Chvaletická pahorkatina

Zeměpisné jméno (oronymum) je odvozeno od Chvaletic, ležících v polohách 210–310 m n. m. na rozhraní Chvaletické pahorkatiny a Pardubické kotliny při řece Labi, města známého zejména tepelnou elektrárnou ze 70. let 20. století a předtím rozsáhlým lomem s těžbou a výrobou pyritového koncentrátu.[7]

Geomorfologie řadí Chvaletickou pahorkatinu mezi geomorfologické podcelky v rámci regionálního členění georeliéfu provedeného systémově pro celé území Česka.[1] V seznamu geomorfologických jednotek je označena čtyřmístným indexem „IIC-3A“ a v geomorfologickém členění celé České republiky[3] se dále nedělí. Geomorfologicky (morfostrukturou a historií) je obecně provázána s geomorfologickým celkem Železné hory.

Přibližně v rozsahu dnes Chvaletické pahorkatiny zmiňuje Zbraslavská kronika pod latinským názvem „Montes ferrei“ (česky Hory železné) celou oblast Železných hor, zhruba v místech mezi řekou Labe a Lovětínskou roklí u Lichnice.[8] K rozsáhlejšímu vymezení Železných hor přispěl v 19. století geologický výzkum a mapování území, práce vedl a publikoval český přírodovědec Jan Krejčí (1825 – 1887), pro zkoumané území použil původně historický název „Železné hory“. Průzkum byl prováděn k linii Ždírec nad Doubravou – Hlinsko – Skuteč, dnes „nově zahrnuté území“ představuje velkou část Sečské vrchoviny.

Sečská vrchovina (index IIC-3B), rozlohou větší a horopisem vyšší geomorfologickým podcelek Železných hor, sousedí s Chvaletickou pahorkatinou přibližně v linii Rabštejnská Lhota (Markovický potok) – Čejkovice – Janovice – Holičky (lokalita Dolany) – Úherčice – Míčov-Sušice (část Sušice) – Zbyslavec – Rudov – Třemošnice (lokalita Chrouští).

Sousední geomorfologické podcelky (všechny náleží do geomorfologické soustavy Česká tabule) dále tvoří: na severu Chlumecká tabule (oblast u Týnce nad Labem), na severovýchodě Pardubická kotlina (Krakovany – Chvaletice) a Chrudimská tabule (Chvaletice – Rabštejnská Lhota), od jihozápadu Čáslavská kotlina mezi Třemošnicí a Týncem nad Labem. Nejvýraznější výškový rozdíl vytváří pahorkatina na jihozápadním okraji nad přilehlou Čáslavskou kotlinou, v ostatních směrech je klesání až na výjimky pozvolnější.[9]

Některé zdroje zmiňují u Chvaletické pahorkatiny dvě rozlohou menší lokality, tzv. „Týneckou část“ vzniklou oddělením severozápadního výběžku pahorkatiny řekou Labe, převážně se zástavbou Týnce nad Labem a „Stráně“ (Podhořanskou část), zahrnující jihozápadní svah nad obcemi Podhořany u Ronova, Semtěš, Brambory a Svobodná Ves,[9] také dílčí (nekodifikované) geomorfologické členění týkající se geomorfologického celku Železné hory:

Geologické podloží poměrně úzkého území tvoří horniny (zejména v širším okolí zmíněných sídelních útvarů): jílovec, prachovec, pískovec, slepenec české křídové pánve (Heřmanův Městec), břidlice, droba, pískovec chrudimského staršího paleozoika (Vyžice), břidlice a prachovec míčovského souvrství (Míčov-Sušice), křemenec v pásu chrudimského staršího paleozoika (Morašice – Úherčice – Míčov), v oblasti jihozápadního hřbetu granodiorit a tonalit typu hlubinného magmatitu železnohorského plutonu (nad Žlebskými Chvalovicemi) a pararula typu metamorfitu železnohorského proterozoika v pásu Podhořany u Ronova – Týnec nad Labem. Rozsáhlé plochy tvoří droba – zpevněný sediment chvaletického proterozoika (v pásu Bukovina u Přelouče – Turkovice – Sovolusky – Litošice – Morašice) a granit – hlubinný magmatit chvaletického žulového masivu (oblast ohraničená zhruba Chvaletice – Zdechovice – Semtěš – Bernardov).[10]

