Kulturní krajina

Kulturní krajina je typ krajiny, která vznikla kombinací činnosti přírody a člověka.

Labské údolí v Drážďanech, podle organizace UNESCO „výjimečný příklad využití krajiny“, kterou obývá takřka půl milionu obyvatel

Kulturní krajiny jsou dnes navzájem propojené a tvoří složitou síť. Soubor všech krajin na Zemi geografové nazývají krajinná sféra.

Kulturní krajina je v současnosti vnímána též jako předmět ochrany přírodního prostředí a památkových hodnot.[1]

Typy kulturní krajiny

Kulturní krajinu lze rozdělit do čtyř typů: krajina lesohospodářská, zemědělská, těžební a sídelní.

  • Lesohospodářská krajina – převládá v ní les, který člověk využívá, vysazuje a ošetřuje. Lze ji pochopit a charakterizovat jako užitečné lesní plantáže k pěstování dřeva ke stavebním a jiným účelům, čemuž zcela odpovídá i způsob pěstování odlišný například od pěstování okrasné zeleně.
  • Zemědělská krajina – patří sem pole, louky, pastviny, sady a vinice. Lidé se snaží zvyšovat úrodnost půdy oráním, hnojením, zavodňováním nebo odvodňováním. Musí ji chránit před škodlivým působením přepásání, působením srážkové vody a větru. Škodlivé může být i nadměrné používání průmyslových hnojiv nebo ochranných prostředků proti škůdcům.
  • Těžební krajina – krajina bývá velmi narušena povrchovou i podpovrchovou těžbou nerostných surovin. Lidé zarovnávají vytěžené prostory, pokrývají je vrstvou půdy a vracejí jim zeleň (rekultivace).
  • Sídelní krajina – přírodní složky krajiny jsou člověkem značně změněné. Platí to především pro městské krajiny. Na území města jsou domy, průmyslové závody a sklady, sítě ulic a náměstí, parkoviště i sportovní zařízení. Ve velkoměstech se vytváří městské podnebí, které je teplejší (městský tepelný ostrov) a více znečištěné než v lesohospodářské nebo zemědělské krajině. Velké plochy zaujímají města spojená v rozsáhlé sídelní oblasti.

Odkazy

Reference
  1. Jiří DOSTÁLEK, Marek EHRLICH, Karel KUČA, Věra KUČOVÁ, Božena PACÁKOVÁ: Metodika tvorby standardizovaného záznamu krajinné památkové zóny. Edice Odborné a metodické publikace, svazek 53, NPÚ, Praha 2014, 136 s. ISBN 978-80-7480-022-1. PDF. Kategorizace kulturní krajiny a podrobné vysvětlení dalších termínů na s. 32-65.

Literatura
  • BLACKBOURN, David: Podmaňování přírody: voda, krajina a vytváření moderního Německa. Praha : BB/art, 2009, 446 s. ISBN 978-80-7381-598-1
  • HÁJEK, Pavel: Jde pevně kupředu naše zem: krajina českých zemí v období socialismu 1948-1989. Praha : Malá Skála, 2008, 161. ISBN 978-80-86776-07-1
  • OLŠÁKOVÁ, Doubravka; JANÁČ, Jiří: Kult jednoty: stalinský plán přetvoření přírody v Československu 1948-1964. Praha : Academia, 2018, 291 s. ISBN 978-80-200-2825-9
  • SÁDLO, Jiří et al.: Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Praha : Malá Skála, 2005, 247 s. ISBN 80-86776-02-6

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.