Morašice (okres Chrudim)

Obec Morašice se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický. Žije zde 750[1] obyvatel.

Morašice
kostel svatého Víta
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0531 571873
Pověřená obecHeřmanův Městec
Obec s rozšířenou působnostíChrudim
Okres (LAU 1)Chrudim (CZ0531)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°56′5″ s. š., 15°42′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel750 (2022)[1]
Rozloha13,01 km²
Nadmořská výška292 m n. m.
PSČ538 02, 538 03, 538 21
Počet domů297 (2021)[2]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduMorašice 17
538 02 Morašice u Chrudimě
[email protected]
StarostaRoman Štěpánek
Oficiální web: www.obecmorasice.cz
Morašice
Další údaje
Kód obce571873
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226. K roku 1349 se připomíná farní kostel sv. Víta jako plebánie a v době husitských válek zdejší duchovní správa zanikla, poté byl filiální do Rozhozovic. Ve 13. a 14. století ves držel vladycký rod pánů z Morašic, který v 15. s 16. století vystřídali páni z Ronovce, z nichž se jako první uvádí Jan Anděl z Ronovce v letech 1470–1491, po něm Hynek Anděl do roku 1534. Pravděpodobně oni dali tvrz přestavět na větší objekt uprostřed obce, západně od dosavadní stavby. Do roku 1538 se připomínají Hynkovi synové Zikmund a Burian, kteří při dělení otcovského majetku výslovně uvádějí tvrz, dvůr a ves.[3]. Roku 1544 vše koupil Mikuláš Štítný ze Štítného, který zemřel roku 1550 a dědila po něm jeho dcera Johanka, provdaná za Petra Hamzu ze Zábědovic (†1557). Johanka se podruhé provdala za Prokopa Štítného a při převodu majetku dala vyhotovit popis tvrze. Byla to jednopatrová kamenná budova s arkádovým dvorem a hospodářskými budovami[3]. Roku 1661 ves s popsanými stavbami koupil Jan hrabě Špork a připojil ji ke svému panství Heřmanův Městec. Zpustlou tvrz, sladovnu a pivovar dal zbořit a kámen použil na opravu hospodářského dvora[4].

Pamětihodnosti

Kostel svatého Víta

Kostel svatého Víta je umělecko-historicky významná vrcholně gotická stavba, jednolodní s trojbokým presbytářem a žebrovou klenbou z poloviny 14. století. Gotické jsou také severní vstupní portál, sanktuarium v presbytáři a zbytky nástěnných maleb. Kostel byl průběžně upravovaný: valená klenba lodi a kazatelna jsou barokní, dřevořezby čtyř evangelistů na kazatelně z doby kolem roku 1700; z barokního oltáře se dochoval obraz sv. Víta (mimo kostel), z roku 1684. V minulosti (cca do druhé poloviny 19. století) se v kostele sv. Víta nacházel epitaf někdejšího pána na Morašicích – Myslibora Hamzy ze Zábědovic. Obraz pochází nejspíše z roku 1617 a autorem byl zřejmě Matouš Radouš. Obraz byl nějaký čas vystaven v Chrudimském muzeu, kde jeho stopa mizí a o dalším osudu epitafu není známo.

Kolem roku 1879 byl kostel přestavěn, regotizován také jeho interiér a poslední patro hranolové věže. Vnitřní zařízení je většinou novogotické, hlavní oltář z roku 1893. Znakový náhrobní kámen Petra Hamzy (†1557) se dochoval zazděný na vnější straně chrámu, znakový náhrobek jeho syna Bořka Hamzy (†1557) a dcery (?) Markéty jsou zazděny v presbytáři.

Součástí nemovité kulturní památky kostel (ÚSKN č.14944/6-876) je i hranolová stavba márnice a hřbitov s ohradní zdí.

Další památky

Barokní sýpka byla stržena v květnu 2007, zůstalo z ní jen torzo jižní zdi a základy. Podle některých názorů šlo o přestavěnou věžovou tvrz ze 14. století rodu Bludů z Bludova a Morašic – předkové Žerotínů. Nebyl proveden stavebně historický průzkum, takže hypotézu nelze doložit.

Lokalita Na hrádku - jde o pahorek za farní budovou, který August Sedláček[5] pokládal za pozůstatek zbořené tvrze. Týž uvádí u někdejšího panského dvorce zámek, v 17. století zpustlý.

Části obce

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Východní Čechy. Kolektiv autorů, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1989, s. 308
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Východní Čechy. Kolektiv autorů, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1988, s. 308
  5. August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého, I.díl, Praha 1878, s. 186

Literatura
  • Karel Chytil, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, XIX, politického okresu Chrudim, Praha 1900, s. 169 - 172.
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Východní Čechy. Kolektiv autorů, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1988, s. 308.
  • Umělecké památky Čech. Díl 2, Emanuel Poche a kolektiv. Academia Praha 1978, s. 420 - 421.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.