působil v řadě regionálních slezských periodik a tato jeho působnost byla rozsáhlá. Jeho význam spočívá též v uvádění mladých autorů ze Slezska do literatury, publikaci jejich raných prací a podpoře (A. C. Nor, Vilém Závada).[4] [p. 1]

Filmografie

Vojtěch Martínek byl autorem řady námětů televizních inscenací.[5] Z nich nejznámější jsou televizní seriály na náměty románů (všechny vznikly v ostravské televizi, režíroval Alois Müller):

  • Kamenný řád (1975, šestidílná rodinná sága z Ostravska pokrývá osudy selského rodu mezi lety 1920–1940; převyšuje svou úrovní další seriály dle námětů Vojtěcha Martínka)
  • Stavy rachotí (1983, čtyřdílný seriál z období okolo roku 1848)
  • Černá země (1985, pětidílný seriál z Ostravska před první světovou válkou)

Ocenění

Roku 1955 se Vojtěch Martínek stal zasloužilým umělcem.[6]

Odkazy

Poznámky
  1. A. C. Nor například vzpomíná, že svou prvotinu Bürkental napsal na přímou výzvu Vojtěcha Martínka, který mu přislíbil uveřejňování v Ostravském deníku na pokračování. Tím pomohl A. C. Norovi k pokrytí nákladů na pražská studia v prvním období.

Reference
  1. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
  2. Zemřel Vojtěch Martínek. Rudé právo. 26. dubna 1960, s. 5. Dostupné online.
  3. MyHeritage [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. (CS)
  4. A. C. Nor: Život nebyl sen (1)
  5. Filmová databáze FDb.cz, heslo Václav Martínek
  6. PŘENDÍK, Petr Lexa. Křehký a plachý Vojtěch Martínek (1887–1960) · [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. (česky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.