Středolabská tabule
Středolabská tabule je český geomorfologický celek nacházející se v jižní části oblasti Středočeská tabule. Zaujímá části krajů Středočeského, Ústeckého, Pardubického, Královéhradeckého, Vysočiny a Prahy.
| Středolabská tabule | |
|---|---|
 Soutok Labe s laterálním kanálem u Mělníka | |
| Nejvyšší bod | 400 m n. m. (vrstevnice) |
| Délka | 105 km |
| Šířka | 56 km |
| Rozloha | 2208 km² |
| Střední výška | 215 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Středočeská tabule |
| Sousední jednotky | Dolnooharská tabule Jizerská tabule Jičínská pahorkatina Východolabská tabule Železné hory Hornosázavská pahorkatina Benešovská pahorkatina Pražská plošina |
| Podřazené jednotky | Nymburská kotlina Čáslavská kotlina Mělnická kotlina Mrlinská tabule Českobrodská tabule |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Středolabská tabule na mapě Česka | |
| Horniny | usazeniny, krystalinikum |
| Povodí | Labe |
| Souřadnice | 50°8′ s. š., 14°52′ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIB-3 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha a sídla
Území celku se rozkládá zhruba mezi městy Mělník a Kralupy nad Vltavou na severozápadě, Lysá nad Labem na severu, Kopidlno na severovýchodě, Chlumec nad Cidlinou na východě, Kutná Hora a Golčův Jeníkov na jihovýchodě, Kostelec nad Černými lesy na jihu a Praha na jihozápadě. Zcela uvnitř se z větších měst nacházejí Neratovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čelákovice, Český Brod, Nymburk, Poděbrady, Kolín, Čáslav a Milovice.
Charakter území
Území má ráz ploché pahorkatiny, tvořené horninami svrchní křídy a místy jejich odkrytého krystalinického, proterozoického a permského podloží. Představuje erozně až strukturně denudační a akumulační reliéf plošinného, kotlinného a ploše pahorkatinného rázu se zarovnanými povrchy, suky, říčními terasami, údolními nivami a tvary na spraších a vátých píscích. Šíří se v širokém pruhu při středním toku Labe, dolním toku Vltavy a při dalších labských přítocích (např. Výrovka, Doubrava, Mrlina, Cidlina).[1]
Geomorfologické členění
Celek Středolabská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB-3) se geomorfologicky člení na pět podcelků: Nymburská kotlina (VIB-3A) v centru a na východě, Čáslavská kotlina (VIB-3B) na jihovýchodě, Mělnická kotlina (VIB-3C) na severozápadě, Mrlinská tabule (VIB-3D) na severovýchodě a Českobrodská tabule (VIB-3E) na jihu a západě. Tabule sousedí s celky Dolnooharská tabule na severozápadě, Jizerská tabule a Jičínská pahorkatina na severu, Východolabská tabule na východě, Železné hory a Hornosázavská pahorkatina na jihovýchodě, Benešovská pahorkatina na jihu a Pražská plošina na jihozápadě.[1]
Kompletní geomorfologické členění celé Středolabské tabule uvádí následující tabulka:
Významné vrcholy
- Dílce (366 m), Českobrodská tabule
- U Písku (341 m), Čáslavská kotlina
- Vinný vrch (311 m), Českobrodská tabule
- Bambousek (306 m), Čáslavská kotlina
- Oškobrh (285 m), Nymburská kotlina
- Ostrá hůrka (278 m), Mrlinská tabule
- Báň (272 m), Mrlinská tabule
- Chotuc (254 m), Mrlinská tabule
- Dřínov (247 m), Mělnická kotlina
- Přerovská hůra (237 m), Nymburská kotlina
- Cecemín (238 m), Mělnická kotlina
- Břístevská hůra (233 m), Českobrodská tabule
- Semická hůra (231 m), Nymburská kotlina
Nejvyšším bodem celku je vrstevnice (400 m) v Českobrodské tabuli, při hranici s Benešovskou pahorkatinou.[2]
Fotogalerie
.jpg.webp)
Odkazy
Reference
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Středolabská tabule na Wikimedia Commons
- Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al. 2006)
