Orografie

Orografie (z řečkého όρος hora a γραφία psát) je geografické odvětví zabývající se popisem tvarů zemského povrchu, především hor a pohoří. Je součástí geomorfologie.

Orograficky vzniklé mraky na závětrné stěně Matterhornu

Proudění větru a tvorba vírů za orografickou překážkou

Orografie – tedy konkrétní tvar terénních překážek – významně ovlivňuje proudění plynů a kapalin kolem těchto překážek. Má proto významný vliv zejména v meteorologii.

Orografie v meteorologii

Velmi významné je tzv. orografické zesílení srážek, kdy při proudění přes hory zesilují výstupné proudy vzduchu, což při shodě dalších podmínek vyvolává větší srážky.[1] Z toho důvodu je nejdeštivějším místem v Čechách Bílý Potok v Jizerských horách s ročním průměrem 1 705 mm srážek, což je 2,5 násobek celorepublikového normálu.[pozn 1] Na Moravě to pak je Lysá hora v Beskydech s 1 450 mm.[2]

Toto orografické zesílení srážek může být – opět v kombinaci s dalšími nepříznivými faktory – jednou z příčin povodní.[3] Problémem je i to, že současné meteorologické radary mohou úhrnné množství takto vzniklých srážek výrazně podcenit.[4]

Poznámky

Dlouhodobý srážkový normál v České republice je 674 mm.

Reference

HEBELKOVÁ, Libuše. Už víte, kde u nás nejvíc prší? [online]. Metreopress, 2001-02-09 [cit. 2011-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03.
Stav životního prostředí v Moravskoslezském kraji [online]. Moravskoslezský kraj, Krajský úřad, 2009 [cit. 2011-05-31]. Kapitola 1. Charakteristika kraje. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997. Souhrnná zpráva projektu [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2011-05-31]. Kapitola 1. Meteorologické příčiny povodňové situace. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
ŠÁLEK, Milan. Orografické zesílení srážek a jeho důsledky pro kvantitativní odhad srážkových úhrnů meteorologickými radary [online]. Český hydrometeorologický ústav, pob. Brno, 2007-09-26 [cit. 2011-05-31]. Dostupné online.^{[nedostupný zdroj]}

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[2] Dlouhodobý srážkový normál v České republice je 674 mm.

[1] HEBELKOVÁ, Libuše. Už víte, kde u nás nejvíc prší? [online]. Metreopress, 2001-02-09 [cit. 2011-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03.

[3] Stav životního prostředí v Moravskoslezském kraji [online]. Moravskoslezský kraj, Krajský úřad, 2009 [cit. 2011-05-31]. Kapitola 1. Charakteristika kraje. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.

[4] Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997. Souhrnná zpráva projektu [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2011-05-31]. Kapitola 1. Meteorologické příčiny povodňové situace. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.

[5] ŠÁLEK, Milan. Orografické zesílení srážek a jeho důsledky pro kvantitativní odhad srážkových úhrnů meteorologickými radary [online]. Český hydrometeorologický ústav, pob. Brno, 2007-09-26 [cit. 2011-05-31]. Dostupné online.^{[nedostupný zdroj]}