Rybniční soustava

Rybniční soustava je seskupení více rybníků v určité oblasti nebo povodí. Jednotlivé rybníky rybničních soustav bývají navzájem propojeny umělými kanály nebo přírodními vodními toky, nebo jsou odděleny pouze menšími hrázemi. To umožňuje přepouštění vody mezi rybníky.

Bezdrev - největší rybník Hlubocké rybniční soustavy
Prostřední rybník - jeden ze soustavy Lednických rybníků

Rybniční soustavy byly na území Čech a Moravy zakládány už od středověku. Jsou ukázkou měřičské a stavitelské dovednosti té doby i zdařilého využití místních podmínek k přeměně původně bažinatého území na kulturní hospodářskou krajinu. Kromě svého hlavního účelu – umělého chovu ryb – mají význam i pro hospodaření s vodou, zejména jako protipovodňová opatření nebo zdroje závlah.[1]

V některých oblastech rybníky téměř zanikly, ale někde se jich v ucelených soustavách stále relativně hodně vyskytuje, zejména v povodí řek Labe, Vltavy, Moravy, Odry a Ohře.[2]

Některé známé rybniční soustavy v Česku

jižní Čechy (povodí Vltavy)

  • Třeboňská rybniční soustava (zvaná také Rožmberská) – rybníky Rožmberk, Svět, Velký Tisý a další na levé (západní) straně Lužnice; hlavní propojení – Zlatá stoka
  • Nadějská rybniční soustava – rybníky Potěšil, Skutek, Naděje, Víra, Láska, Měkký, Strakatý, Dobrá vůle, Blaník, Rod, Horák, Fišmistr, Baštýř a Pěšák na pravém (východním) břehu Lužnice; hlavní propojení – stoka Potěšilka
  • Chlumská (Chlumsko-lutovská) rybniční soustava – rybníky Staré jezero, Starý hospodář, Podsedek a další na pravé (východní) straně Lužnice; hlavní propojení – Koštěnický potok a Křížová stoka
  • skupina rybníků u Vitmanova – v území mezi Novou řekou a Lužnicí („Starou řekou“); tedy rybníky z Nové řeky napájené a do Staré řeky nebo do rybníka Rožmberk vypouštěné (Vyšehrad, Stolec, Nový Vdovec, Starý Vdovec, Ženich, Nový Spálený, Dušákovský)
  • Břilická soustava rybníků (Břilický, Bičan, Nový u Dvorců, Verfle, Starý u Břilic, Stružky a další) – odtok: Káňovský potok
  • Novohradská rybniční soustava – rybníky Žárský rybník, Byňovský rybník, Olešnický velký rybník a další
  • Hlubocká rybniční soustava – rybník Bezdrev a rybníky jižně od Hluboké: Munický rybník, Velký Zvolenov a další
  • Českobudějovická rybniční soustava – rybníky Dehtář, Vrbenské rybníky, Novohakelský rybník a další
  • Protivívsko-vodňanská rybniční soustava – Dřemlínský rybník a další[3]
  • Lnářsko-blatenská rybniční soustava – rybník Labuť a další[4]

Plzeňský kraj (povodí Vltavy)

východní Čechy (povodí Labe)

severní Čechy (povodí Labe)

Českomoravská vrchovina

  • Ratajské rybníky – Horní, Prostřední a Dolní ratajský rybník (povodí Labe)
  • Žďárská rybniční soustava – Velké Dářko a další (povodí Vltavy)

střední Morava (povodí Moravy)

jižní Morava (povodí Moravy)

Odkazy

Reference
  1. GORYCZKOVÁ, Naděžda, et al. Třeboňská rybniční krajina. Návrh krajinné památkové zóny. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, říjen 2011. 14 s. Dostupné online.
  2. Meteo Aktuality [online]. [cit. 2020-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-20. (česky)
  3. 2. Rybniční soustavy regionu (2.část) | Soutěže města Strakonice. www.souteze.strakonice.eu [online]. [cit. 2019-12-29]. Dostupné online.
  4. Rybníky | Infocentrum Blatná. www.icblatna.cz [online]. [cit. 2019-12-29]. Dostupné online.

Literatura
  • KOPP, Jan; KŘIVÁNEK, Jiří; NĚMEC, Jan. Rybníky v České republice. 1. vyd. [s.l.]: Consult, 2012. 304 s. ISBN 978-80-903482-9-5.
  • GRYČOVÁ, Denisa. Archeologie zaniklých vodních děl v jižních Čechách. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická, 2017. 102 s. Dostupné online. Diplomová práce.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.