Česká geologická služba dokumentuje v oblasti významné geologické lokality:[10]

• Brloh, skalní výchozy v údolí Brložského potoka, výskyt fosilií (ordovik), paleontologická lokalita, významné území paleozoika Železných hor, ID 3590
• Březinka, uzavřená důlní jáma bývalé těžby uranové rudy (nepřístupná), hlubinné vrty až 620 m v 60. letech 20. století, šachta 194 m propojena s ložiskem Licoměřice (ID 3588), průzkumná těžba ukončena v roce 1970, do roku 1973 pokusné vyluhování uranu chemickou metodou, šachta zakonzervována, ID 3670
• Chrtníky, činný lom (přístup jen na povolení), dobývací prostor v lokalitě vrchu Mezihoří (297 m n. m.), pravý břeh údolí potoka Struha, valouny a balvany doleritu, též vápence s výskytem fosilní fauny, ID 111
• Chvaletice (nepřístupný rozsáhlý areál), původně těžba manganové a železné rudy, v letech 1949 až 1975 povrchová těžba pyritu (pyritová břidlice), intenzivní zejména v 60. letech 20 století, hluboký několikapatrový lom (zhruba 2 km dlouhý a 700 m široký), mohutné haldy bývalé úpravny manganové rudy, po ukončení těžby povrchový lom využit pro úložiště popílku z elektrárny Chvaletice, ID 3587
• Kostelec u Heřmanova Městce, bývalý lom – pískovna, ID 3623
• Lhůty–Rudov–Závratec, rozsáhlá geologická lokalita s názvem „Lichnice – Kaňkovy hory“, do Chvaletické pahorkatiny zasahuje území severním okrajem Lovětínské rokle skalními výchozy, sutěmi a kamenným mořem v katastrech uvedených obcí, ID 1601
• Licoměřice, uzavřená důlní jáma bývalé těžby uranové rudy, s odvalem, v letech 1968 až 1982 hlubinná těžba (až 9 km důlních chodeb), též chemické loužení rudy (celkem získáno 383 tun uranu), sanace Diamo, státní podnik (nepřístupná lokalita), ID 3588
• Lipoltice, geotyp chrudimského staršího paleozoika (přeloučská synklinála), ID 3591
• Litošice, skalní výchozy a meandry vodního toku (tzv. antecedentní údolí, eroze), litošický slepenec s výskytem valounů, magmatické horniny (tzv. sovoluské vulkanické centrum), ID 3589
• Litošice – Vlčí skála (lokalita též uváděna Semtěš – Vlčí skála), skalní výchozy žuly chvaletického masivu (proterozikum), mrazové zvětrávání, též skalní útvar uměle upravený na kamenný stůl a sezení související s pověstí o Žižkově stolu, ID 3607
• Morašice (halda horniny), geovědní historický význam, lokalita s lesním porostem, bývalá těžba tzv. rudného ložiska Chvaletice, vulkanicko-sedimentární původ v mořském prostředí, výskyt minerálů (karbonáty a silikáty manganu a železa – rodochrozit a rodonit, též sulfidy železa – pyrit), ID 3665
• Morašice, bývalý kamenolom (granit) v centrální části chvaletického masivu (proterozoikum), zaniklá výroba dlažebních kostek, lomový kámen využit při regulaci řeky Labe a také např. jako obkladový materiál, ID 3664
• Nákle, skalní výchozy a hydrogeologické vrty na území tzv. heřmanoměstecké deprese, ID 3600
• Podhořany u Ronova, stěna bývalého lomu, výchoz biotitické pararuly s porfyroblasty granátů, oblast železnohorského zlomu tektonického původu, ID 3585
• Horní Raškovice, skalní výchozy (křemenec, slepenec a břidlice – ordovik, lipoltické vrstvy), v 16. a 17. století těžen kámen pro výrobu mlýnských kamenů, ID 3594
• Semtěš – Vápenka, starý jámový lom (zavezený, rekultivovaný), stopy po těžbě horniny a průzkumu na pyrit (50. léta 20. století), jižně od lokality na malém ostrohu patrné zbytky elipsovitého bývalého hradiště Semtěš[11], ID 3608
• Seník, skalní výchozy (kambrium) tzv. senického souvrství, ID 3624
• Sovolusky, lokalita Skalka, vulkanity v proudu polštářové lávy železnohorského proterozoika, ID 1659
• Týnec nad Labem, upravený a zarostlý břeh nad řekou Labe, přirozené výchozy křídových sedimentů (svrchní cenoman) s výskytem gastropodové fauny, podloží pararuly kutnohorského krystalinika, ID 88
• Zdechovice – lokalita „Obří postele“, rozsáhlé území s balvany, kamenným stádem a skalkami, tzv. chvaletická žula vymodelována mrazovým zvětráváním do oblých kamenů (vzhledem připomínající polštáře a peřiny – odtud název lokality), ID 3663

Chvaletickou pahorkatinu pokrývají lesní porosty převážně smrkové a smíšené, nejrozsáhlejší lesní masiv leží v oblasti železnohorského hřbetu (Bernardov – Podhořany u Ronova), také mezi Heřmanovým Městcem a Žlebskými Chvalovicemi. Mezi obcemi mozaika zemědělsky obdělávaných polí a luk. Rozsáhlejší polnosti se nacházejí v okolí Heřmanova Městce a v severozápadním části mezi Chvaleticemi a Týncem nad Labem.

Vodstvo náleží do povodí evropské řeky Labe. Nejvýznamnější řeka protéká pahorkatinou v poměrně krátkém úseku asi tří kilometrů (Kojice – Týnec nad Labem). Jihozápadní svahy tzv. železnohorského hřbetu odvodňují málo vydatné vodoteče (Bumbálecký potok, Čertovka, Kurvice, Starkočský potok), přítoky řeky Doubravy. Větší část plochy centrální částí pahorkatiny odvodňují potoky Brložský, Bylanka, Červený, Jeníkovický, Mlýnský, Morašický, Podolský, Senický, Struha – též Zlatotok a také Lipoltická svodnice.

Potok Konopka, pramenící u obce Vyžice a jeho přítok Zlatý potok, pramenící v lokalitě „Na bahnech“ pod Prachovicemi, napájejí rozsáhlou rybniční soustavu s rybníky Martin, Herout, Houska, Rohlík a další bezejmenné vodní nádrže, také v rekreační oblasti Konopáč (Heřmanův Městec). Krasnický potok, pramenící ve studánce s názvem Litocha,[12] napájí stejnojmenný rybník u stejnojmenné části obce Krasnice. V oblasti pahorkatiny další rybníky, např. Pazderna, Pilský černý (Zdechovice), Křížový (Litošice), Peliský (Sovoluská Lhota), Urbanický (Urbanice), Nečas, Rohlíček (Lipoltice), Chrtnický (Chrtníky), Černovka, Strach (Turkovice).[13]

Více kopců je vůči svému okolí málo dominantní a nejsou označeny zeměpisným jménem (oronymum). Nejvyšších nadmořských výšek dosahují vrcholy na tzv. železnohorském hřbetu, postupně stoupající od severozápadu k rozhraní se Sečskou vrchovinou.

Železnohorský hřbet na jihozápadním okraji s pásmem vrcholů (v katastru obcí) stoupající nadmořskou výškou nad Podhradskou kotlinu (Týnec nad Labem – Třemošnice):

• Na vratech 265,3 m (Týnec nad Labem), okrajový bod pahorkatiny nad levým břehem řeky Labe
• Na Babách 298,7 m (Bernardov)
• Spálený 319,7 m (Horušice)
• Vlčí skála 324,5 m (Litošice)
• Na hamplech 356,6 (Litošice), trigonometrický bod
• bezejmenný 359,0 m (Bumbalka)
• Višňovka 384,5 m (Podhořany u Ronova)
• Skála 489,7 m (Licoměřice)
• Zbyslavec 556,8 m (Zbyslavec), trigonometrický bod
• Krkanka 567,8 m (Zbyslavec), nejvyšší bod Chvaletické pahorkatiny

Další výškové body podle nadmořské výšky:

• Šibeník 233,5 m (Týnec nad Labem), v tzv. Týnecké části pahorkatiny
• Šibeňák 236,5 m (Týnec nad Labem), trigonometrický bod ve vzdálenosti 115 m severozápadně od Šibeníku
• Vratiškovka 251,0 m (Kojice)
• Lipoltická skála 299,1 m (Poběžovice u Přelouče), významný bod
• Oklika 307,5 m (Bernardov)
• Vysoká skála 328 m (Svinčany), významný bod
• Černá skála 413,1 m (Hošťalovice), významný bod

Chráněná krajinná oblast Železné hory překrývá od roku 1991 část území Chvaletické pahorkatiny na jihozápadním okraji, v nejvyšších nadmořských výškách železnohorského hřbetu od Podhořan u Ronova po Třemošnici. Zahrnuje lokalitu nad Lovětínskou roklí (Stráně) i nejvyšší vrchol pahorkatiny (Krkanka) a část evropsky významné lokality Lichnice – Kaňkovy hory (kód ÚSOP 2967).[15] Evropská významná lokalita je přibližně v rozsahu původní stejnojmenné národní rezervace vyhlášené v roce 1992 a v letech 2016–2017 rozdělené do dvou samostatných ploch, národní přírodní památky Kaňkovy hory vyhlášené v roce 2016 a v roce 2017 zřízené národní přírodní rezervace Lichnice.

Národní přírodní rezervace „Lichnice“, vyhlášená Ministerstvem životního prostředí ČR dne 2. ledna 2017 (Vyhláška č. 4/2017), zasahuje částečně do Chvaletické pahorkatiny lokalitou „Na vrších“ nad Lovětínskou roklí,[16] z větší části leží v Podhradské kotlině a Kameničské vrchovině.

Choltická obora (kód ÚSOP 1594)[17], lesní porosty parkového charakteru, obora protékaná potokem Struha a s rybniční soustavou (rybníky Červený, Chrtnický a Zrcadlo), navazuje na přírodně krajinářský park z 1. poloviny 19. století u zámku Choltice.

• Rybník Moře (kód ÚSOP 5876)[18], rybník s podmáčenou olšinou, výskyt kuňky obecné, též nazývané kuňka ohnivá pro své zabarvení břicha.
• Skalka u Sovolusk (kód ÚSOP 662)[19], vyvýšenina terénu, tzv. vulkanický suk, částečně odtěžen a odkryt skalní výchoz polštářové lávy (proterozoikum), porost tvořený teplomilnou dubohabřinou.

Přírodní park Heřmanův Městec, vyhlášen v roce 1996 na rozloze 341 ha v katastrech Heřmanův Městec, Chotěnice, Kostelec u Heřmanova Městce, Úherčice, tvoří jej části označené jako lesopark Palác, zámecký park s arboretem a bažantnice. Parkem prochází rozhraní Chvaletické pahorkatiny a Heřmanoměstecké tabule (součást geomorfologického podcelku Chrudimská tabule).

V 18. století v Týnci nad Labem zpracovávala vlnu manufaktura, v roce 1786 založena koželužna, v roce 1864 založena strojírenská firma.[22] V katastru Zdechovice byla těžena železná ruda již v době před tzv. Třicetiletou válkou, poté těžba ustala a koncem 18. století pokračovalo dolování horniny v oblasti Chvaletic bez potřebné techniky. V 50. letech 19. století se vytěžená ruda odvážela ke zpracování do železáren Hedvikov (Třemošnice), vzniklých v roce 1816 (zakladatel Jan Josef Zvěřina).

Soustavnou těžbu horniny v prostoru důlního pole nazvaného „Karel“ a „Naděje“ po roce 1886 zahájila „Česká montanní společnost“ z Jáchymova, vybavená potřebnými technologiemi. Ložiska manganových rud a pyritu tvořila pásmo v délce zhruba 12 km (Chvaletice–Zdechovice–Morašice–Sovolusky). Od roku 1909 přešla těžba na Pražskou železářskou společnost, rudné pole tvořilo více než dvacet povrchových částí a čtyři podzemní šachty. Hornina se vozila koňskými povozy do železniční stanice Řečany nad Labem s nákladním kolejištěm, z něho v roce 1944 zahájena stavba železniční vlečky do prostoru rudných dolů.[23]

Koncem roku 1945 byla těžařská společnost znárodněna, dobývání rud převzaly Středočeské uhelné a železnorudné doly a v roce 1949 vznikl samostatný národní podnik Manganové a kyzové závody Chvaletice. Od roku 1950 došlo k zintenzivnění těžby, postavena byla Hornická čtvrť, sídelní lokalita pro zaměstnance. Těžený pyrit se až do roku 1975 stal také surovinou pro výrobu kyseliny sírové z tzv. pyritového koncentrátu.

Těžbou došlo k devastaci krajiny přibližně o rozloze 5 km², v souvislosti byla provedena demolice části původní zástavby a přesídlení obyvatel do nových sídelních lokalit (Telčice, Bernardov). Budování nové infrastruktury nedostačovalo potřebám města, nově se realizovala svépomocí a tzv. brigádami obyvatel nové sídelní lokality.

Po zastavení těžby rud postavena na severovýchodním rozhraní Chvaletické pahorkatiny a Pardubické kotliny tepelná elektrárna Chvaletice, v letech 1977 až 1978 postupně zapojeny do provozu čtyři bloky o výkonu 200 MW. K dopravě uhlí pro elektrárnu byla vybudována labská vodní cesta (Ústí nad Labem – Chvaletice), také moderní zdymadlo v Týnci nad Labem a ve Chvaleticích přístav pro nákladní vlečné čluny s technologií překladiště. Pro složiště elektrárenského popílku využit bývalý rozsáhlý lom na těžbu pyritu.[27] Součástí lomu bylo také skladiště trhavin[28] v podzemí, jižně od něho se nachází kamenolomy.

Turistické trasy značené Klubem českých turistů (též na turistické mapě on-line)[32] s úseky ve Chvaletické pahorkatině v abecedním řazení a uvedení některých zajímavostí dostupných na trase nebo v jejím okolí.

Červeně značené:

• 0443 Heřmanův Městec – Choltice; Heřmanův Městec (turistické informační centrum, kostel sv. Bartoloměje), NS Raškovickými lomy (geologické lokality Návesní skála, Bezedná jáma a Vysoká skála), rozhledna Barborka, Svojšice (zřícenina tvrze), přírodní rezervace Choltická obora, Choltice (barokní zámek – vlastivědné muzeum).
• 0481 Rudov – Žlebské Chvalovice; v CHKO Železné hory, přechod železnohorského hřbetu s vrcholem Krkanka (567,8 m n. m., nejvyšší ve Chvaletické pahorkatině).

Modře značené:

• 1088 Bernardov – Chvaletice; přechod chvaletického hřbetu v nižších polohách pod vrcholem Oklika (307,5 m n. m.), Chvaletice (pseudorenesanční evangelický kostel z roku 1882 v sídelní lokalitě Hornická čvrť).
• 1917 Heřmanův Městec – Vápenný Podol (pouze část do lokality Kamenatka pod vrchol U kalicha 441,8 m n. m.); lesní lokalitou do oblasti silurských vápenců s rozsáhlými lomy v Kameničské vrchovině.
• 1972 Licoměřice – Krkanka (rozc.); Licoměřice (vyhlídka do Čáslavské kotliny, památník obětem II. světové války), prameniště Mlýnského potoka pod tvrzištěm Stoupec, archeologická lokalita (zemljanky a památník partyzánské brigády Mistr Jan Hus), prameniště Starkočského potoka a Kurvice, pokračování červeně značenou směr Krkanka (567,8 m n. m., nejvyšší vrchol Chvaletické pahorkatiny).
• 1926 Semtěš – Sovoluská Lhota; Semtěš (středověká tvrz s vyhlídkou, bývalé hradiště, geologická lokalita), Sovoluská Lhota (rybník Peliský a Jiříkova studánka).
• 1085 Týnec nad Labem (Masarykovo náměstí – přírodní rezervace Týnecké mokřiny); středověká tvrz Hrad, hradiště Kolo (náznak osídlení Kelty).[21]
• 1085 Zdechovice (rybník Pazderna – skalní útvar Obří postele); Zdechovice (turistické informační centrum, zámek), podél Červeného potoka k jeho prameništi v rozsáhlé geologické lokalitě se skalními výchozy (skalní útvary Petrova šlápota a tzv. obří polštáře a peřiny geologické lokality Obří postele).

Zeleně značené:

• 4303 Čejkovice – Heřmanův Městec; krajinou na rozhraní Chvaletické pahorkatiny a Chrudimské tabule, nedaleko Rozpakovská dolina s Citkovským potokem, nad ním bývalé hradiště Rozpakov, přírodní park Heřmanův Městec, kaple sv. Kříže (Heřmanův Městec).
• 4307 Heřmanův Městec – Sušice (část obce Míčov-Sušice); Heřmanův Městec (zámek – neveřejný, kaple sv. Jiří, rekreační areál Konopáč, rozsáhlá rybniční soustava), podél potoka Konopka a nad jeho přítokem (Zlatý potok) pahorkatinou ve stoupání nad Podhradskou kotlinu, Sušice (prameniště Jeníkovského potoka).
• 3096 Semtěš – lesní lokalita pod vrcholem Na vratech (265,3 m n. m.); trasa vedená v oblasti chvaletického hřbetu (též železnohorského) v lokalitě Stráně nad tzv. železnohorským zlomem, vrcholy Vlčí skála (324,5 m n. m.), Velká ruda (325,7 m n. m.), geologická lokalita Obří postele, skalní výchoz (gabro), sestup do Bernardova a podél chvaletického hřbetu pod vrchol Na vratech.
• 3096 Týnec nad Labem (Lžovice – Vinařice); Lžovice (osídlení již ve 12. století př. n. l.)[33], turistické informační centrum, železniční stanice, Vinařice – přírodní vyhlídka).

Žlutě značené:

• 7455 Chvaletice – Zdechovice; Chvaletice (železniční stanice trať 010, Hornická čvrť – evangelický kostel), lesní lokalita U červené struhy (geologická lokalita, skalní útvar Petrova šlápota), Zdechovice (turistické informační centrum, zámek).
• 7340 Konopáč – Semtěš; přechod centrální částí pahorkatiny (lesy, louky, rybníky), pod významným výškovým bodem Černá skála (413,1 m n. m.), letiště Podhořany, Bumbalecký potok, Semtěš (přírodní vyhlídka, též tvrz s vyhlídkou).
• 7242 Svojšice – skalní útvar Obří postele; centrální částí pahorkatiny, Svojšice (tvrz), přírodní památka Rybník Moře, Peliský rybník, Krasnice (památník padlých partyzánů, rybník), studánka Litocha (Litošice), obora Morašice, pahorek U Bláta (288,7 m n. m.), geologická lokalita Obří postele.
• 6108 Týnec nad Labem (Masarykovo náměstí – lesní lokalita Na borkách); v tzv. Týnecké části na rozhraní s Chlumeckou tabulí.

• Rozhledna Barborka

• Letiště Podhořany, přístup: sídelní lokalita Nový Dvůr
• Rekreační areál Konopáč, přístup: Heřmanův Městec

Pozemní komunikace nižších tříd navazují v oblasti Chvaletické pahorkatiny na silnice I. a II. třídy.[34]

Silnice I. třídy:

• Silnice I/2 (Praha – Pardubice) lesnatým pásem v úseku Bernardov – Zdechovice.
• Silnice I/17 (Čáslav – Chrudim) v úseku Podhořany u Ronova – Heřmanův Městec.

Silnice II. třídy:

• Silnice II/322 (Kolín – Pardubice) v úseku Lžovice – Chvaletice.
• Silnice II/327 (Kutná Hora – Chlumec nad Cidlinou) v úseku Týnec nad Labem křižuje silnici II/322 na mostu přes Labe.
• Silnice II/338 (Chvaletice – Vrbka), odbočka ze silnice I/2 (katastr Chvaletice) – Horušice.
• Silnice II/341 (Heřmanův Městec – Hrbokov) v úseku Heřmanův Městec – Úherčice.
• Silnice II/342 (Heřmanův Městec – Valy) v úseku Heřmanův Městec – Nákle.

Železniční cestu celostátní dráhy prezentuje železniční trať 010 (Praha – Kolín – Česká Třebová), v úseku Týnec nad Labem – Kojice – Chvaletice vedená po levém břehu Labe (při výstavbě tzv. přeložky původní trasy vyhloubeny dva hluboké zářezy v terénu pahorkatiny, provoz na nové dvoukolejné trati zahájen v roce 1956).[35]

Regionální dráha odbočuje v železniční stanici Přelouč z tzv. prvního železničního koridoru na železniční trať 015 (Přelouč – Heřmanův Městec – Prachovice) a Chvaletickou pahorkatinou je vedena v železničních úsecích Choltice – Jeníkovice – Heřmanův Městec – Kostelec u Heřmanova Městce, až přibližně 400 m za odbočku[2] železniční vlečky do objektu Správy státních hmotných rezerv ČR.

Vodní cesta je vytyčena na evropské řece Labe, splavné od ústí řeky do Severního moře v celkové délce asi 950 km do Přelouče (v přípravě až do Pardubic). Labská vodní cesta ve Chvaletické pahorkatině v úseku Týnec nad Labem (zdymadlo, v Česku říční km 94,5) – Kojice (cca v říčním km 97,5).[36] V důsledku přepravy uhlí pro tepelnou elektrárnu byl vybudován přístav Chvaletice.

V katastru obce Podhořany u Ronova vnitrostátní veřejné letiště (ICAO: LKPN)[37] se sportovním zaměřením, provoz zajišťuje Východočeský aeroklub Pardubice.[38]

• BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0.
• DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
• VODIČKA, Jindřich; POŠMOURNÝ, Karel; SVOBODA, Karel. Železné hory – Sborník prací č. 5; Železné hory očima geologa. 1. vyd. Litomyšl: Invence; vydáno pro Společnost přátel Železných hor, 1997. 68 s. ISBN 80-902052-5-9.

• Kameničská vrchovina (geomorfologický okrsek)
• Kozašický potok
• Podhradská kotlina (geomorfologický okrsek)
• Sečská vrchovina (geomorfologický podcelek)
• Skutečská pahorkatina (geomorfologický okrsek)
• Stružinecká pahorkatina (geomorfologický okrsek)
• Železné hory (geomorfologický celek)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chvaletická pahorkatina na Wikimedia Commons
• Chráněná krajinná oblast Železné hory